Zdroj: ovop / Shutterstock.com
Ve Spojených státech se 5. listopadu uskuteční prezidentské volby. Za republikány v nich kandiduje Donald Trump, za demokratickou stranu pak Kamala Harrisová.
Země pruhů a hvězd má v globální ekonomice tradičně dominantní postavení, nový americký prezident tak může ovlivnit dění na finančních trzích i makroekonomický vývoj po celém světě – tedy i v Evropě a konkrétně u nás.
„Vybrali jsme deset témat, kterými volba amerického prezidenta může Česko ovlivnit, a každému jsme přiřadili váhu podle jeho významu,“ popisuje Vít Hradil, hlavní analytik společnosti Cyrrus.
Spojené státy jsou nejdůležitějším vývozním trhem států Evropské unie. Jejich podíl na evropském exportu dosahuje přibližně 20 % a celkem činí přibližně 500 miliard eur ročně. Na straně dovozu představují Spojené státy druhého nejvýznamnějšího obchodního partnera EU s podílem zhruba 14 % a objemem 350 miliard eur.
„Trump se netají ochotou sahat k protekcionistickým ekonomickým opatřením, naproti tomu Harrisová se vyslovuje pro volnější transatlantickou ekonomickou spolupráci,“ říká k tomu Hradil. V tomto ohledu by tak podle něj bylo pro nás lepší, kdyby zvítězila Harrisová. „Případné uvalení cel na evropské zboží, o kterém mluví Trump, by v závislosti na jejich výši mohlo snížit evropské i české HDP o desetiny procenta a reciproční opatření namířená na americké zboží by vedla ke zvýšení inflace,“ doplňuje autor analýzy.
Severoatlantická aliance funguje jako klíčový obranný prvek evropských zemí i v době, kdy nevyvíjí žádnou bojovou aktivitu. Tím přispívá k ekonomické stabilitě.
„Trump opakovaně rétoricky zpochybňuje smysl NATO a ochotu dostát závazkům USA, Harrisová nikoliv. Pro nás by tak bylo dobré, kdyby byla vítězkou. Veřejné zpochybňování NATO oslabuje jeho odstrašující účinek, což musí být nákladně kompenzováno zbrojením, tedy neproduktivními investicemi,“ pokračuje Hradil.
Válka na Ukrajině je pro unijní země extrémně nákladná, ať už ve formě přímé pomoci napadené zemi nebo kvůli zpřetrhání obchodních vazeb s Ruskem.
Jak uvádí analýza Cyrrusu, Trump prohlašuje, že by válku obratem ukončil. Není ovšem jasné, jakým způsobem by toho docílil. Harrisová by zřejmě pokračovala v dosavadní politice podpory Ukrajiny.
„I tady je vítězem Harrisová. Skutečné ukončení války by bylo pro evropskou ekonomiku jednoznačně pozitivní, nicméně bez znalosti detailů Trumpova plánu s ním nelze počítat. Pro Evropu je tedy pravděpodobně výhodnější pokračování americké podpory Ukrajině,“ vysvětluje Hradil.
Přechod na klimaticky neutrální ekonomiku bude EU v příštích letech stát stovky miliard eur. Trump podporuje fosilní paliva a uvolnění environmentálních regulací. Harrisová podporuje zelenou energetiku a investice do obnovitelných zdrojů. Trumpova profosilní politika by mohla snížit cenu těchto zdrojů, ovšem pravděpodobně by vedla k dalšímu oslabení konkurenceschopnosti Evropy oproti USA. Vítězem je podle analýzy opět Harrisová.
Čína představuje pro EU třetí nejdůležitější vývozní trh, jehož roční objem činí zhruba 220 miliard eur, a také nejvýznamnějšího dovozního partnera. Kromě spotřebního zboží jsou dodávky z Číny čím dál důležitější i v rámci dodavatelských řetězců.
„Trump vůči Číně dlouhodobě prosazuje konfrontační přístup, Harrisová se profiluje jako více konsenzuální. Eskalace globálních obchodních sporů by v Česku mohla způsobit vyšší spotřebitelskou inflaci a výpadky dodávek průmyslových vstupů. I zde vítězí Harrisová,“ shrnuje Hradil.
