Až dlužníci přestanou splácet. Nejistá sezóna bank očima expertů

Nad bankou sa blýska: odklady splátek, zamrzlá ekonomika, druhá vlna pandemie a k tomu ještě hrozba bankovní daně. Čekají na tuzemské banky krušné časy?
Až dlužníci přestanou splácet. Nejistá sezóna bank očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Díky státnímu moratoriu, které začalo kvůli pandemii koronaviru platit letos v dubnu, mohli klienti tuzemských bank zažádat o přerušení splácení hypoték a spotřebitelských a podnikatelských úvěrů. Tuto možnost podle dostupných statistik využilo zhruba třináct procent z nich. Na jednu stranu je to menší počet, než někteří analytici očekávali, ale malé číslo to není. Na bankovním trhu přece jen panuje nervozita (i když lidé z bank ji sotva napřímo přiznají), jak to bude vypadat v listopadu, až se dlužníci budou muset vrátit k pravidelnému splácení. Zvlášť když druhá vlna pandemie klepe na dveře. 

Na jistotě bankám nepřidává ani vládní ČSSD, která chce zase vrátit do hry bankovní daň. Ministryně financí Alena Schillerová sice nápad zatím rázně odmítá, zároveň ale stojí před otázkou, jakým způsobem zalátat díry ve státním rozpočtu, které pravděpodobně budou větší o vládou nedávno schválenou pětitisícovou pomoc seniorům a zrušení superhrubé mzdy. Během „kruté“ zimy by přitom mohla být každá miliarda dobrá.

Co si o situaci na českém bankovním trhu myslí respondenti naší pravidelné ankety? Měly by se banky připravit na horší časy? Jak velké těžkosti by mohl přinést konec splátkového moratoria? Jací další strašáci na bankovní domy čekají? A je reálné, že přijde bankovní daň, za kterou lobuje ČSSD?

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
+27
+
-

Ano, české bankovnictví čekají horší časy. Má to několik příčin. Mezi známé patří především zhoršení kvality úvěrových portfolií. Přece jen se v době, kdy je ekonomika v útlumu, zhorší splácení některých typů úvěrů, což dopadne na rentabilitu bank. Doba přehřáté ekonomiky, kdy byly banky díky intervencím přeplněné hotovostí a úvěry tlačily horem dolem, pomalu končí. Mnoho klientů už na tak levné úvěry nedosáhne. A hodně jich ani nedokáže splatit úvěry, které si ve velkém nabrali během rychlé expanze ekonomiky. Konec moratoria na splátky úvěrů bankám spíše pomůže, protože budou moci odložené splátky použít na krytí rizik nebo pro další klienty.

Velký problém trochu mimo hlavní mediální proud je takřka nulová základní sazba určovaná Českou národní bankou. Dokud se pohybovala kolem dvou procent (ještě v březnu byla 2,25 procenta), tak si banky mohly přebytečné peníze za tuto sazbu bezrizikově ukládat u centrální banky, což jim zachraňovalo výnosy. Bohužel nyní, kdy je sazba „nula“, banky přišly o všechny tyto příjmy a nemají moc dalších kanálů, kde vydělat. Státní dluhopisy nesou několikrát méně něž inflace, základní sazba je nula a úvěry jsou víc a víc rizikové. Když se k tomu přidá politické riziko, kdy si vládní elity chtějí sáhnou pomocí dodatečných daní na výnosy bank, nečeká banky vůbec růžové období.

Výsledkem bude pravděpodobně spojování nebo odchod menších bank z trhu či zvyšování poplatků. O přijatelných úrocích na běžných či spořicích účtech si pak klienti budou moci nechat jen zdát.

Miroslav Singer

bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holdingu

Miroslav Singer
-49
+
-

České bankovnictví do této chvíle prochází „covidovou krizí“ docela se ctí. Kapitalizace je solidní, a díky tomu, že se podařilo zabránit plošnému moratoriu na splátky všech dluhů, ani s likviditou to není zlé. S tím, jak se ekonomika blíží svému výkonu před počátkem pandemie, je možné být docela optimistický, pokud jde o budoucnost bank.

