Začátkem týdne jsme mohli zaznamenat debatu mezi Jiřím Paroubkem a Mirkem Topolánkem na téma rekordně posilující koruny. Pomiňme několik ostrých výrazů či urážek o neznalosti a ekonomické negramotnosti, kterými se diskutující občas častují a zkusme se zamyslet nad smyslem jejich debaty.
Vše odstartovala rychle sílící koruna, která se dostala na rekordní hranici 23 Kč za euro a 14 Kč za dolar. Je to jistě potěšující zpráva pro občany, kteří odjíždějí na dovolenou do zahraničí. Ke spokojenosti se silnou měnou přispívá i stagnace až pokles cen benzínu a nafty.
Ve stejné době se však také ozývají hlasy podnikatelů v domácím cestovním ruchu, kteří zaznamenávají úbytek turistů. Silná koruna totiž pro turisty z mnoha zemí činí Českou republiku velmi drahou destinací.
Další kritické hlasy zazněly z řad průmyslníků, kteří své výrobky převážně vyvážejí. Mnoho odvětví průmyslu s nízkou přidanou hodnotou ohrožuje vážné riziko omezení či úplného zastavení výroby. Příjmy z vývozu totiž při stejném objemu výroby klesly při exportu do eurozóny o 20 % a při vývozu do USA či jiných dolarových zemí dokonce o 40 %. Takto velké výpadky tržeb není možné nahradit efektivně úsporami, ani zvýšením produktivity práce. Hrozí tak omezování výroby, které se postupně začíná potvrzovat snižováním dynamiky růstu.
Jiří Paroubek se postavil na stranu průmyslníků a hoteliérů proti občanům, jak vyplynulo z debaty. Nicméně lze s Paroubkem souhlasit, že extrémní další posilování koruny by zcela jistě znamenalo výrazný pokles hospodářského růstu, což se v konečném důsledku může projevit na zvyšování nezaměstnanosti a stagnaci růstu mezd. Firmám se totiž v důsledku silné koruny výrazně sníží zdroje, ze kterých by zvýšení mezd mohlo být financováno. A to se právě může projevit následně v útlumu domácí poptávky, která je rozhodujícím faktorem pro růst HDP. Řešení vidí Paroubek v brzkém přijetí eura, které by stabilizovalo a zafixovalo měnovou oblast. Negativa zavedení eura, jako riziko vyšší inflacea zvýšení úrokových sazeb bohužel Jiří Paroubek neřeší.
Na druhé straně se premiér Topolánek zastává běžných občanů, kterým díky rostoucí koruně rostou ve vztahu k zahraničí mzdy a příjmy mnohem rychleji než činí reálný růst příjmů. Navíc silná koruna brzdí inflaci, především tím, že zlevňuje dovážené zboží a především ropu a plyn. Bez posilování koruny by byla nafta, benzín či plyn o 20 až 30 % dražší než dnes! I přesto je nynější inflace v ČR jednou z nejvyšších v Evropě, když se pohybuje mezi 6,5 – 7 % a to navzdory rekordně posilující měně.
Je zřejmé, že Topolánek a jeho vláda silnou a rekordně posilující korunu potřebují. Bez jejích krátkodobých dopadů by se hospodářská politika vlády v důsledku rekordně rostoucí inflace a současného zpomalování hospodářského růstu mohla v očích mnoha občanů jevit jako neúspěšná. A právě rostoucí inflace je největším ekonomickým rizikem vlády, které vnímá negativně většina občanů přímo ve svých peněženkách. Dramatický růst cen potravin, nájemného, energií, pohonných hmot tak představuje největší nebezpečí pro vládu z hlediska budoucích voleb.
Pravdu mají ze svého úhlu pohledu oba diskutující. Pro občany však ani jedna z extrémních cest, tedy buď rychlé přijetí eura, nebo výrazně posilující měna, není ideální. Negativní dopady ať už jednoho či druhého přístupu se dříve nebo později dostaví.
Ideálním variantou tak může být koruna sílící reálně meziročně o maximálních 8 až 10 %. Tento dlouhodobě udržitelný růst hodnoty měny dává dostatek času průmyslu i celé ekonomice, aby se postupně na růst měny adaptovala a přizpůsobila se. Růst bohatství a příjmů občanů navíc nebude určen pouze reálným růstem mezd, ale také růstem hodnoty jejich měny, která bohatství Čechů ve vztahu k zahraničí zvyšuje až trojnásobně. Takový růst by však nebyl možný po zavedení eura.
Ekonomika tak může velmi dobře fungovat a výrazněji se přibližovat ekonomické úrovni vyspělých zemí i při nezavedení eura.
Autor je redaktor www.mojepoplatky.cz
Komu prospívá silná koruna? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem