1. Byznys bez živnosťáku
Především v začátcích podnikání je lákavé si to jen tak vyzkoušet. Bez papírů. Zkrátka podnikat bez živnostenského listu a vyhnout se tak záznamu v některé evidenci. „Tenhle punkový přístup je ovšem pořádně riskantní,“ podotýká Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka, která dodává pokladní systémy připravené na EET, a dodává, že sankce takovému (ne)podnikateli hrozí nejen z kvůli neevidování tržeb, ale také podle živnostenského zákona, v určitých případech dokonce i podle trestního zákoníku. Pokud živnostenský úřad při své kontrole zjistí, že podnikáte bez oprávnění, může v případě volné živnosti uložit pokutu až 50 000 korun, u živnosti řemeslné či vázané až 100 000 koru, a u koncesované živnosti dokonce až 200 000 korun. To platí i o provozování činnosti mimo rámec uděleného živnostenského oprávnění. Je proto lepší dát si vždycky papíry do pořádku. Nejjednodušší je zajít na úřad a vyřídit to s úředníky přímo na místě.
Jestliže neoprávněně podnikáte ve větším rozsahu, může vám dokonce hrozit i trestní postih podle paragrafu 118 trestního zákoníku. Pak hrozí až roční vězení či peněžitý trest a v případě získání značného prospěchu jsou tresty ještě tvrdší.
2. Dvě pokladny
V případě, že se rozhodnete používat dvě různé pokladny a před úřady tajit část příjmů, je tu hned několik rizik. V první řadě na vás může narazit neohlášená kontrola. Finanční správa už vyhlásila, že po spuštění elektronické evidence tržeb se na ně chystá. I když ale budete mít štěstí a namátková návštěva kontrolorů se vám vyhne, pořád vás může odhalit takzvaná křížová kontrola Ministerstva financí. „Při křížové kontrole,“ vysvětluje Michal Wantulok, budou úředníci porovnávat data nasbíraná napříč segmentem – ten, kdo bude výrazněji vybočovat z řady, se automaticky stane podezřelým. A dat pro relevantní srovnání bude mít Finanční správa vzhledem k plošné aplikaci EET víc než dost.“
Ale i tehdy, pokud byste se vyhnuli namátkovým i křížovým kontrolám, pořád ještě vaši snahu vyhnout se EET může sestřelit dobře mířené udání. Přece jen v Česku jsou podnikatelské komunity velmi sevřené a malé – všichni se dobře znají a vidí si do kuchyně. Snaha obcházet EET se tak rychle rozkřikne.
3. Nešel nám internet
Tato obezlička je postavená na jednoduché výmluvě – příliš často padajícím internetovém připojení. Spoleh na ni ale moc není: „Finanční správa bude pečlivě srovnávat vaše chování s jinými firmami obdobné velikosti v daném regionu i segmentu. Abnormality, které systém odhalí, budou fungovat jako výstražný signál pro úředníky, říká Michal Wantulok z Dotykačky. A to jaksi odhlížeme od toho, že EET není vlastně perfektně fungujícím internetem podmíněna: účetnku musí podnikatel případně vystavit i offline a do 48 hodin odeslat data do systému.
4. Kluby, spolky, neziskovky
Jestli si myslíte, že abyste se uchránili před EET, stačí se proměnit v uzavřený podnik, klub, spolek, do jakého mají přístup jen členové, raději na to zapomeňte. Před klasickou kontrolou vás to do budoucna neuchrání, zvláště pokud se takový krok stane běžnou normou. Kromě toho, že to má své háčky, je také velmi lehké sklouznout do kategorie neoprávněného podnikání nebo jiného účelového obcházení zákona, kde už hrozí velmi přísné tresty (viz první bod). Správní úřady i soudy již v této oblasti mají k dispozici dostatečné množství judikátů.
Cestu, jak uniknout před EET, neposkytnou ani neziskové organizace, které jsou od e-tržeb zdánlivě osvobozeny. Podle dosavadního výkladu ministerstva financí se totiž osvobození od elektronické evidence tržeb vztahuje jen na hlavní nepodnikatelskou činnost. Všechno další už ale samozřejmě podléhá EET.
Pokud například nezisková organizace provozuje jako vedlejší podnikatelskou činnost čajovnu či kavárnu, v níž ji vzniká zisk, je povinna tržby elektronicky evidovat, a to už od začátku letošního prosince. (Výjimka z tohoto pravidla má platit pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost veřejně prospěšných neziskových organizací. Její přesné vymezení by mělo být předmětem plánované metodiky Ministerstva financí.)
Zkrátka – pokud vykonáváte výdělečnou činnost soustavně za účelem dosažení zisku, evidovat musíte. O závazné posouzení, zda tomu tak je, či nikoli (a zda tedy vaše činnost podléhá e-tržbám), můžete požádat od letošního září a Finanční správa si za něj naúčtuje tisíc korun. Případně se můžete řídit chystanou metodikou Ministerstva financí.
5. Phantomware v pokladně
Jde o software nainstalovaný přímo v pokladně, který umí manipulovat nahranými daty. Při odesílání na Finanční správu dokáže například dražší položky nahradit levnějšími, případně evidovat jen něco – např. jídlo ano, pivo ne apod. I tady je ale riziko odhalení obrovské – jakmile se některý ze zákazníků rozhodne ověřit si FIK kód z účtenky a uvedená částka nebude souhlasit, je konec. A jaká je šance, že to nikdo neudělá? Nebo že se neobjeví kontrola?
Opravdu zmizí podvodníci?
Je jasné, že v případě některých podnikatelských subjektů může vést EET k jejich definitivnímu zániku. Někteří podnikatelé už dnes přežívají jen za cenu drobných či větších podvůdků a v současném systému si našli cestu, jak dále fungovat. Není sice správná, ale zatím je funkční.
Například pro hospody na malých vesnicích, kde žije jen pár desítek lidí včetně kojenců, může EET opravdu znamenat konečnou. Ve srovnání s jinými podniky ve větších městech je totiž jejich prostor pro manévrování skutečně minimální.
Online přístup k datům v rámci jednotlivých segmentů je ovšem pro Finanční správu silnou zbraní – zda to ale vážně povede k vyčištění tržního prostředí a posílení pozice poctivých podnikatelů, na to si budeme muset ještě pár měsíců počkat.
Sdílejte článek, než ho smažem