Boj o elektronickou evidenci tržeb neprobíhá tak hladce, jak by si ministr financí Andrej Babiš přál. Předpokládaný start systému, který má podle odhadů Ministerstva financí navýšit výběr daní až o dvanáct miliard korun ročně, už se několikrát musel odsunout. Původně se počítalo se začátkem příštího roku. Později se mluvilo o polovině února… A teď je prý nejbližší možný termín srpen 2016.
Zákon o evidenci tržeb totiž ještě neschválila Poslanecká sněmovna. Třetí čtení sice bylo na programu koncem října, poslanci se k němu ale zatím nedostali. Další šance by mohla přijít tento pátek, je ovšem spíš teoretická „Nejdřív to bude 6. listopadu 2015, pravděpodobně však později. Třetí čtení zákonů může probíhat jen středy a pátky, pokud není svoláno mimořádné zasedání,“ vysvětluje Kateřina Vaidišová z tiskového oddělení Ministerstva financí.
Vládní koalice navíc musí počítat s obstrukcemi, které má v plánu pravicová opozice. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek už pohrozil, že je ochotný zákon nekonečnými diskuzemi v rámci třetího čtení blokovat „klidně i dva roky“. „Je to drahý, neefektivní a diskriminační systém, který nepřinese nic veřejnému zájmu. Západoevropské země elektronickou evidenci tržeb odmítají a navzdory propagandě chorvatského a českého ministra financí nefunguje ani v Chorvatsku,“ dodal pro portál Peníze.cz bývalý ministr financí. Vláda tak pravděpodobně kvůli evidenci tržeb svolá mimořádnou schůzi, jejíž pravidla by měla schválení zákona usnadnit.
Ministerstvo financí při každé možné příležitosti opakuje, že on-line evidence tržeb vzniká po vzoru Chorvatska, kde podobný systém spustili v roce 2013. „V Chorvatsku došlo po zavedení systému elektronické evidence tržeb k zásadnímu nárůstu vykazovaných tržeb u podnikatelů. Dle získaných dat v pohostinství vykázaly osoby samostatně výdělečně činné nárůst tržeb v průměru o cca 55 procent, v maloobchodě o 28 procent, například u advokátů byl vykázán nárůst tržeb ve sledovaném období o cca osm procent,“ stojí v materiálech ministerstva. Kritici ale varují, že na Balkáně se evidence tržeb týkala výrazně menšího počtu podnikatelů, než je v plánu u nás. Jistý prý není ani reálný přínos pro státní kasu, protože v Chorvatsku se daňový příjem zvýšil jen velmi nepatrně.
Elektronická evidence tržeb se bude podle aktuálního návrhu spouštět postupně ve čtyřech etapách. Pokud se zákon podaří schválit do konce letošního roku, začnou své tržby od 1. srpna 2016 povinně evidovat osoby provozující restaurační a ubytovací služby. O tři měsíce později se k nim připojí podnikatelé v maloobchodě a velkoobchodě. Pak by měla následovat roční pauza, po které se zapojí ostatní podnikatelé, kteří přijímají platby v hotovosti. Výjimkou budou jen řemeslníci, kteří dostanou ještě další tři měsíce k dobru. Odklad po řemeslníky prosadili lidovci, kteří tím podmínili svou podporu zákonu.
Letos v červnu náměstkyně ministra financí Simona Hornochová varovala v rozhovoru pro Peníze.cz, že pokud bude v zákoně příliš výjimek, ztratí projekt smysl. Podle Ministerstva financí ale postupný start pro různá odvětví výjimkou tohoto druhu není. „Cílem je, aby se evidence tržeb vztahovala na všechny sektory ekonomiky. Jen tak lze skutečně dosáhnout narovnání tržního prostředí, které je primárním smyslem zavedení evidence tržeb. Tento cíl stále platí, ačkoli se musely v rámci politického vyjednávání učinit určité ústupky, mezi které platí právě i odklad pro řemeslníky,“ říká Kateřina Vaidišová z Ministerstva financí.
Hoteliérům a hospodským se nelíbí, že právě oni mají jít na holení první. Ministerstvo financí ale trvá na tom, že evidování tržeb právě v tomto odvětví je priorita. Diplomaticky řečeno jde prý o odvětví náchylné ke krácení daní. Určitou náplastí by pak mělo být snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 na 15 procent. Tato změna je ovšem v nedohlednu.
A jak to vidí sami podnikatelé? Právě jich se zavedení elektronické evidence tržeb dotkne nejvíc. Andrej Babiš plánuje vybrat miliardy korun navíc. Co tomu říkají jeho pokusní králíci? A kolik je to bude stát? Ptáme se v naší anketě malých i velkých:
Chod systému, správa centrálního úložiště, zpracování a analýza dat – to všechno se bude dít na náklady státu. Podle ministra financí je bohatě pokryjou zvýšené daňové výnosy. „Prvotní náklady na zavedení evidence tržeb budou maximálně 317 milionů korun. Věřím ale, že se nám to podaří vytendrovat ještě levněji,“ říká ministr financí Andrej Babiš. Pětiletý provoz systému by podle něj měl vyjít zhruba na 1,2 miliardy korun. Dalších dvě stě milionů ročně padne na platy pracovníků finanční správy, kteří budou mít elektronickou evidenci na starosti. „Když to ale srovnám s tím, kolik by se díky tomu mělo vybrat navíc, tak nechápu, o čem se vůbec pochybuje,“ dodává Babiš.
Jeho odpůrci ale připomínají náklady na straně podnikatelů. „Minimum, které bude každého podnikatele stát zavedení EET, je pět tisíc korun za elektronické zařízení. Podnikatelů povinných registrovat se v EET bude postupně asi šest set tisíc. Jednoduchým násobením nám tedy vyjde, že stát přinutí podnikatelskou veřejnost zbytečně vydat asi tři miliardy korun,“ tvrdí předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek. Dalších 3,6 miliardy korun ročně pak podle něj podnikatelé vydají za připojení k internetu a nezbytnou administrativu spojenou s evidováním tržeb.
Podnikatelé a živnostníci, kteří za své zboží nebo služby přijímají hotové peníze, karetní platby nebo stravenky, budou muset záznam o těchto transakcích v reálném čase odesílat do centrálního úložiště finanční správy. Potřebovat budou elektronické zařízení (pokladna, počítač, notebook, tablet, chytrý telefon – technické požadavky ještě nejsou známé) propojené s tiskárnou účtenky, pokladní software a připojení k internetu. Každá transakce odeslaná do úložiště dat bude obsahovat unikátní kód, systém finanční správy vygeneruje vlastní potvrzovací kód a zákazník pak má dostat vytištěnou účtenku s oběma kódy. Komunikace mezi přístrojem obchodníka a datovým úložištěm by měla trvat maximálně dvě vteřiny.
Koalice s opozicí se také nemůžou shodnout na tom, jak moc zasáhne elektronická evidence tržeb do soukromí podnikatelů. Miroslav Kalousek s výřečností sobě vlastní mluví o „balkánském šmírovacím systému“, vláda zas o nutném opatření, které narovná podnikatelské prostředí a donutí platit daně i ty, kteří je dosud obcházeli.
Například právník Ondřej Lichnovský se domnívá, že stát má k ruce dost prostředků pro efektivní výběr daní a elektronickou evidenci zavádí víceméně z pohodlnosti, že své povinnosti přenáší na plátce daně:
Téhož názoru je i Radomil Bábek z Asociace podnikatelů a manažerů: „Stát si jen chce usnadnit práci, a to na úkor svobod i peněz občanů. Neví si stát rady? Přenese svou práci a povinnosti na občany. Jak jednoduché. A to na všechny, aniž by rozlišoval, zda jsou poctiví, či nepoctiví,“ zlobí se Bábek a dodává, že pokud EET vstoupí v platnost, přijde na řadu stížnost u Ústavního soudu.
Naopak předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček obavy z Velkého bratra odmítá: „Nemyslím si, že by šlo o systém, který by nám nějak výrazně koukal pod trenky. Kdybychom to vzali do důsledků, tak bychom nemohli používat ani mobil, internet na svém počítači, nakupovat elektronické letenky nebo využívat elektronické mýtné. Tohle prostředí tady nevzniká s EET, v tom už žijeme deset patnáct let. Elektronická evidence tržeb patří do procesu digitalizace a ta je prostě v jednadvacátém století nezbytná.“ Informace, které systém elektronické evidence tržeb předává Finanční správě, musí podle něj každý tak jako tak nějakým způsobem reportovat. Ve finále by prý elektronická evidence měla podnikatelům ušetřit čas a také snížit počet kontrol. „Vykážu své tržby, zaplatím z nich daně a stát už nechci jinak potkávat a ztrácet tím čas,“ uzavírá Karel Havlíček.
Na Ministerstvu financí přišel za Babišovy éry o židli kdekdo. Když se ale říkalo – a říkalo se to několikrát – že se houpe pod Simonou Hornochovou, ministr Babiš pokaždé trval na tom, že zůstane jeho náměstkyní, Teď je ale všechno jinak, Hornochová, která měla na starost mimo jiné i projekt elektronické evidence tržeb, se nepřihlásila do nového výběrového řízení a ve funkci končí. Prý ji k tomu vyzval sám Babiš. Ministerstvo financí ale odmítá, že by její odchod jakkoli ovlivnil další práce na EET. Hornochová prý na ministerstvu bude dál působit už jen jako externí poradkyně pro oblast daní, tedy i evidenci tržeb.
Rozhovor se Simonou Hornochovou čtěte zde:
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 11. 2015 16:15, Trma vrma
Spíš, než vysvětlovat neexistující výhody z Chorvatska exportovaného nápadu EET, by měl André vysvětlit původ peněz, jimiž navyšoval kapitál Petrimexu
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 11. 2015 18:01, Ramesse II.
No už aby to bylo a srovnaly se podmínky pro jednotlivé podnikatele. Dnes kdo nekrade, nemá v konkurenci zlodějů šanci - takhle budou mít všichni stejné podmínky a lepší vydělá víc a horší míň. Náklady na zavedení jsou nulové, protože na zřízení bude odečet daně, spíše na tom ještě podnikatel vydělá (skutečná cena bude díky množství menší než sleva daně).
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.