Podle Cyrrusu přitahují Spojené státy pracovní sílu z ostatních zemí, včetně té vysoce kvalifikované. Trump by podle dostupných informací pravděpodobně vydávání pracovních víz omezil, Harrisová nikoliv.
„V tomto případě by bylo pro nás lepší, kdyby zvítězil Trump. Omezení přístupu kvalifikovaných pracovníků z Evropy do USA by mírně zlepšilo jejich dostupnost v EU,“ říká Hradil.
Pomocí nižšího zdanění je možné lákat firmy k přesunům do výhodnějších destinací, nižší inkaso ovšem může vést k nárůstu státního dluhu. Trump je zastáncem daňových škrtů pro velké korporace, zatímco Harrisová by korporátní daně pravděpodobně udržovala výše.
„Evropa ani Česko si nemohou dovolit závody o nejnižší zdanění korporací a jeho snížení v USA by tak patrně vedlo k odlivu firem z EU. Opět je v tomto pro nás lepší Harrisová,“ tvrdí Hradil.
Regulatorní prostředí v Evropské unii patří k těm nejpřísnějším, ať již v oblasti monopolů, ochrany soukromí či trhu práce. Podle analýzy je Trumpův přístup k regulacím spíše liberální, zatímco Harrisová tíhne k evropštějšímu postoji. Sblížení regulatorního prostředí mezi USA a EU by snížilo konkurenční nevýhodu Evropy a přineslo jí i úspory. U regulace je vítězem Harrisová.
Americké dluhopisy slouží k porovnávání a pohyb jejich výnosů kopírují i ty evropské. „Trump klade ve fiskální oblasti důraz hlavně na nižší zdanění, což pro americký rozpočet představuje zátěž, nicméně program Harrisové je přece jen nákladnější kvůli zvýšeným výdajům v sociální a environmentální oblasti. Vyšší tempo zadlužování USA, které by se pojilo s vítězstvím Harrisové, pravděpodobně způsobí i růst výnosů evropských vládních dluhopisů, a tedy dražší dluhovou službu,“ uvádí materiál. Vítězem je opět Harrisová.
Ruská anexe ukrajinského Krymu i pozdější ruská invaze spustily reakci západních zemí ve formě ekonomických sankcí. Ty představují náklady pro obě strany, tedy jak samotné Rusko, tak i státy, které k nim přistoupily.
„Trumpův postoj k Rusku byl historicky spíše shovívavý a pravděpodobně by byl více nakloněn případnému uvolnění sankčního režimu. Naproti tomu Harrisová by zřejmě udržovala tvrdší přístup. Liknavější přístup USA k protiruským sankcím by pravděpodobně oslabil jejich účinnost a vedl by k jejich obcházení prostřednictvím třetích zemí,“ říká Hradil, podle něhož je i v tomto bodě vítězem Harrisová.
V převážné většině témat s makroekonomickým přesahem je z evropského i českého pohledu podle analýzy výhodnější vítězství Harrisové.
Analýza také zhodnotila, jak moc výsledky amerických voleb dopadnou na finanční trhy.
„Příznivějším kandidátem pro americké akcie je Donald Trump. Ten se již během svého prvního mandátu v roce 2016 až 2020 projevil jako zastánce nízkých daní a deregulace, což jsou faktory, které obecně akciím vyhovují. V době svého prezidentování Trump prosadil snížení daně z korporátních zisků z 35 na 21 procent nebo změny individuálních daní, které jsou platné do roku 2025,“ vysvětluje Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
Doplňuje, že Kamala Harrisová plánuje korporátní daň navýšit z 21 na 28 procent. Rovněž zamýšlí zvýšit individuální daňové sazby pro vysokopříjmové skupiny. Chce ale zavést různá daňová zvýhodnění pro rodiny a nízkopříjmové skupiny.
