Podoba světa se rychle mění. Zatímco USA a Západ ztrácejí i v důsledku finanční krizea globální recesedominantní roli, rozvíjející se země v čele s Čínou a Indií agresivně pronikají na vyspělé i jiné rozvíjející se trhy, hlavně do subsaharské Afriky. Přicházející změny se silně dotknou malých zemí, včetně ČR, která na ně není příliš připravena. K tomuto závěru dospěla řada účastníků 1. ekonomické konference Rádio Česko „Malá země, velká výzva: Česko a svět po krizi.“
Svět je na křižovatce
Profesor City University Roger Tooze na konferenci konstatoval, že „přichází posun od unipolárního k multipolárnímu geopolitickému systému. Ve světě probíhá boj o moc. Jde o to, kdo definuje pravidla. “ V době brettonwoodských dohod, kdy vznikl na konci 2. světové války současný měnový systém, to byly USA, Velká Británie a Evropa. USA a Čína, jichž se boj o moc v prvé řadě týká, nemají ale podle Toozeho dostatek vzájemného pochopení.
Nadnárodní společnosti nyní míří směrem na Východ, což může způsobit zemím ve střední a východní Evropě, jejichž ekonomika rostla díky přímým zahraničním investicím, vážné potíže. Tooze kritizoval nedostatečné vedení evropských institucíi národních vlád. Evropská měnová politika je podle jeho slov diktována zájmy německých voličů.
V současné nejisté době připomněl slova Charlese Darwina, podle něhož nepřežije nejsilnější nebo nejinteligentnější druh, ale ten, který se dokáže nejlépe přizpůsobit změnám.
Pokud jde o adaptaci na nové podmínky, mají Češi velmi dobré šance, řekl s ohledem na historii naší země ekonomický konzultant a člen Národní ekonomické rády vlády Miroslav Zámečník.
Svět podle Zámečníka registruje silný zájem čínských a indických koncernů o země jako je Indonésie a hlavně subsaharskou Afriku. Čínské zboží je levné, což Afričanům vyhovuje. České technologie střední úrovně, jsou drahé, přijdeme tak zřejmě v případě těchto technologií o veškeré trhy.
Česko by se mělo zaměřit na země, k nimž má historické vazby. Jednu z příležitostí představuje Vietnam, snad i Střední Asie, částečně Blízký východ a severní Afrika.
Bude válka o pracovní místa?
„Státy a nadnárodní společnosti jsou protivníky, situace je ale nutí, aby se chovali jako spojenci. Mají ovšem často odlišné cíle. Čeká nás 3. světová válka o udržení a vybudování pracovních míst?,“ zeptal se na konferenci bývalý šéf malodoboleslavské škody a dnešní ekonomický konzultant Vratislav Kulhánek.
Analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank se obává, že česká ekonomikaporoste v příštích 10 letech zhruba o třetinu pomaleji, což může zvednout míru nezaměstnanosti, na jakou jsme zvyklí, až na dvojnásobek. Nevidí přitom sektor, který by generoval pracovní místa. Veřejný sektor ani průmysl to zřejmě nebudou.
Podle Tomáše Karáska z Asociace pro mezinárodní otázky ukázaly události z 11. září 2001, jak může malá skupinka lidí ovlivnit dění ve světě. Stát tedy leckdy přestává být aktérem, který určuje další vývoj. Karásek vidí problém v tom, že víme, jak se může stát chovat. Pokud tedy přestává mít hlavní slovo, může být další dění velmi nepředvídatelné.
Dá se v této situaci najít nějaký recept pro ČR? Jak již bylo řečeno, Zámečník doporučuje zaměřit se na země, k nimž má Česko historické vazby. Jako jeden ze vzorů bývá někdy citováno Finsko. Myšlenka, že bychom mohli rozvíjet jeden či několik vybraných oborů, jako Finové, se podle Kulhánka poprvé objevila někdy v roce 1990. Nic takového se však nestalo, a pokud by dnes byl nějaký takový obor vybrán, může to přinést výsledky tak za 10 let.
Honorární konzul Singapuru Martin Plachý poukázal na příklad této země. Singapuru se podařilo – díky presumpci viny – odstranit korupci, rychle roste, má efektivní státní správu, v níž pracují ti nejlepší a dlouhodobě plánuje, minimálně na 10 let.
Náměstek ředitele Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia Peter Havlik by odstranění korupce, stejně jako zvyšování výdajů na výzkum a vývoj i vzdělání uvítal, nedomnívá se ale, že je pro Česko Singapur vzorem. Vadí mu, že tam 45 let vládne jedna politická strana, Češi mají navíc jinou povahu než Číňané, takže by asi na podobné kroky vlády, jaké uskutečnila ta singapurská, reagovali jinak.
Michael Romancov z Metropolitní univerzity upozornil, že ČR má jako země bez přístupu k moři určitou nevýhodu. Většina z nich, kromě Švýcarska, Rakouska a v globálním kontextu i ČR, je chudá. Státy bez přístupu k moři podle některých odhadů ztrácejí 1-5 % hrubého domácího produktu.
ČR by ale neměla zůstat ostrůvkem v evropském moři. Představuje pro ni podle Romancova nutnost spolupracovat, třeba se skřípěním zubů, se sousedy v rámci Evropské unie, které je největším a nejsilnějším integrační seskupení na světě, nikoliv ovšem supervelmocí, ale supermarketem.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
