Nejlepší spořicí účty a termínované vklady. Úroky klesají, kdo dá víc?
12. 4. 2024 | Petr Kučera | 1 komentář
Banky dál snižují úročení na spoření. Kam se teď podívat, když si chcete vyšší úroky udržet co nejdéle?
Nedávno jsme na našem bratrském webu Finmag přinesli rozhovor s členem bankovní rady České národní banky Alešem Michlem. Řeč se točila kolem vysoké inflace, postcovidového restartu hospodářství, zvyšování úrokových sazeb nebo národního fondu bohatství pod správou ČNB, který čtyřiačtyřicetiletý ekonom prosazuje.
Narodil se v roce 1977. Studoval VŠE v Praze, LSE v Londýně a Wharton School of Finance ve Philadelphii. Během studií psal pět let pro Hospodářské noviny. Později dělal devět let portfoliového stratéga v Raiffeisenbank. Byl v poradních týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku, spolupracoval s NERVem a později na ministerstvu financí radil Andreji Babišovi a Aleně Schillerové. Působil ve správní radě Y Soft Ventures a v roce 2016 založil s ekonomem Pavlem Kohoutem investiční fond Quant. Od prosince 2018 je členem bankovní rady České národní banky.
Teď si můžete zasoutěžit o jeho čerstvou knihu Reset ekonomiky. Pokud se vám podaří odpovědět většinu otázek v kvízu (ne nutně všchny), budete zařazeni do slosování o deset výtisků.
Níž najdete šest kvízových otázek. Pokud správně odpovíte na většinu z nich, dozvíte se od nás tajné heslo. Tajné heslo napište do předmětu e-mailu a ten pošlete na soutez@penize.cz. Do textu e-mailu pak napište svoje kontaktní údaje. Skladovat je budeme jen po dobu soutěže, nikomu je nedáme a po vyhodnocení soutěže je smažeme. Z e-mailů se správným předmětem, které dojdou na uvedenou adresu do 14. listopadu (včetně), vylosujeme deset výherců.
Velkým změnám, které kdy v ekonomice nastaly, předcházely nepředvídatelné události. Nečekaně přišel mor, španělská chřipka, covid-19. Náhodný sled událostí vedl k první světové válce nebo vzestupu Hitlera. Náhle přišly i krach na newyorské burze v roce 1929, teroristické útoky 11. září 2001 nebo světová finanční krize 2008. Nikdy se nám nepodaří předpovědět velký výpadek energetické sítě, systémů bank, kybernetický útok nebo bioterorismus. Ani jadernou nebo ekologickou katastrofu. Ani válku, sluneční erupci nebo přílet mimozemského tělesa. Daleko snazší, než předpovědět výskyt další ničivé události, je přijít na to, že země, národ, obyvatelé, podnikatelé či firmy mohou lépe zmírňovat dopady katastrof, pokud mají v lepších časech úspory, bohatství, polštáře, a nikoliv kupu dluhů.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem