Minule jsme s šéfem Finanční správy Martinem Janečkem mluvili především o tom, jestli se dodrží „jízdní řád“ zavádění elektronické evidence tržeb a o navrhovaných (a zavrhovaných) výjimkách z povinnosti elektronicky evidovat. Pohled hlavního berního úředníka je jasný:
Dnes se soustředíme především na elektronickou evidenci v praxi:
Očekáváte, že i ve druhé etapě zavádění EET bude nějaký problematický segment trhu, podobně jako byly v té první například menší hospody? Ministr financí Andrej Babiš zmiňoval vietnamské večerky…
Je to jak v životě, občas se objeví problém tam, kde jsme to původně vůbec nečekali, a naopak předpokládané problémy můžou být ve skutečnosti dost zveličené, takže opravdu nechci odhadovat. Nedávno jsem zaregistroval reportáž, kde se mluvilo o tom, že by kvůli EET mohli vietnamští podnikatelé ve velkém odejít z Česka. Vážně nevěřím, že by nejenom vietnamská, ale v podstatě i jakákoli jiná komunita odešla do zahraničí kvůli povinnosti evidovat tržby. Ve větší části Evropy by je navíc stejně čekalo něco podobného jako u nás.
Řada lidí ale ohlásila, že kvůli EET skončí s podnikáním…
Chápu, že se někomu nemusí zamlouvat jakýkoli druh evidence. Na druhou stranu bychom měli jasně rozlišovat, kdy jde o lidské soukromí, a tím pádem i zcela osobní rovinu, a kdy jde o dohled nad podnikatelským sektorem a kontrolu daňových a účetních povinností. Ty by zkrátka měly být kontrolovatelné a transparentní. Zejména ve chvíli, kdy celý národ ví, že tady dochází k velkému zatajování tržeb. Opakem je jen schvalování daňových úniků.
Kolik kontrol zatím v souvislosti s EET proběhlo?
Na začátku minulého týdne to bylo 6074 kontrol.
A kolik z nich odhalilo nějaké provinění?
Zhruba dvanáct procent. Je to vypočítáno z kontrol, které fakticky proběhly. K některým nemohlo dojít například proto, že byla provozovna majitelem řádně či mimořádně uzavřena.
Náběh systému je ale spojený především se snahou zmapovat si terén a rozšířit místní znalost. Doposud jsme tímto způsobem s provozovateli restauračních a ubytovacích služeb moc nepracovali, takže si chceme udělat obrázek o všech podnicích a taky se musíme seznámit s tím, jak fungují jejich pokladní systémy. Rozhodně tedy neplatí, že by kontroly prověřovaly jen podezřelé podniky. Sami jsme ohlásili, že se budeme při startu EET chovat vůči podnikatelům maximálně vstřícně a budeme jim i nápomocní, kdyby řešili nějaké technické problémy nebo potřebovali jinak poradit.
Nevyložili si to někteří podnikatelé tak, že v začátcích nebudou postihy přísné, ať už dojde k jakémukoli provinění?
My jsme deklarovali, že se nebudeme snažit nikoho nachytávat. Pokud se například zjistilo, že na účtence chybí nějaká dílčí náležitost, tak jsme na to podnikatele jen upozornili. Asi by nebylo úplně fér, kdybychom hned na začátku na podnikatele tvrdě naběhli. Byla to pro ně přece jen úplná novinka. Pokud ale bude někdo i při druhé etapě EET spoléhat na vlídnou tvář Finanční správy a bude odkládat technické zabezpečení pro plnění povinností vyplývajících ze zákona, asi se bude divit. Na to rozhodně není prostor. EET naostro funguje od prosince, zkušební provoz od listopadu, a vyzvednout si autentizační údaje je možné dokonce od září 2016, takže byla spousta času se na všechno připravit.
Podle jakého klíče probíhají kontroly v terénu?
Nemáme ještě od podnikatelů dost dat, abychom kontroly vysílali na základě jejich vyhodnocení. Abychom mohli porovnávat tržby jednotlivých podniků a vyhodnocovat ty podezřelé, budeme muset nejdřív nasbírat co nejvíc relevantních dat, i co se týče otevíracích dob a sezónnosti. Ideální by bylo, kdyby se nám časem podařilo navštívit co nejvíce podniků a prodejních míst. Vracet se pak budeme tam, kde bylo nějaké provinění, nebo ve chvíli, kdy nám systém detekuje, že tržby daného podnikatele vykazují nějaké anomálie.
K jakému pochybení zatím nejčastěji dochází?
Nejčastějším prohřeškem je nevystavení účtenky. Pak se často setkáváme s tím, že podnikatelé mají dvě pokladny, jedna je napojená na EET a druhá sice účtenku vystaví, ale neobsahuje potřebný kód nebo se ho snaží jen napodobit. Občas se setkáme třeba i s tím, že obsluha tvrdí, že na platby po uzavírací době se EET nevztahuje. Někdy je patrné, že k porušení zákona nedochází na popud majitele podniku, ale spíš kvůli jeho personálu, který ho v podstatě okrádá. A z terénu máme i pár vtipných historek.
Povídejte…
Jedna se odehrála v jídelně, kam chodí převážně dělníci. Kontroloři byli spolu s majitelem u vydávacího pultíku, kde strávníci platili za jídlo. Majitel jim poctivě tisknul účtenky a volal na ně: „Kluci, sakra, berte si ty účtenky.“ A jeden z hostů mu odpověděl: „Prosím tě, co blbneš? Vždyť jsi nám je nikdy nedával.“
Jak chcete zabránit tomu, že se majitelé hospod a restaurací dohodnou se svými štamgasty a účtenky jim nebudou vydávat, nebo jenom takové, které ve skutečnosti nebudou napojené na evidenci tržeb?
Když budeme mít podezření, může to skončit klidně i tak, že do podniku posadíme svého zaměstnance, který bude celý den sledovat hosty při placení a počítat, kolik účtenek bylo vystaveno. To se pak porovná s tím, co podnik skutečně zaevidoval do systému. A samozřejmě to budeme kombinovat i s dalšími kontrolními postupy.
Takový kontrolor ale bude hodně nápadný…
I kdyby měl na čele nápis Finanční správa, tak když ho tam pošleme třeba v polovině otevíracích dnů v měsíci a pak zjistíme, že jsou v těchto dnech třikrát větší tržby než obvykle, je to pro nás nález, se kterým můžeme v důkazním řízení pracovat.
Samozřejmě nejsme naivní a nemyslíme si, že s EET zmizí všechny daňové hříchy a zatajované tržby. Každopádně už jen zavedení systému vygenerovalo mnohem větší tržby než v předešlých letech. Jen tohle samo o sobě zafungovalo a určitě je tam potenciál pro další progresi.
Andrej Babiš sice ohlásil, že v prosinci došlo v segmentu restaurací a hotelů meziročně k nárůstu tržeb o sto procent, čísla Českého statistického úřadu ale hovoří jen o šestnáctiprocentním růstu. Jak je to možné?
Finanční správa ve svém systému eviduje tržby z ubytování, stravování a pohostinství za rok 2015 zhruba ve výši 130 miliard korun. Měsíčně to tedy vychází na 10,8 miliardy korun. Pokud porovnáme tuto hodnotu z roku 2015 se zaevidovanou hodnotou z EET za prosinec 2016, jde o růst 83 procent. A ve skutečnosti je to ještě vyšší, protože v EET se ze zákona neevidují veškeré tržby. To ostatně potvrzuje i prezentovaná analýza Ministerstva financí a Finanční správy na vzorku necelých šestnácti set podnikatelských subjektů, kde byl zjištěn nárůst tržeb ve výši sto procent. Data z EET jsou tím nejpřesnějším, co je k dispozici, ale klidně lze rozporovat i to, že voda je mokrá…
Takže podle vás nejsou data ČSÚ správná?
