Ve švédském registru najdeš vše

O registrech neplatičů či databázích klientů bankovních institucí v tuzemsku jsme toho na našich stránkách napsali hodně, naposledy v článku Černá listina není černá.
Mohli jste si ovšem přečíst i o tom, jak to funguje v zahraničí. S institucí SCHUFA, která shromažďuje informace o závazcích občanů Německa, jsme vás seznámili v článku Jak dlužníkům přistřihnout křídla.

Dnes vám přiblížíme působení švédské obchodní a informační společnosti UC, která ve své databázi vede informace o všech občanech ale i firmách v zemi.

Co se skrývá pod pokličkou

Ve švédské databázi se na rozdíl od tuzemských dočtete všechno. Informace se do ní dostanou od téměř všech institucí zabývajících se půjčováním peněz či prodejem zboží a služeb s odkladem placení. Jde tedy o banky, leasingové či splátkové společnosti, stavební spořitelny, ale i telekomunikační firmy, zásilkové společnosti či internetové obchody.
Data ovšem UC získává i od státních institucí jako je finanční či statistický úřad aj.

Informační společnost disponuje informacemi o všech registrovaných firmách ale i soukromých osobách starších 16 let ve Švédsku. O občanech jsou v databázi nejen základní údaje jako je adresa, jméno, status či identifikační číslo, ale také data o příjmu, majetku, manželské smlouvě, zadlužení, ztrátě identifikačních průkazů nebo nedodržení závazků.

Přehled informací UC o soukromých osobách
Osobní údaje	jméno; adresa; status; s kým osoba žije v domácnosti; původní státní příslušnost, pokud je osoba imigrant atd.
Příjem	daně za každý rok, příjem za rok
Majetek	co osoba vlastní a jakou hodnotu majetek má; UC vypočítá hodnotu při možném prodeji majetku
Manželská smlouva	všechny informace uvedené ve smlouvě
Zadlužení	kolik si osoba půjčuje u finančních domů; zda má ručitele a informace o něm
Ztráta průkazů totžnosti	identifikační karta; pas
Pokárání	upozornění na skutečnosti, že osoba nezaplatila včas splátku či jina porušila smlouvu; pokárání zůstává v databázi 3 - 5 let, i když byl dluh splacen
Poznámka: Informace do databáze získává UC od státních i soukromých institucí jako je finanční úřad, státní registr, statistický úřad, banky a jiné finanční instituce, policie. Zdroj dat: UC

Nejdůležitější položkou je pokárání. Podle toho totiž lze poznat, zda je možné dané osobě důvěřovat, tedy zda například pravidelně splácí dlužené peníze nebo platí pravidelně daně. Pokud se ve výpisu z databáze objeví pokárání, může se stát, že u banky nezíská úvěr či hypotéku, mobilní společnost neprodá telefon na splátky, nebude si moci koupit byt bez placení hotovostí nebo to může negativně ovlivnit rozhodování potenciálního zaměstnavatele.

Kdy se v databázi objeví pokárání?

dluh není pravidelně splácen, opožděné splácení

při neplacení daní a poplatků

v případě exekuce

při zneužití běžného účtu

v případě bankrotu; osoba je tak zadlužená, že nemůže splácet (v případě tohoto pokárání zůstává údaj 5 let)

Zdroj dat: UC

Za informace se platí

Data z databáze může získat kdokoliv. Zástupci UC uvádějí, že jejich klienty jsou vedle švédských firem i zahraniční společnosti.
Údaje o akciových společnostech lze získat bez jakýchkoliv překážek. U obchodních společností a soukromých osob to však tak lehké není. Žadatel musí mít legitimní důvod nebo povolení dané osoby či firmy.
Co ale znamená legitimní důvod? Tím může být například sjednávání úvěru, hypotéky nebo koupě mobilního telefonu či jiného produktu na splátky, prověření ručitele, sepisování pracovní smlouvy nebo pronájem bytu, auta atd. UC si důvod prověřuje. To znamená, že žadatel ho musí doložit například návrhem smlouvy.
Žádné informace ovšem nejsou zadarmo. Každá firma musí nejdříve požádat o členství v UC, za které zaplatí 2 200 švédských korun, to je asi 7 623 Kč. Dále platí za každý dotaz, ceny se pohybují kolem 400 švédských korun, tedy cca 1 986 Kč. Informační společnost UC navíc za vysoký poplatek nabízí i konzultační činnost. Vypracuje třeba posudek na danou osobu či společnost o tom, zda je či není důvěryhodná.

Každý, o kom jsou údaje poskytovány, musí být informován dopisem. Všichni také mají možnost sami zjistit, co je o nich v databázi vedeno. Jednou ročně mohou požádat o výpis z registru zadarmo.

Kdo za to může

Informační společnost založily v roce 1977 čtyři velké švédské banky, Föreningssparbanken, Handelsbanken, Nordea a SEB. Jejím hlavním cílem je, podle zástupců bank, pomoci finančním institucím, telefonním a dalším společnostem zjistit, zda je jejich potenciální klient důvěryhodný. To například znamená, zda je schopný bez problémů splácet úvěr či hypotéku.

O bankovních úvěrech, databázích neplatičů a shromažďování citlivých údajů jsme psali v článcích Neprávem neplatičem: jak se bránit, Černá listina není černá, Tajná databáze neplatičů či Banky pozor na citlivé údaje.

Pro svou činnost získala společnost licenci od Švédské inspekce pro ochranu osobních dat, která uděluje povolení pro publikování osobních údajů o jednotlivcích.
Uveřejňování citlivých informací také upravuje švédský informační zákon. Podle něj musí být soukromá osoba nebo společnost, o níž mají být data vydána, o této skutečnosti informována dopisem. V něm musí být napsáno, kdo a kdy si údaje vyžádal.

Jsme pozadu?

Asi nikdo z nás si nepřeje, aby o něm jakákoliv společnost shromažďovala údaje jako je rodné číslo či detaily z manželské smlouvy, přesto můžou být podobné databáze přínosem. Ve Švédsku se tak například zrychlil proces schvalování úvěrů, hypoték nebo prodeje na splátky, což si klienti finančních institucí pochvalují.

U nás se rozsah údajů podobných registrů stále liší. Existuje několik izolovaných registrů. V úvěrovém registru společnosti Czech Banking Credit Bureau mohou banky najít pozitivní i negativní data o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů bank, jež jsou členy databáze. Vedle identifikačních údajů se objevují údaje o výši získaného úvěru, jeho typu, délce trvání a o platební historii zákazníka po jednotlivých měsících. Informační systém nabízí jednotlivým bankám nejen pohled na současný stav zadlužení klienta, ale také zpětně na historické hodnoty za poslední 4 roky.
V databázi neplatičů sdružení Solus zase mohou její členové najít klienty některých bank, splátkových a leasingových společností, kteří jsou v prodlení s plněním závazků z úvěrové či leasingové smlouvy vůči některému z členů Solusu a toto opoždění splácení již trvá po stanovenou dobu.
Registry neobsahují ovšem ani z poloviny tolik informací jako švédská obdoba. Pokud by měly být opravdu účinné, muselo by dojít k jejich propojení a zahrnutí všech dlužnických vztahů. Podobný projekt podle informací Pavla Kočiše z agentury Madison Public Affairs, která pracuje pro Czech Banking Credit Bureau, u nás ovšem stále nepovoluje legislativa.

Co si myslíte o švédském registru? Mělo by něco podobného fungovat i u nás? Máte s podobnou databází vlastní zkušenosti?