Středečnímu rozhodnutí o snížení amerických úrokových sazeb předcházelo veliké mediální přemlouvání banky a jejího předsedy Bena Bernankeho, aby se nezdráhal a podpořil zlevněním peněz jak celou americkou ekonomiku, tak kapitálové trhy. Názory a důvody, proč se musejí úrokové sazby snížit, putovaly novinami a agenturami pravidelně každý den a opačný názor téměř slyšet nebylo.
Obavy o to, zda se Fed ke snížení rozhodne, vyplývaly z okolností, které nastaly po předcházejícím, velmi neočekávaném a velmi razantním snížení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu, které Fed vyhlásil v úterý 22. ledna. Tehdy centrální banka reagovala na pokles indexů prakticky všech hlavních akciových burz světa, jež se podobaly volnému pádu. Nedlouho poté však francouzská banka Societe Generale oznámila odhalení podvodného obchodování jednoho ze svých traderů a škody jím způsobené v objemu téměř 5 miliard eur. Z dalších indicií začali někteří obchodníci usuzovat, že pondělní pokles, který přiměl Fed mimo své pravidelné zasedání snížit sazby, způsobila právě SG uzavíráním odhalených tržních pozic.
Od začátku tohoto týdne se tedy napjatě čekalo na další makroekonomické údaje o americkém hospodářství. Tím nejdůležitějším z nich byly předběžné výsledky vývoje hrubého domácího produktu za poslední loňské čtvrtletí. Dopadly špatně. V období říjen-prosinec 2007 vzrostl americký HDP o 0,6 %, tedy tempem sotva polovičním, než očekávali analytici. Bylo to prudké přibrzdění růstu ve srovnání se čtvrtletím předcházejícím – ze 4,9 procenta. Společně s údaji o poklesu trhu bydlení, slabé poptávce po zboží dlouhodobé spotřeby a mírném, leč nepřesvědčivém zvýšení počtu nových pracovních příležitostí v soukromém sektoru to znamenalo pokračování rychlého pádu směrem k možné hospodářské recesi.
Snížení úrokových sazeb v této souvislosti bylo považováno od Bena Bernankeho za „povinnost“. Té dostál a ve středu krátce po 20. hodině našeho času napjatě očekávanou zprávu oznámil.
Burza v New Yorku reagovala okamžitým zvýšením akciových kurzů, Dow Jonesův index okamžitě stoupl o 200 bodů. Jenže několik minut poté reportér Charles Gasparino v televizi CNBC prohlásil, že největším americkým pojistitelům dluhopisů hrozí snížení ratingu, protože budou mít problémy plnit své závazky. Obchodníci na parketu poté začali prodávat akcie, především a hlavně finančních společností. Za dalších několik minut se Dow Jonesův index propadl tam, kde začal, a obchodní den uzavřel se ztrátou 0,3 procenta.
Zdálo by se tedy, že veškeré Bernankeho snažení přišlo vniveč a že snížení úrokových sazeb bude mít spíše efekt v oslabení dolaru a zvýšení inflace. Na druhou stranu ale snížení základních úrokových sazeb uvolní více peněz do ekonomiky a pomůže odvrátit úvěrovou krizi, jež by se mohla snadno rozšířit z USA za oceán. Spotřebitelům se neuzavře cesta ke spotřebitelským půjčkám, pokles poptávky bude tedy rovněž slabší a možná žádný. Podniky se nebudou zdráhat vytvářet nová pracovní místa.
Šance, že se USA recesi vyhnou, je stále ještě docela slušná i přesto, že růst HDP ve 4. čtvrtletí se nebezpečně přiblížil nule a za celý loňský rok americké hospodářství stouplo jen o 2,2 procenta, nejméně za uplynulých pět let. Dolní komora amerického Kongresu již schválila vládní balík opatření na podporu hospodářského růstu, jenž na daňových úlevách podnikům a občanům odlehčí o 146 miliard dolarů. Podle ekonomů by to v reálné ekonomice mělo být znát.
Šéf centrální banky Ben Bernanke ostatně již dříve slíbil, že kroky vlády podpoří příslušnými činy Fedu. Kapitálové trhy si teď budou hledat cestu vzhůru. Může jim to ale trvat ještě řadu týdnů. Finanční sektor zdaleka nemá své potíže za sebou.
Myslíte, že FED ještě letos úrokové sazby ještě letos dál sníží? Jaký to může mít dopad na evropskou ekonomiku?
Sdílejte článek, než ho smažem