Statistický systém ČSÚ se může oproti jiným systémům vykazování v mnoha detailech lišit. Notoricky známým příkladem je statistika nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných evidovaných úřady práce dosáhl v lednu 2017 zhruba 390 tisíc osob. Výběrové šetření pracovních sil získávaných dotazováním ČSÚ ale uvádí o přibližně 180 tisíc osob méně. Tedy téměř dvakrát víc osob se hlásí jako nezaměstnaní na úřadech práce. A obdobná situace je podle mě i v evidovaných tržbách. Pro státní rozpočet jsou rozhodující hodnoty, které jsou vykázány Finanční správě.
Je vzorek čítající necelých šestnáct set podniků dostatečně velký?
Jsou to čtyři procenta – navíc skutečně průřezově napříč všemi segmenty, co se týče velikosti tržeb i regionů – a to je statistický průzkum, který nám může závidět kdejaký vědec. Ti, kteří mají se zveřejněnými daty problémy, si musí také uvědomit, že řada subjektů má souběh činností, takže můžou do první vlny spadnout třeba jen z deseti, dvaceti nebo třiceti procent. Náš průzkum proto pracoval se subjekty, které spadají do první etapy EET výhradně ze sta procent. Za zveřejněnými údaji si každopádně stojíme.
Mluvilo se o tom, že spousta podnikatelů zakládá nové firmy, aby nebyly vyšší tržby Finanční správě nápadné. Pak se ale objevila zpráva, že by váš úřad podobným způsobem při kontrolách stejně nepostupoval. Jak to tedy je?
Žádná amnestie není možná. Nic takového přislíbeno nebylo. Maximálně jsme říkali, že nebudeme mít vyhrazenou zvláštní kapacitu, abychom se věnovali ještě víc minulosti. Prioritou jsou pro nás aktuální tržby, se kterými budeme pracovat.
A co bude s těmi, kteří se do systému EET na protest vůbec nezapojili? Například bitcoinová kavárna centra Paralelní Polis…
Když někdo veřejně prohlašuje, že bude EET ignorovat, tak musí přirozeně Finanční správu zaujmout. Z médií mi ale přijde, že se lidé z Paralelní Polis na jednu stranu tváří tak, že nejsou subjekt, který je podle zákona povinný evidovat tržby, ale zároveň vykřikují, jak EET bojkotují. Takže moc nechápu, co vlastně předvádějí. Z mého pohledu je to v první řadě mediální projekt lidí, kteří chtějí díky EET získat větší pozornost. Z veřejně dostupných informací mi ovšem přijde, že by zákonu o evidenci tržeb podléhat měli.
A co se týče dalších praktik, tak jsem někde zaznamenal i úvahy, že lze EET obcházet překlápěním byznysu z jedné entity na druhou tak, aby se obstruoval celý systém. Marná snaha. Ve chvíli, kdy se zjistí, že podobné jednání má jediný cíl, a to obcházení zákona o EET, tak se Finanční správa zaměří na vlastníka prostoru a bude zkoumat, za jakých okolností dochází k pronájmu, jak jsou mezi jednotlivými entitami převáděni zaměstnanci, dodavatelé zboží a poskytovatelé energií. Pokud půjde stále o jeden a ten samý koncept se stejnými lidmi v pozadí, už je to důkazní materiál, který naznačuje účelové obcházení zákona. Ale abychom tento případ rozklíčovali, ještě to nějaký čas potrvá.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 2. 2017 7:34, Jentag
Chybí mi tam otázka: Jak se vám pracuje na boji s daňovými úniky pro člověka, který je sám realizuje ve velkém? Není to trochu frustrující?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
19. 2. 2017 9:12, Lada
Mel byste uvést, že jste zařazen do EET a tak tady prskáte
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.