Z exekutorů se stávají mediální hvězdy. Příběhy lidí, kterým kvůli zapomenuté pokutě ve výši stokorun účtují desetitisíce a div neprodávají střechu nad hlavou, známe nazpaměť. Někteří jdou ale ještě dál. Nedávno vzbudila pozornost kauza, ve které se exekutor domáhal osmitisícové odměny, přestože žádnou exekuci neprovedl, ba ani nezahájil. Žena totiž dluh ještě před začátkem exekučního řízení sama uhradila. Postup exekutora snad nepřekvapí – zarážející však je, že Okresní soud v Novém Jičíně dal ve sporu o oněch osm tisíc soudnímu exekutorovi za pravdu. Teprve po zásahu ústavních soudců se věc medializovala. Nikdo se však nezabýval tím, jak je možné, že okresní soudce Vít Šádek v na pohled banálním případu tolik pochybil.
Chyb je hodně, důsledků málo
„Skutečnost, že dlužník splnil svou povinnost dobrovolně bez přímé exekuce, je třeba zohlednit, neboť základem pro určení odměny za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky je výše exekutorem vymoženého plnění,“ uvádí v nálezu Ústavního soudu předseda senátu Stanislav Balík. Ústavní soud jednoznačně konstatoval, že soudnímu exekutorovi žádné náklady v souvislosti s provedením exekuce nevznikly, protože žena svou povinnost splnila dříve, než došlo k usnesení o nařízení exekuce, a tím pádem i mnohem dříve, než mohlo dojít k jejímu vynucenému provedení. Ústavní soud nešetřil na účet okresního soudu kritikou. Soudy by prý měly být schopné podobně jednoznačné spory spravedlivě vyřídit samy.
Jsme téhož názoru. O vyjádření k ostré kritice soudce Šádka jsme proto požádali přímo Okresní soud v Novém Jičíně. „Soudci Okresního soudu v Novém Jičíně ctí názory Ústavního soudu, včetně JUDr. Víta Šádka, který dle svého vyjádření v předmětné věci rozhodne podle tohoto rozhodnutí Ústavního soudu,“ sdělila nám místopředsedkyně okresního soudu Taťána Hodaňová. Vysvětlovala, že dřívější rozhodnutí soudce bylo založeno na formálním výkladu znění právního předpisu, který byl dřív aplikován nižšími soudy. Nás ovšem zajímalo zejména to, zda budou z pochybení soudce Šádka vyvozeny konkrétní důsledky.
„Věc bude důrazně projednána na pracovní poradě soudců tak, aby v budoucnu k obdobným případům nedocházelo, aby nejen v tomto případě, ale i obecně nebyla judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu opomíjena a aby byla aktivně sledována. I přes velká zatížení exekučního oddělení je totiž stále nutno klást důraz na kvalitu, a ne kvantitu, zejména pokud jde o soudcovské rozhodování, “ odpověděla místopředsedkyně okresního soudu Hodaňová.
Vzhledem k tomu, že se závěry Ústavního soudu týkají pouze odborného a právního posouzení věci, nejde o průtahy v řízení, nevhodné chování nebo narušování důstojnosti, nebude mít podle ní odborné pochybení soudce Šádka jiný vážný důsledek.
Jenže právě v absenci vážných důsledků je u nás největší potíž. Dokud nebudou exekutoři dostávat za přešlapy přes prsty a dokud budou v jejich prospěch zcela nesmyslně rozhodovat i soudy, nemůže se změnit nic.
Zabaví i Karlův most: exekuce, nebo exhibice?
Zdá se, že řadě exekutorů aura všemocnosti vyhovuje. A že jsou rádi, když ji mohou mediálně podpořit. Jak jinak si vysvětlit nedávnou aféru, kdy se v exekuci ocitl i Karlův most a Staroměstská radnice? Atraktivní titulek Praha v exekuci se stal na chvíli absolutním vladařem českých médií. Nakonec se ukázalo, že jde o klasický šlendrián úřednice z magistrátu, která zapomněla včas odeslat sto šedesát tři tisíc Bytovému družstvu U Šárky. Neuteklo ani čtrnáct dní a scénář se opakoval, Praha byla v exekuci podruhé. Pro šestitisícový (!) dluh fyzické osobě. Spíš než o exekuci se ale v obou případech jednalo o exhibici. Exekutoři mají k dispozici řadu nástrojů. Prvním z nich by mělo být odečtení peněz z účtu dlužníka. Jenže to by nemělo takový mediální šmrnc. Postup exekutorů v Lidových novinách kritizoval i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Obstavení památek kvůli dluhu města totiž ve světě nemá obdoby. Ukazuje to na speciální postavení českých exekutorů?