Otázky ale zůstávají. Jednak je dobré si všimnout, že různé banky zaujaly různou strategii ke tvorbě rezerv. Některé je razantně vytvářely už na počátku krize a v tomto pololetí, jiné spíše vyčkávají. Je možné, že to odráží různou kvalitu jejich portfolia aktiv, úvěrů, či jiné účetní metodiky, ale může jít i o jinou strategii směrem k tvorbě hospodářského výsledku. To by neslo samozřejmě i jiná rizika vůči vývoji jejich rozvah a kapitalizace.

No a samozřejmě lze i spekulovat o tom, jak se bude vyvíjet schopnost jejich dlužníků splácet po ukončení moratorií. Od oka to vypadá, že zkušenost s ukončováním těch kratších (dobrovolně, či ze zákona bankami nabídnutých) moratorií je spíše povzbudivá. Dlužníci, kterým skončila moratoria spíše splácí. Jsou ale sektory ekonomiky, které zjevně trpí a budou trpět (hotely, obecněji s turistikou spjaté firny) a samozřejmě není jisté, jak bude vypadat podzimní vývoj pandemie a jí vynucených restrikcí české ekonomiky. K čemuž se jistě přidá efekt nižších sazeb a vyšší úrovně konkurence jednotlivých bank navzájem.

Budoucnost sektoru tedy není nic jistého. To poslední, co by v této situaci potřeboval, je obnovení debaty o sektorové dani. Ani to však, samozřejmě, neleze vyloučit. Svým způsobem jsou politická rizika českého finančního sektoru odrazem jeho solidnosti. Mnoho z rozhodujících aktérů politického vývoje už zapomnělo, jak politicky nákladná je krize finančního sektoru pávě pro ně. Snad si to nerozhodnou připomenout.

Filip Hanzlík

náměstek výkonného ředitele a hlavní právník ČBA

Filip Hanzlík
-5
+
-

Banky už se na horší časy připravily. Výraznou změnu vidím v digitalizaci jejich fungování a komunikace s klienty. Od příštího roku budou navíc klienti – troufnu si říci většiny bank – zdarma využívat své bankovní identity (tj. přihlašovacích údajů do e-bankovnictví) pro online identifikaci ke vstupu do eGovernmentu či čerpání komerčních online služeb. Tam vidím obrovský potenciál.

Banky si také na začátku nástupu koronaviru vytvořily pro případ, že by se zhoršila platební schopnost jejich klientů, značné finanční rezervy. Tím samozřejmě neříkám, že se situace klientů výrazně zhorší, jde o čistě obezřetnostní opatření. Banky jsou s celou ekonomikou velmi úzce spjaty a bude se jim dařit (nebo nedařit) podle toho, jak se povede jejich klientům.

Ti klienti, kteří využili splátkového moratoria (12 až 13 procent úvěrovaných klientů), se nejpozději od listopadu mají vrátit ke splácení. Řada z nich to už udělala. Neočekávám, že by se nějaké větší procento lidí mělo dostat se splácením do potíží. Naopak. Odklad jim měl pomoct, aby se do takové situace nedostali. Vypadá to, že s koronavirem budeme všichni muset nějakou dobu žít a banky se budou snažit své klienty podpořit. Byly samy proti sobě, kdyby ne.

Co se týče bankovní daně, tak to je podle mě cesta do pekel, neboť podváže schopnost bank poskytovat úvěry. Ty jsou krví celé ekonomiky. Věřím proto, že bankovní daň zavedena nebude.

David Navrátil

hlavní ekonom České spořitelny

David Navrátil
-15
+
-

Kapitálová přiměřenost českých bank je v rámci Evropské unie nadprůměrná (Tier 1: CZ 20 procent vs. průměr EU 16 procent), podíl problémových úvěrů ještě před začátkem krize byl hluboko pod průměrem EU. Takže bankovní sektor na krizi je připraven, a to potvrzuje i ČNB ve svých stresových scénářích. Navíc banky svoji připravenost ještě navyšovaly. Například šestice největší bank vytvořila oprávky na případné problémové úvěry za téměř 15 miliard korun v první polovině roku. Banky umožnily odložit splátky úvěrů několik týdnů předtím, než bylo uzákoněno moratorium, právě proto, aby se firmy a domácnosti nedostaly díky likvidním problémům do problému solventnosti.

