Porušují úvěrové registry soukromí dlužníků, nebo jim pomáhají?

Co si o úvěrových registrech myslí jejich provozovatelé, finanční či nefinanční instituce, o jejichž klientech jsou data v registrech shromažďovány, si asi každý z nás dokáže domyslet. Je vcelku logické, že existenci registrů budou hájit (viz odstavec CCB versus Big Brother?). Jak ale vnímají registry sami dlužníci? Jsou pro ně jen nutným zlem, nebo jim přinášejí také nějaké klady? Nejen tuto otázku se pokusil zodpovědět průzkum trhu společnosti CCB – Czech Credit Bureau, která v ČR organizuje Bankovní (BRKI) a Nebankovní (NRKI) registr klientských informací.

Jak dobře Češi úvěrové registry znají?

Úvěrové registry nejsou v České republice žádnou novinkou. Skutečnost, že lidé úvěrové registry znají, potvrdily výsledky průzkumu CCB. O úvěrovém registru již alespoň slyšelo 70 % respondentů a více než čtvrtina z nich dokonce ví, co úvěrový registr je. Co je úvěrový registr ví častěji respondenti ve středním věku, respondenti s vyššími příjmy. Jak by se dalo očekávat, znalost se zvyšuje s rostoucím vzděláním. Více o registrech se dočtete v článku Registry: co všechno o vás ví váš bankéř. Novinkou je loňské propojení registru BRKI a NRKI – od ledna 2006 si členové bankovního i nebankovního registru mohou vyměňovat informace o svých úvěrových klientech.

Je záznam v registru pro dlužníka výhodou?

Porušují registry soukromí dlužníků?

Provozovatelé registrů tvrdí, že ano a podle průzkumu s nimi tento názor sdílí i dlužníci. Přestože škála možných odpovědí zahrnovala i odpověď: "Žádné, je to výhodné jen pro banky", většina respondentů odpovídala jinak. Za nejdůležitější výhody úvěrového registru považují možnost budovat si svou úvěrovou historii, vyšší šance získat úvěr a třetí nejlépe hodnocenou výhodou je vyšší objektivita informací o žadatelích o půjčku pro finanční instituce. Více než tři čtvrtiny respondentů preferují výměnu pozitivních i negativních informací.

Možná překvapivě více než polovině respondentů nevadí, že finanční instituce o nich v úvěrovém registru shromažďují informace, opačný názor má desetina dotázaných. Na otázku, jak dlouho by v registru informace o dlužnících měli být uloženy, účastníci průzkumu nejčastěji (ve 42 % případů) uvedli, že pouze během doby splátek. Tento postoj je ovšem v zásadním rozporu s tím, že jako hlavní výhodu totiž dříve označili možnost budovat si svou úvěrovou historii a být tak pro finanční instituce důvěryhodnější. Buď si chci budovat historii, nebo nechci, aby data byla uložená déle, než je nezbytné. Odpověď naznačuje, že respondenti nemají na problematiku úplně jednoznačný názor. Ne tak CCB, nebo členové poroty soutěže Big Brother Awards (více viz Ukradnou nám moderní technologie soukromí?).

CCB versus Big Brother?

CCB z pozice správce úvěrových registrů je pochopitelně považuje za obecně přínosné a výhodné nejen pro banky, ale také pro dlužníky, alespoň pro ty s dobrou platební morálkou. Podle CCB se díky registrům:

• urychluje proces posuzování žádostí o úvěry,
• klienti s pozitivní úvěrovou historií jsou při posuzování zvýhodněni,
• dobří klienti nemusí doplácet na neplatiče, jejichž chování může snižovat ochotu finančních institucí poskytovat úvěry,
• zvyšují konkurenceschopnost, čímž přispívají ke snižování úrokových sazeb úvěrů,
• zlepšuje se mobilita na trhu (klient není vázán na nabídku banky, kde má běžný účet a tím i historii).

Naopak porota Big Brother Awards registrům nefandí. V roce 2006 CCB již podruhé získal cenu za dlouhodobé porušování soukromí. Databáze s údaji o všech osobách v ČR, které čerpají nějaký úvěr porota označila za nebezpečný a rizikový experiment. Výhrady má i k udělování souhlasu se zpracováním osobních dat klientů – pochybuje o dobrovolnosti a "projevu svobodné vůle" klienta. Porota by také uvítala, aby v registru byly shromažďovány pouze negativní informace a aby byly vymazány, v co nejkratší době po splnění všech jeho závazků.

České versus zahraniční úvěrové registry

Světová banka rozděluje úvěrové registry podle typu informací, které jsou v nich obsaženy a podle zdrojů, ze kterých informace pocházejí. Za registry s nejvyšší předvídatelností budoucího vývoje považuje ty, jež obsahují současně pozitivní i negativní informace a které jsou navíc sdíleny mezi subjekty z více oblastí. Mezi světově nejlépe hodnocené pak patří úvěrové registry v USA, Velké Británii nebo Itálii.

Hlavním světovým trendem dneška je vytváření pozitivních univerzálních registrů, které zahrnují fyzické i právnické osoby (multi-segmentní) a informace z nich pocházejí z více sektorů, vedle bank např. od telekomunikačních společností, společností v oblasti utilit apod. (multi-sektorní). Tedy stejných typů registrů, které Světová banka hodnotí jako ty s nejvyšší předvídatelností. Spolupráce s telekomunikačními operátory a energetickými společnostmi se chystá i v České republice. Podle sdělení CCB jsou jednání v pokročilé fázi. Obavy z toho, že by dlužník nedostal např. hypotéku kvůli jednorázovému nedoplatku za telefon prý však nejsou namístě.

Velký rozmach registrů lze pozorovat i v oblasti střední a východní Evropy. Jen v letech 2005 až 2006 se zvýšil počet privátních úvěrových registrů z 5 na 12 a další se v současnosti vyvíjí. České registry BRKI a NRKI si ve srovnání s konkurencí vedou dobře. Podle studie "Doing Business" organizace International Financial Corporation ze skupiny Světové banky patří mezi nejúspěšnější v regionu střední a východní Evropy.

Co si myslíte o úvěrových registrech? Jsou podle vás pro dlužníky výhodou, nebo nutným zlem? Víte, jaké informace jsou o vás v registru evidovány? Jste si vědomi toho, že jste ke zpracování svých osobních údajů dali souhlas?