Ústavní soud se včera zastal muže, který si v roce 2009 půjčil 25 tisíc korun. Jeho celkový dluh se ale postupně vyšplhal na 900 tisíc – hlavně kvůli obřímu úroku z prodlení, jehož výši firma stanovila na jedno procento denně.
Muž se dostal do exekuce, kterou se pak snažil zastavit u Obvodního soudu pro Prahu 4. Argumentoval hlavně tím, že úroky z prodlení jsou nepřiměřeně vysoké. Soud ale odmítl zkoumat podmínky spotřebitelského úvěru a jenom formálně potvrdil, že „exekuční titul“ už je platný. Muž neuspěl ani s odvoláním u Městského soudu v Praze – ani ten se vůbec nezabýval výší úroků z prodlení.
Po mnoha letech sporů se dlužník dočkal až u Ústavního soudu. Ten vzkázal takzvaným obecným soudům, že musí hodnotit i konkrétní podmínky případu. Mají stanovit výši úroků z prodlení, kterou lze ještě považovat za přiměřenou, a zastavit část exekuce, která tuto hranici přesahuje.
„Obecným soudům v exekučním řízení přísluší zabývat se zásadními vadami exekučního titulu. Jsou povinny zastavit výkon rozhodnutí také v případech, v nichž by vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu,“ zdůraznil Ústavní soud.
Advokát Petr Němec, který dlouhodobě pomáhá lidem v exekuci, označil rozhodnutí Ústavního soudu za „krásný judikát“. Podle Radka Hábla, stojícího za projektem Mapa exekucí, jde o „klíčový nález proti lichvářům všeho druhu, který se týká desetitisíců lidí v exekuci“.
Většinou nejvíc ušetříte, když nekoupíte. Ale jsou i půjčky nezbytné a jsou půjčky, které si na sebe vydělají. Pokud úvěr vážně potřebujete, nechejte si porovnat nabídky. A pokud bude půjčka nesmysl, řekneme vám to.
Neznamená to, že by dlužník v takových případech neměl platit žádné úroky – jde jen o jejich přiměřenost, o spravedlivou rovnováhu práv věřitele i dlužníka, uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Sjednání úroků z prodlení, které „zcela vybočí z mezí přiměřenosti“, je protiústavní. Žádný soudce proto nemůže potvrdit, že věřitel má právo na jejich úplné zaplacení. Sjednání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši a jejich vymáhání v exekučním řízení představuje zneužití práva, dodal Ústavní soud.
Zjednodušeně řečeno také zopakoval, že obecné soudy by se neměly spokojit s formální správností smluv nebo dílčích procesních pravidel. Nesmí odmítnout právní ochranu dlužníkovi jenom proto, že nepřiměřenou výši úroků napadl až během exekuce, tedy pozdě.
Letos v březnu vydal Ústavní soud podobně důležité rozhodnutí. Zdůraznil, že věřitel má být při poskytování spotřebitelského úvěru obezřetný a musí prověřit, jestli jej zájemce vůbec zvládne splatit.
„Důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence,“ uvedli ústavní soudci. K rozhodnutí dospěli nezvykle rychle – chtěli nejspíš zabránit tomu, aby je zavalily stovky dalších lidí s podobnými případy.
Nemůžete utáhnout dluhy? Nedělejte unáhlená rozhodnutí, raději se obraťte na odborníky z poradny při finanční tísni.
I proto obecným soudům vzkázali, aby neváhali zastavit exekuci, když zjistí, že firma si budoucího dlužníka neprověřila. Tedy když někomu půjčila s vidinou velkého zisku postaveného na tom, že se původní dluh mnohonásobně zvýší kvůli jeho nesplácení.
Lichva je dosud definována poměrně obecně – hlavně proto, aby soudy mohly přihlédnout ke konkrétním okolnostem, které se dost dobře nedají předem určit čísly. Návrhy na zavedení pevného stropu poslanci opakovaně odmítli. Brzy budou rozhodovat o dalších třech.
Soudy stále řeší důsledky divokého období, kdy mohl půjčky poskytovat prakticky kdokoliv. Relativně malý dluh – nejen za nevýhodné úvěry, ale i za běžné nedoplatky nebo jízdu načerno – tehdy snadno a rychle mnohonásobně vyrostl. Mohly za to vysoké úroky, smluvní pokuty, ale i odměny advokátům, exekutorům nebo rozhodcům. Vznikly sítě navzájem propojených firem, které na samotném vymáhání dluhu obrovsky vydělávaly.
Dlužníci v insolvenci nebo exekuci budou mít od června novou motivaci k vyšším výdělkům.
Teprve ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v roce 2012 mírně snížil odměny advokátům. Výrazněji pak zasáhl Robert Pelikán, když kromě podstatného snížení „provizí“ pro advokáty a exekutory podpořil také zákaz rozhodčích doložek, omezení předmětu exekucí nebo zpřísnění pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Zásadním zlomem pak byl nový zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od prosince 2016.
Nepřiměřené úroky, smluvní pokuty a podobné triky má omezit i jedna z novinek, kterou letos v lednu poslanci schválili jako součást velkých změn v osobním bankrotu: Jestliže je takzvané příslušenství (úroky a další poplatky) vyšší než samotná jistina (částka, kterou si dlužník na začátku půjčil), tak ho člověk procházející oddlužením prakticky nebude muset zaplatit.
Sdílejte článek, než ho smažem
