Zdroj: Pražská energetika
PR článek
Podmínky pro výstavbu větrných elektráren jsou nejpříznivější v některých částech Vysočiny, jižní Moravy, Jeseníků či severních Čech. Moderní turbíny jsou efektivní a provozně velmi levné. Díky nezávislosti na cenách paliv a nízkým nákladům na údržbu patří po dokončení výstavby mezi nejlevnější zdroje elektřiny, uvádí studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Rozvoj větrné energie by znamenal nižší budoucí ceny elektřiny díky stabilním výrobním nákladům. Výstavba větrných parků přináší stovky milionů korun do infrastruktury, dopravy, stavebnictví a služeb. Obce navíc získávají přímé finanční příjmy, které mohou dosahovat milionových částek ročně, využitelných například na školy, veřejné osvětlení nebo spolkovou činnost. Konkrétním a aktuálním příkladem může být město Polná, kde by plánovaná výstavba sedmi turbín přinesla obci až 4,5 milionu korun ročně po dobu dvaceti let. Nicméně o osudu větrné energetiky v tomto městě bude rozhodovat místní referendum a jeho výsledek je značně nejistý.
Diskuse o větrných elektrárnách bývá často provázena obavami, které pramení ze starších zkušeností nebo neúplných informací. Nejčastěji se objevují obavy, že turbíny budou hlučné, naruší ráz krajiny, ovlivní zdraví lidí nebo sníží hodnotu nemovitostí. Moderní turbíny však mají zcela dostatečné parametry: hluk v okolí je regulován hygienickými limity a projekty, které by tyto limity překračovaly, nemohou získat povolení. Součástí každého projektu je také posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), které zohledňuje krajinný ráz i ochranu ptactva a netopýrů. Návrhy respektují zásadu minimálního dopadu na okolí a turbíny jsou umísťovány tak, aby měly co nejmenší vizuální dopad, například za horizontem.
Podíl větrné energie na spotřebě elektřiny v Česku zatím činí asi jedno procento. V roce 2024 byl podle dat Energetického regulačního úřadu instalovaný výkon zhruba 363 MW a výroba dosáhla 0,7 TWh. V porovnání s evropským průměrem kolem dvaceti procent je to velmi málo, sousední Polsko navíc z větru pokrývá přibližně 14 % spotřeby.
Česká republika má v plánu tuto situaci změnit. V letech 2025 až 2027 chce každoročně podpořit vznik 335 MW nového výkonu větrných elektráren, tedy celkem zhruba 1 000 MW. Cílem je dosáhnout 1 500 MW do roku 2030. Tento posun by mohl výrazně urychlit energetickou transformaci a současně podpořit rozvoj regionů.
Větrná energie v Česku není jen otázkou ekologie, ale především ekonomickou příležitostí. Její rozvoj přináší levnější elektřinu, investice, nové příjmy pro obce i pracovní místa. Pokud se podaří využít plný potenciál a zavést osvědčené komunitní modely či zjednodušit povolovací procesy, může větrná energie významně proměnit českou energetickou i ekonomickou mapu.
Sdílejte článek, než ho smažem
