Stabilitu českého bankovního sektoru dokazují tuzemské banky nadprůměrným růstem čistého zisku v poslední době už po několikáté. A děje se tak navzdory tomu, co se odehrává v globálním finančním světě, kdy se velké finanční ústavy potýkají s důsledky vlastního investičního bankovnictví, nedostatečnou likviditou i strachem klientů. České banky si tuto atmosféru uvědomují, nervozitu ale nedávají znát, protože jejich výsledky i situace je odlišná a odpisy problémových cenných papírů jsou oproti jiným zahraničním bankám minimální. Shoduje se na tom řada oslovených analytiků. Tři největší hráči na tuzemském bankovním trhu, kteří spravují 45 procent všech úvěrů a 55 procent všech vkladů, společně vykázali čistý zisk 26,8 miliardy korun, což je o 13 procent více než vloni.
Jen konsolidovaný zisk České spořitelnyza letošek je o 73 procent vyšší za stejné období v loňském roce (14,08 mld. korun). Na tomto výsledku se ovšem podepsal prodej Pojišťovny České spořitelny, bez kterého vzrostl čistý zisk této banky o 21 procent (9,82 mld. korun) Ještě o necelé procento vyšší hlásí růst Komerční bankas téměř 10 miliardami korun čistého zisku, čímž překvapila i analytiky. Podle analytičky Cyrrus Lucie Kundrátové tím Komerční banka znovu potvrdila pověst výsledkově nejstabilnější středoevropské banky. Na hospodaření největší tuzemské banky podle bilanční sumy, ČSOB, se podepsaly ztráty v souvislosti s finanční krizí. Vloni byla podle čistého zisku za prvních devět měsíců roku na tom z vedoucí bankovní trojice nejlépe. Letos musela přecenit své investiční portfolio a od 8,9 miliard zisku odečíst přes 6,2 miliardy korun investičních ztrát. Po tomto zaúčtování čistý zisk ČSOB činil 2,776 miliardy korun, což představuje meziročně pokles o 62,7 procenta. Meziroční růst čistého zisku se týká i menších bankovních domů v Česku. GE Money Bankza devět měsíců roku 2008 zaznamenala osmiprocentní růst zisku (2,3 mld.korun). Výsledky hospodaření Raiffeisenbanka UniCreditBankoznámí banky až v tomto týdnu, také u nich se ale předpokládají lepší výsledky než loni.
Většině ze zahraničních majitelů českých bankse daří o poznání hůře než jejich českým dcerám. Zatímco čistý zisk tuzemských bank se meziročně zlepšuje, výsledky jejich matek se nyní oproti předchozímu roku zhoršily. Některé z nich také využily, nebo uvažují o využití státní pomoci (Erste, KBC, Raiffeisenbank, Commerzbank), což je podle analytika Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus důkaz toho, že problémy v bankovním sektoru v západní Evropě jsou hlubší, než je tomu u nás. Přesto z hlediska aktuálního vývoje v západní Evropě i mateřské společnosti českých bank patří podle oslovených expertů spíše k těm zdravějším bankám. Navíc například vývoj cen akcií matek tuzemských bank ovlivňuje jejich dcery jen minimálně, protože hospodaření matek je striktně oddělené. „Pokud matka trpí ztrátami nebo určitými problémy, tak to českou banku nijak neovlivní, protože vztahy mezi pobočkou a matkou jsou velmi striktně hlídané regulátorem českého trhu, tedy ČNB. Tam proto ani nehrozí, že by se matky snažily například díky své nepříznivé situaci vytáhnout peníze z české pobočky,“ zdůrazňuje Milan Lávička ze společnosti ATLANTIK FT. (O evropských bankách čtěte více v článku Finanční krize táhne evropské banky do červených čísel)
České bankyjsou podle Hatlapatky odolnější vůči finanční krizi především díky dvěma faktorům. Tím prvním je vysoký podíl úvěrů financovaných klientskými vklady, které jsou stabilní. Druhým faktorem je velmi nízký podíl investic do rizikových aktiv, s nimiž se aktuálně potýkají zahraniční banky. „Dopad finanční krize na českou ekonomiku doposud nebyl takový, aby výrazně utlumil úvěrový trh v ČR, i když první známky zpomalování již byly ve třetím kvartále patrné,“ poznamenává Hatlapatka.
Podobně hovoří i David Brzek ze společnosti FIO, který příznivé výsledky českých bank vysvětluje tím, že banky pokračují v úvěrové expanzi a nedošlo u nich k výraznému zhoršení struktury úvěrového portfolia. „Důležitým prvkem je dostatek zdrojů v podobě klientských depozit, který nenutil banky shánět dodatečný kapitál na mezibankovním trhu. Za pozitivním výsledkem stojí i obezřetná strategie bank v oblasti investic, díky níž tuzemské banky (kromě ČSOB) nebyly nuceny ve velkém odepisovat špatné investice,“ říká Brzek a dále ale dodává: „Nedomnívám se však, že by dobrá výkonnost českého bankovního sektoru byla dána nějakou extrémní prozíravostí managementu bank ohledně finanční krize. Jedná se spíše o důsledky celkově uplatňované strategie a struktury poskytovaných služeb.“
Hlavním důvodem, proč se českému bankovnictví zatím tak neobyčejně dařilo, je podle analytiků fakt, že historicky v Česku oproti jiným srovnatelným zemím, existovaly naprosto ideální podmínky pro jeho rozvoj a díky tomu mohlo vykazovat i nadprůměrné zisky. „Na začátku tady byla nízká zadluženost domácností, nízký objem úvěrů a relativně nízké objemy vkladů, a když sem začaly přicházet velké mezinárodní banky, aby zde budovaly své pobočky a praktikovaly bankovnictví v klasickém západoevropském stylu, tak najednou tady byl obrovský boom úvěrů a vkladů. Rozvíjely se pak i sofistikovanější produkty investičního bankovnictví, ale jen spíše takového „retailového“ typu. Nemyslím tím investiční bankovnictví ve smyslu, které se dělá a dělalo v západní Evropě, a které nyní prochází krizí,“ popisuje Lávička z ATLANTIK FT. Právě tato nenasycenost zdejšího trhu dala podle něj prostor velmi rychlému růstu zisků českých bank, které prokazatelně rostou vysokým tempem již několik let.
Dalším významným faktorem, který přispěl podle Lávičky k pozitivní situaci českých bank je důvěra klientů v banky, respektive vyšší vklady než úvěry a to má vliv i na likviditu bank. Češi mají odedávna tendenci mít většinu peněz uložených v bankách (dříve například na vkladních knížkách), zatímco například o Rumunech a Maďařích se to říci nedá, protože ti jsou zvyklí mít peníze raději doma. V těchto zemích se podle něj totiž začala budovat důvěra klientů k bankám až s příchodem mezinárodních bank.
Do jaké míry důvěřujete českým bankám? Máte své finance obhospodařované jen jedním bankovním ústavem nebo využíváte raději služeb více bank? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem