Ústavní soud se včera zastal muže, který si v roce 2009 půjčil 25 tisíc korun. Jeho celkový dluh se ale postupně vyšplhal na 900 tisíc – hlavně kvůli obřímu úroku z prodlení, jehož výši firma stanovila na jedno procento denně.
Muž se dostal do exekuce, kterou se pak snažil zastavit u Obvodního soudu pro Prahu 4. Argumentoval hlavně tím, že úroky z prodlení jsou nepřiměřeně vysoké. Soud ale odmítl zkoumat podmínky spotřebitelského úvěru a jenom formálně potvrdil, že „exekuční titul“ už je platný. Muž neuspěl ani s odvoláním u Městského soudu v Praze – ani ten se vůbec nezabýval výší úroků z prodlení.
Po mnoha letech sporů se dlužník dočkal až u Ústavního soudu. Ten vzkázal takzvaným obecným soudům, že musí hodnotit i konkrétní podmínky případu. Mají stanovit výši úroků z prodlení, kterou lze ještě považovat za přiměřenou, a zastavit část exekuce, která tuto hranici přesahuje.
„Obecným soudům v exekučním řízení přísluší zabývat se zásadními vadami exekučního titulu. Jsou povinny zastavit výkon rozhodnutí také v případech, v nichž by vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu,“ zdůraznil Ústavní soud.
Advokát Petr Němec, který dlouhodobě pomáhá lidem v exekuci, označil rozhodnutí Ústavního soudu za „krásný judikát“. Podle Radka Hábla, stojícího za projektem Mapa exekucí, jde o „klíčový nález proti lichvářům všeho druhu, který se týká desetitisíců lidí v exekuci“.
Většinou nejvíc ušetříte, když nekoupíte. Ale jsou i půjčky nezbytné a jsou půjčky, které si na sebe vydělají. Pokud úvěr vážně potřebujete, nechejte si porovnat nabídky. A pokud bude půjčka nesmysl, řekneme vám to.
Neznamená to, že by dlužník v takových případech neměl platit žádné úroky – jde jen o jejich přiměřenost, o spravedlivou rovnováhu práv věřitele i dlužníka, uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Sjednání úroků z prodlení, které „zcela vybočí z mezí přiměřenosti“, je protiústavní. Žádný soudce proto nemůže potvrdit, že věřitel má právo na jejich úplné zaplacení. Sjednání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši a jejich vymáhání v exekučním řízení představuje zneužití práva, dodal Ústavní soud.
Zjednodušeně řečeno také zopakoval, že obecné soudy by se neměly spokojit s formální správností smluv nebo dílčích procesních pravidel. Nesmí odmítnout právní ochranu dlužníkovi jenom proto, že nepřiměřenou výši úroků napadl až během exekuce, tedy pozdě.
Letos v březnu vydal Ústavní soud podobně důležité rozhodnutí. Zdůraznil, že věřitel má být při poskytování spotřebitelského úvěru obezřetný a musí prověřit, jestli jej zájemce vůbec zvládne splatit.
„Důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence,“ uvedli ústavní soudci. K rozhodnutí dospěli nezvykle rychle – chtěli nejspíš zabránit tomu, aby je zavalily stovky dalších lidí s podobnými případy.
Nemůžete utáhnout dluhy? Nedělejte unáhlená rozhodnutí, raději se obraťte na odborníky z poradny při finanční tísni.
I proto obecným soudům vzkázali, aby neváhali zastavit exekuci, když zjistí, že firma si budoucího dlužníka neprověřila. Tedy když někomu půjčila s vidinou velkého zisku postaveného na tom, že se původní dluh mnohonásobně zvýší kvůli jeho nesplácení.
Lichva je dosud definována poměrně obecně – hlavně proto, aby soudy mohly přihlédnout ke konkrétním okolnostem, které se dost dobře nedají předem určit čísly. Návrhy na zavedení pevného stropu poslanci opakovaně odmítli. Brzy budou rozhodovat o dalších třech.
Soudy stále řeší důsledky divokého období, kdy mohl půjčky poskytovat prakticky kdokoliv. Relativně malý dluh – nejen za nevýhodné úvěry, ale i za běžné nedoplatky nebo jízdu načerno – tehdy snadno a rychle mnohonásobně vyrostl. Mohly za to vysoké úroky, smluvní pokuty, ale i odměny advokátům, exekutorům nebo rozhodcům. Vznikly sítě navzájem propojených firem, které na samotném vymáhání dluhu obrovsky vydělávaly.
Dlužníci v insolvenci nebo exekuci budou mít od června novou motivaci k vyšším výdělkům.
Teprve ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v roce 2012 mírně snížil odměny advokátům. Výrazněji pak zasáhl Robert Pelikán, když kromě podstatného snížení „provizí“ pro advokáty a exekutory podpořil také zákaz rozhodčích doložek, omezení předmětu exekucí nebo zpřísnění pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Zásadním zlomem pak byl nový zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od prosince 2016.
Nepřiměřené úroky, smluvní pokuty a podobné triky má omezit i jedna z novinek, kterou letos v lednu poslanci schválili jako součást velkých změn v osobním bankrotu: Jestliže je takzvané příslušenství (úroky a další poplatky) vyšší než samotná jistina (částka, kterou si dlužník na začátku půjčil), tak ho člověk procházející oddlužením prakticky nebude muset zaplatit.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
