Kam tečou miliardy dolarů za drahou ropu

| rubrika: Sloupek | 28. 2. 2008 | 3 komentáře
Kam tečou miliardy dolarů za drahou ropu
Díky drahé ropě zbohatly ropné státy od roku 2001 o tři biliony dolarů. I proto dnes stojí v Dubaji a jeho okolí čtvrtina všech stavebních jeřábů ve světě. Kromě stavby mrakodrapů ovšem ropní magnáti vracejí vydělané peníze zpět do americké a evropské ekonomiky.

Druhá polovina února přinesla nové rekordní ceny ropy. Ty opět prolomily stodolarovou hranici za barel. Navíc Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) plánuje na příštím zasedání 5. března snížit produkci. Kartel sice obvykle snižuje těžbu ropy kvůli ukončení topné sezóny na severní polokouli, ale při nynějším napětí na trzích působí tyto úvahy výbušně.

Ovšem tím pravým důvodem, který cenu ropy vyhnal ze 17 až 18 dolarů na konci roku 2001 na nynější pětinásobek, je vývoj globální poptávky po ropě. Ta se za sedm let zvýšila asi o 14 procent. Těžba, tedy nabídka, přitom vzrostla „jen“ o 10 procent. Poptávku výrazně tlačí vzhůru asijské ekonomiky, které na jedné straně rostou dvojcifernými tempy a na druhé straně kvůli nízké efektivitě spotřebují pět až šestkrát více ropy na jednotku HDP, než je průměr západních ekonomik. Například Čína od roku 2001 zvýšila spotřebu o více než polovinu, a stala se tak druhým největším konzumentem ropy po USA. Téměř třetina celosvětového nárůstu spotřeby ropy je přímo vyvolána pouze Čínou.

Ropa vyšroubovaná nad 100 dolarů je nejen nominálně rekordní úrovní, ale i po očištění o inflaci je cena jen dva nynější dolary pod hodnotou absolutního rekordu z přelomu 70. a 80. let minulého století. Světová ekonomika za posledních třicet let sice podstatně snížila svou závislost na ropě, ale i tak je „ropné břemeno“ stále těžší a těžší.

Investiční banka Goldman Sachs odhaduje, že ropní producenti od roku 2001 díky zvýšení ceny ropy nad 20 dolarů získali kumulativně navíc asi tři biliony dolarů.Tato suma má samozřejmě ekonomické dopady. Ruskou ekonomiku petrodolary postavily na nohy, a i proto česká obchodní bilance loni zaznamenala největší zlepšení právě v obchodu s Ruskem. Ovšem dolary z ropy přinášejí i bizarnější případy, jako jsou nákupy fotbalových klubů v Anglii ropnými magnáty z Ruska či arabského světa. Perský záliv se stal stavebním centrem světa, v poušti vznikají kryté lyžařské sjezdovky, v moři se budují umělé pohádkové ostrovy a na pobřeží se tyčí největší mrakodrapy světa. Podle stavební firmy Conmex stojí v Dubaji a okolí asi čtvrtina ze všech stavebních jeřábů na světě. Pro představu, v absolutních číslech je to asi 30 tisíc jeřábů.

Pro západní ekonomiky je nejdůležitější, že velká část petrodolarů se do těchto ekonomik vrací prostřednictví investic. V poslední době jsou to injekce do investičních bank vyčerpaných hypoteční krizí. Takové jednání je totiž výhodné pro obě strany. Ropní magnáti se snaží diverzifikovat svá aktiva a snížit vlastní závislost na ropě, a současně pomáhají západní ekonomice se vypořádat s drahou ropou, protože vracejí peníze zpět do tamního hospodářství.

Tento koloběh se pravděpodobně zastaví, teprve až lidstvo začne využívat jiný zdroj energie než ropu. A pravě vysoká cena ropy hledání nového zdroje energie pomáhá nejvíce. Historie nebyla jiná. Na konci století páry si také nikdo nedovedl představit, že uhlí nebude hlavním zdrojem energie a uhlobaroni si údajně zkoušeli „přivydělávat jako finanční magnáti“.

Autor je hlavní ekonom Atlantik FT.

 

Je na čase, aby ropu nahradil jiný zdroj energie? Nebo bude svět na ropě závislý ještě několik desítek let? Podělte se o názor.

 

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.