Kvůli recesi mění Češi chování k penězům. Jsme v nakupování opatrnější, více šetříme a v obchodech srovnáváme ceny. Tendence k šetření zákazníků byla patrná zvlášť v první polovině letošního roku. Hlásilo ji 70 procent obchodníků. Vyplývá to z průzkumu GE Money Multiservis. Na menší zájem lidí o utrácení v obchodech reagují obchodníci výraznějšími slevovými akcemi nebo akčními nabídkami. Z 60 oslovených největších obchodníků v Česku se tak chová více než 90 procent prodejců.
„Zákazníci ve větší míře využívají cenové srovnávače, kde si mohou zvolit nejlevnější produkty. Aktivněji také reagují na akce, které přinášejí různá cenová zvýhodnění. Déle a pečlivěji si vybírají,“ potvrzuje Ondřej Vičar, ředitel internetového obchodu Vltava.cz. Někteří obchodníci, jako například knihkupci, již ale hlásí mírný obrat ve spotřebitelské nervozitě a nakupování knih se podle nich vrací pomalu do běžných kolejí.
Kupní síla Čechů se kvůli recesi a rostoucí nezaměstnanosti začíná navíc výrazněji odlišovat podle toho, v jaké oblasti lidé žijí. Potvrzuje to aktuální studie společnosti INCOMA GfK. „Praha a její okolí představují oblasti, jejichž úroveň kupní síly v přepočtu na jednoho obyvatele je výrazně nad průměrem celé ČR, a to o 31 procent. Na druhé straně obyvatelé především v Moravskoslezském či Ústeckém kraji musí vystačit s daleko úspornějšími osobními a rodinnými rozpočty, například Karviná je v kupní síle bezmála 16 procent pod celorepublikovým průměrem,“ říká Jiří Najman z Incoma GfK. Jak dodává, v některých obcích, zejména v periferních oblastech Česka, se úroveň kupní síly pohybuje dokonce pouze kolem 70 procent českého průměru.
Studie „Kupní síla v okresech a obcích ČR 2009“ ukázala, že vysokými hodnotami indexu kupní síly se vedle Prahy mohou pochlubit například Říčany, Čelákovice či Mladá Boleslav. Naopak nejnižší průměrné příjmy mezi městy nad 10 tisíc obyvatel vykazují kromě Karviné, také Orlová, Studénka, Krupka nebo Bohumín. „V praxi tyto rozdíly znamenají, že například obyvatel Říčan disponuje na jeden rok průměrnou částkou 199 tisíc korun, zatímco obyvatel Karviné 136 tisíci korunami. Alespoň částečnou útěchou pro obyvatele sídel s nižší kupní silou může být to, že život v bohatších městech s sebou zpravidla nese i vyšší životní náklady,“ přibližuje Najman.
Nejistota z budoucnosti a obavy ze ztráty místa nutí stále více Čechů myslet i na zadní kolečka. Potvrzuje to další aktuální průzkum, který provedla IMAS International pro finanční skupinu Erste Group. „Spoření je dnes důležité pro tři čtvrtiny Čechů. Nepatrně spořivější jsou ženy (79 procent) než muži (76 procent),“ vyplývá z průzkumu. Jak se dále ukázalo, hlavním motivem pro spoření je nyní tvorba finanční zálohy pro případ nouze. Druhým nejvýraznějším motivem je spoření na stáří nebo spoření pro případ předčasného odchodu do důchodu. Více než třetina dotázaných přitom uvádí, že se snaží šetřit pravidelně a daří se jim nyní odkládat částku v rozmezí od 1 tisíce do 2,5 tisíce korun.
Při rozhodování co s uspořenými penězi jsou Češi více než kdy jindy opatrní a řídí se osvědčeným pravidlem: „lepší vrabec v hrsti“. Naznačuje to aktuální průzkum ČSOB, který pro banku provedla agentura STEM/MARK. „Pomocí podílových fondů zhodnocuje peníze nyní jen 10 procent Čechů, 80 procent lidí ukládá úspory na spořící účet a čtvrtina na termínované vklady,“ vyplývá z průzkumu ČSOB. „Lidé hodně spoléhají na spořící účty, které mají relativně nižší a navíc pohyblivé úrokové sazby,“ poznamenává Pavel Kratochvíl, výkonný manažer ČSOB.
Češi podle průzkumu ČSOB nyní soudí, že výnos nemusí být příliš vysoký, přednější je jistota. Inflaci, která při nízkém úročení vkladů ukrajuje z úspor, přitom podle průzkumu téměř vůbec neberou v potaz. Nízká je i znalost toho, že vklady v bance jsou ze zákona pojištěné. Z obav o peníze proto Češi stále využívají služeb dvou a více bank a snaží se tak rozložit riziko, že by o své peníze mohli přijít.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