Aktuálně se ekonomika zotavuje nadprůměrným tempem. Nicméně visí nad námi riziko druhé vlny. V dalších měsících lze očekávat zhoršení úvěrového portfolia, ČNB dokonce předpokládá pokles zisku bankovního sektoru do mírně záporných hodnot. Avšak silná kapitalizace bankám i v takovém prostředí umožňuje nepřestát úvěrovat ekonomiku. 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+155
+
-

Že chce sociální demokracie zdanit banky zvláštní daní, dokládá, že v uplynulých minimálně dvaceti letech tyto banky dobře a odpovědně plnily svoji roli a byly celospolečensky užitečné. Proto jsou ostatně tak ziskové. A proto nyní mají sociální demokraté „z čeho brát“. Na další část zisků bank mají zálusk už delší dobu, málokterého tématu se tolik drží. Ti sociální demokraté, kteří na pokraj bankrotu přivedli svoji vlastní partaj a kteří počátkem milénia zadlužovali zemi jako nikdo jiný. Neúspěšný hospodář tedy chce obrat hospodáře úspěšné, a to z pozice síly. Proto, aby takto mohl dodatečně získanými penězi – penězi získanými nad rámec současného zdanění, které není malé – uplatit potenciální voliče a udržet tak své špatné hospodaření déle při životě. 

Jde o věc amorální hned na několik způsobů. Úspěšný hospodář má být potrestán za svoji celospolečenskou přínosnost. Jeho peníze mají být rozházeny nikoli na základě kritéria celospolečenské přínosnosti, ale na základě prosté míry ochoty nechat se u voleb koupit a udržet prokazatelně špatného hospodáře delší dobu u lizu. Ekonomice jako celku – a společnosti jako celku jakbysmet – pochopitelně nejvíc prospěje, když budou neúspěšní odcházet do zapomnění, aby nezacláněli úspěšnějším. To je odnepaměti ústřední princip celospolečenského a ekonomického rozvoje. Platí, ať už jde o banky, nebo politické strany. Kdo háji zvláštní bankovní daň, hájí ekonomické zaostávání České republiky a hají její morální devastaci.

Jaroslav Šura

investor

Jaroslav Šura
+36
+
-

České banky budou muset postupně navyšovat kapitál kvůli stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL) od ČNB. To znamená, že sektor bude muset posílit o více než sto miliard korun, často formou podřízených dluhopisů, které ale budou velmi žádané pro svůj vyšší výnos, tedy nebude je problém upsat. Bude to znamenat, že už tak silný a bezpečný bankovní sektor bude časem ještě bezpečnější, a to nejen pro střadatele, ale i pro akcionáře. Tolik k obavám ke stabilitě bank v pocovidovém období.

Anketa

Komu jste nejlíp rozuměli?

Zástava ekonomiky se samozřejmě projeví v letošní ziskovosti bank, což už je dle mého názoru plně zahrnuto v ceně akcií KB a Monety obchodované na BCPP. Příští rok ovlivní hospodaření bank spíše nízké úrokové sazby ČNB, ty ale nebudou věčně a optimisticky se domnívám, že už příští rok dojde k jejich zvyšování. Spolu s vakcínou bude vysoký růst HDP (z nižší základny) zlepšovat sentiment investorů. No a když se podíváme na předchozí krize, tak v té finanční v letech 2007 až 2009, kdy zamrzal bankovní trh po celém světě, propadly např. akcie Komerční banky z 900 na 300 korun, ale už ve 2010 byly zpět na původní hodnotě. V další, evropské dluhové krizi 2011 až 2012 (mluvilo se o rozpadu eurozóny) propadly akcie Komerčky opět z cca 900 pod 600 korun, aby se už ve 2013 blížily k tisícovce. Domnívám se, že covidová krize nebude horší a ceny akcií Komerční banky a Monety budou do konce příštího roku začínat nejméně sedmičkou. Takové příležitosti ke skvělým nákupům se zejména na českém kapitálovém trhu nevidí často, což ale neznamená, že nemůžeme letos vidět i výrazně nižší ceny než dnes.

Ondřej Tůma

Autor článku Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+31
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 11 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 9. 2020 9:45, Petr

Pokud je dlužník "ubytován" trvale na obecním úřadě a fáro za 1 milion ve kterém jezdí je napsáno na jeho přitelkyni se kterou žije na psí knížku neznámo kde tak máte smolíka.Tak jezdím v autě za 10 tis. kč a dlužník se akorát směje!

+15
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 9. 2020 11:14

Ještě jste zapomněl na Kalouska!!!

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.