„Harrisová plánuje navýšit daně pro zpětné odkupy akcií (buybacky) z 1 na 4 procenta, proto je pro akciové trhy spíše negativním kandidátem. Objem buybacků v USA by měl letos přesáhnout 900 miliard dolarů. Když společnosti odkupují své vlastní akcie, logicky tím tlačí nahoru jejich cenu. Proto platí, že pokud reformy Harrisové učiní tuto praktiku méně výhodnou, tak ji firmy omezí, což bude mít za následek slabší výkonnost amerických akcií,“ vysvětluje dál Tomáš Pfeiler.
Donald Trump chce zrychlit růst ekonomiky. To znamená, že by se mělo obecně dařit akciím. „Na druhou stranu by jeho vítězství bylo spíše negativní pro dluhopisy. Jeho hospodářská politika je značně prorůstová a rychlý ekonomický růst má tendenci způsobit rotaci investorů z dluhopisů do akcií, a tím pádem nárůst jejich výnosů. Pokud americký ekonomický růst vyčnívá, ve srovnání s eurozónou má tendenci posilovat dolar proti euru,“ vysvětluje Pfeiler.
Z různých odvětví by se podle něj dařilo akciím producentů fosilních paliv. Trump nepatří mezi zastánce podpory energie z obnovitelných zdrojů a zřejmě by zrušil řadu opatření, které obnovitelné zdroje zvýhodňují.
Z Trumpova vítězství by těžily také akcie bank. Nejspíš by totiž prosazoval určité zmírnění obezřetnostních opatření, která finanční domy musí dodržovat.
„Po vítězství Trumpa by se dařilo i takzvaným small capům neboli akciím firem s menší tržní kapitalizací. Ty se totiž zaměřují na domácí americký trh a v menší míře se angažují v zahraničním obchodě. Trumpova politika cel může vést k odvetným tarifům ze strany Číny a jiných obchodních partnerů, což by prodražilo americké exporty. Zároveň Trumpová politika cel zdraží dovozy do USA, což pocítí velké firmy, které se účastní zahraničního obchodu. Na small capy dopadnou tyto faktory méně výrazně, což učiní jejich výrobky lákavější a tím pádem jejich akcie posílí,“ dodává Pfeiler.
Výnosné investice do nemovitostí? Poradíme!
Najdeme vám nejvýhodnější nemovitostní fondy. O nic se nestaráte a své peníze chráníte před inflací.
Oproti tomu výhra Kamaly Harrisové by podle analýzy pomohla hlavně producentům energií z obnovitelných zdrojů. Pokračovala by v takzvaném Inflation Reduction Act, což je dlouhodobější plán investic do čistých energií v objemu 370 miliard dolarů, který byl schválený během Bidenova funkčního období.
„Plánuje totiž americkou obdobu Green Dealu, tedy snahu o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. A bude tak zřejmě více tlačit na ropné firmy, aby dodržovaly přísnější environmentální standardy,“ vysvětluje spoluautor analýzy.
Vítězství Harrisové by také mohly, na první pohled překvapivě, uvítat firmy ze sektoru Big Tech (tedy Amazon, Apple, Alphabet (Google), Facebook a Microsoft). Těm sice příliš nesvědčí zvýšení korporátních daně, které by Harrisová zavedla, technologickým gigantům by ovšem vyhovovala benevolentnější antitrustová politika, kterou by prosazovala. Tedy velké technologické firmy by čelily menšímu tlaku na rozdělení.
„Pro evropskou a českou ekonomiku se jako dramaticky lákavější volba jeví Harrisová. Naopak Trump by byl lepší volbou pro akcie, zvláště pak menších firem, těžařů či bank,“ uzavírá analýza.
Tabulka níže shrnuje, jaký bude vliv vítězství obou kandidátů na konkrétní aktiva. V tabulce nalezneme předpokládaný pohyb cen jednotlivých aktiv za pět obchodních dní od konání voleb. Jde pouze o předpokládaný vliv výsledku voleb na cenu daného aktiva, upozorňuje Cyrrus.
Chcete si splnit své sny? Investujte!
Najděte nejvýhodnější investiční portfolia a splňte přání sobě i svým blízkým. Stačí jediná minuta vašeho času.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