Také ve třetí zajímavé exekutorské kauze z poslední doby figuroval Ústavní soud – zasáhl ve prospěch muže, který čelil exekuci kvůli ztracené občance, již nálezce použil při podpisu smlouvy o pronájmu. Podvodníkovy dluhy pak exekutor vymáhal po původním vlastníkovi dokladů, i když se pachatele podařilo usvědčit. Podobný případ přitom není ojedinělý. Peníze.cz před časem informovaly o případu Jaroslavy Čihákové, po které pražský dopravní podnik kvůli ukradené občance exekučně vymáhá šest set padesát tisíc – na černo přitom nejela ani jednou.
Dokáže si s excesy exekutorů poradit ministr?
Trpělivost dochází i ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, který se exekutorům snaží nastavovat mantinely. Problém ale je, že exekutoři si s dodržováním pravidel a zákonů hlavu příliš nelámou. S žádostí o komentář jsme se obrátili přímo na ministerstvo spravedlnosti. „V souvislosti s exekucemi nepokládá ministr za největší aktuální problém stávající legislativní rámec, ale chování některých exekutorů a příliš mírné kárné postihy exekutorů ze strany Nejvyššího správního soudu,“ řekla nám Pospíšilova mluvčí Tereza Palečková. Zajímalo nás, jaké konkrétní kroky ke zlepšení neudržitelné situace ministerstvo připravuje. „Hlavními nástroji, kterými chce ministerstvo regulovat problematiku exekucí je snížení odměn exekutorů, povinné spojování exekucí a předžalobní výzva,“ uvedla Palečková.
Terčem ostré kritiky jsou zejména nepřiměřené poplatky za exekuční řízení, které často mnohonásobně převyšují původní dluh. Vyhláška, která změní tarif exekucí, začne platit od prvního března. Předně sníží sazby odměn advokátů v exekučním řízení. Dojde ke zvýšení počtu pásem (podle výše dluhu) pro stanovení odměn. Pásmo do 1000 korun se rozdělí na pásmo do 100 korun, do 500 korun a do 1000 korun. Podobně se rozčlení také pásmo do 5000 korun. „Tato změna by měla přispět ke snížení paušální sazby odměny zejména v případech, kdy je předmětem řízení bagatelní peněžitá částka, a v důsledku toho i k řešení problémů spojených s obchodováním s pohledávkami,“ vysvětluje mluvčí ministerstva.
Zároveň se sníží paušální částka náhrady hotových výdajů pro exekutory. „Bude se snižovat z 3500 Kč na 1750 Kč. Ovšem pouze tehdy, pokud povinný splní ‚dobrovolně‘ a vymožené plnění nepřesáhne 10 000 Kč,“ upřesnila mluvčí.
Ministr Pospíšil chce také prosadit povinné slučování exekucí jednoho dlužníka. Dlužníci by tak mohli výrazně ušetřit na poplatcích za exekuční řízení. Dnes exekutoři vymáhají každý dluh – i od stejného věřitele – zvlášť, v rámci samostatného řízení. A každé řízení si také zvlášť účtují. Slučovat se budou i řízení, pokud dluhy od jednoho dlužníka vymáhá víc exekutorů naráz. Exekutora, který je bude vymáhat ve sloučeném řízení, vybere exekuční soud. „V zájmu hospodárnosti však soud řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí,“ doplnila Pospíšilova mluvčí.
Třetím opatřením, které chce ministr prosadit, je povinná předžalobní výzva, díky které by se dlužník mohl exekuci úplně vyhnout. „Navrhovaná změna spočívá v požadavku, aby se věřitel předtím, než podá žalobu na plnění k příslušnému soudu, pokusil dlužníka nějakým způsobem kontaktovat, upozornil ho na existenci jeho dluhu a vyzval ho k plnění v přiměřené lhůtě,“ komentuje mluvčí. Pokud by žalobce dlužníka nekontaktoval a u soudu uspěl, přišel by podle Pospíšilova návrhu o náhradu nákladů na řízení.
Ministr podle našich informací zvažuje i další legislativní úpravy exekucí. Představit by je měl na příští schůzi sněmovního ústavněprávního výboru, která se bude zabývat novelou exekučního řádu a občanského zákoníku.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 2. 2012 21:54, Milan
Pokud soudce rozhodne nesprávně o promlčené pohledávce, měl by být odsouzen za zneužití pravomoci veřejného činitele
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 2. 2012 7:39, Jan
Na počátku všech dluhů je to, že věřitel uvěřil dlužníkovi, že mu v pořádku a včas vrátí.
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.