Olympiáda skončila. Čína ukázala světu, že už patří mezi světové velmoci, které jsou schopny tak obří podnik uspořádat, a zároveň na něm vyhrát nejvíce zlatých medailí. Tento image stál Čínu v přímých nákladech zhruba čtyřicet miliard dolarů. K tomu je třeba připočítat další v podobě zkaženého byznysu pro řadu pekingských obchodů a firem.
Ještě před pár měsíci si majitelé obchodů, restaurací či hotelů slibovali od olympiádypříliv statisíců zahraničních turistů, kteří u nich budou ve velkém utrácet. Nestalo se. V červnu počet cizinců, kteří přijeli do Pekingu, klesl oproti minulému roku o dvacet procent. V červenci toto číslo vzrostlo na třicet procent. Zdaleka se nenaplnily ani předpoklady o počtu zahraničních návštěvníků her.
Navíc řada dovozců, kteří touto dobou přijíždějí domlouvat dodávky čínského zboží, kvůli bezpečnostním opatřením čínské vlády raději zůstali doma, píše týdeník The Economist.
Daňza hry museli zaplatit i podniky v okolí Pekingu. Kvůli smogu zavřely úřady na dva měsíce všechna pekingská staveniště a desítky podniků a lomů v okolí hlavního města. To se nyní začíná vracet do normálu. Podle předpovědí ekonomů by dvouměsíční výpadek výroby neměl příliš ekonomiku Pekingu a jeho okolí ohrozit. I letos by měla růst tempem kolem 11 procent.
Na konec olympiády ovšem nečekali pouze zaměstnanci zavřených firem. Přerušení výroby v Pekingu například způsobilo vážné problémy indickým textilkám, zjistila už v červenci britská BBC. Indičtí výrobci jsou odkázáni na dodávky textilních barev z Číny. Většina z nich se přitom vyrábí právě kolem čínské metropole. Když továrny zavřely provoz, barviva došla a jejich cena v Indii vystřelila vzhůru. Řada menších textilek se dostala na pokraj krachu. Olympiáda tak světu také ukázala, jak moc je v některých ohledech na Číně závislý.
Koupit si postavení světové ekonomické velmoci uspořádáním olympijských her ovšem možné není. Před třetí světovou ekonomikou podle vyprodukovaného HDP stojí řada ekonomických problémů, které musí vyřešit, aby si udržela rychlý růst. List Wall Street Journal (WSJ) je shrnul do tří hlavních témat: Čína musí vyřešit stárnutí populacea pokles počtu lidí v produktivním věku, musí snížit energetickou náročnost ekonomiky a škody, které působí na životním prostředí, a zmenšit propast mezi bohatými a chudými.
Až dosud těžila čínská ekonomikaz přílivu levné pracovní síly z venkova do měst. Jenže v posledních letech se tento tok lidí zpomaluje. Ekonomové odhadují, že až za čtvrtinou hospodářského růstu je příchod mladé generace na trh práce. Jenže jak budou tito pracovníci stárnout, nebude je mít kvůli politice jednoho dítěte kdo nahradit. Očekává se, že počet lidí v produktivním věku začne v Číně klesat už v roce 2015. Čína by proto měla podle některých ekonomů rychle začít s rozvojem odvětví s vysokou produktivitou práce, která nebudou náročná na pracovní sílu.
Čína by rovněž měla brzy začít s omezováním energetické náročnosti ekonomiky a používání přírodních zdrojů. Zdroje jako čistý vzduch, úrodná půda a pitná voda začínají být v Číně nedostatkovým zbožím, dodává Wall Street Journal. Výrobu prodražuje i drahá ropa. Ve spotřebě energie na hlavu přitom Číňané například za USA zaostávají sedmkrát. Rychlý růst spotřeby ropy a energetických surovin by tlačil na růst jejich cen, což by mohlo ohrozit i samotnou Čínu. Už dnes vydává vláda podle červnové zprávy Světové banky na dotacích ropných produktů pro obyvatelstvo 0,8 procenta HDP. To je zhruba čtyři procenta státního rozpočtu.
Na státním rozpočtu přitom bude ležet břemeno narovnání rozdílů mezi bohatými a chudými. Dnes je komunistická Čína, podle WSJ, jednou ze zemí s největšími příjmovými rozdíly ve společnosti. Už dnes tyto rozdíly způsobují občanské nepokoje, které se mohou v budoucnu ještě více vyhrotit. I proto, že v Číně v podstatě neexistuje propracovaná sociální síť jako například v Evropě. Její vytvoření bude znamenat výrazný tlak na výdaje státu.
Skončená olympiáda ještě nějakou dobu bude živit obraz vzkvétající Číny jako ekonomické a politické velmoci. Zemi ovšem čekají klíčové reformy, pokud si chce tuto gloriolu udržet i za deset, patnáct let, kdy si na pekingské ohňostroje nad Ptačím hnízdem už nikdo nevzpomene.
Bojíte se vzestupu Číny, nebo je dobře, že vzniká ekonomická protiváha Evropě a USA? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem