Až bude nejhůř, měla by vláda vyplácet peníze bez podmínek, říká ekonom

Jiří Hovorka | rubrika: Rozhovor | 2. 4. 2020 | 57 komentářů
Pomoc musí být rychlá a jednoduchá, zdůrazňuje v rozhovoru „mladý ekonom roku“ Vladimír Novák. Když budou zahlcené úřady, je podle něj čas začít vyplácet dávky těm nejohroženějším bez podmínek.
Až bude nejhůř, měla by vláda vyplácet peníze bez podmínek, říká ekonom

Ekonomika se ze dne na den z velké části zastavila. Zažil svět někdy něco podobného?

Zažili jsme různé krize, ale tahle je unikátní. Cíleně říkáme lidem a firmám, aby nepracovali. Pro ekonomiku jde o šok z venku. Takové krize bychom měli umět řešit tak, aby se ekonomika po jejich odeznění rychle sebrala.

Čekáte, že následné oživení bude rychlé?

V předešlých krizích pocházely problémy přímo z ekonomiky samotné a přístupy k jejich řešení se lišily i mezi jednotlivými ekonomy. V současné situaci vidíme, že na mnohých krocích panuje shoda. Samozřejmě panuje obrovská nejistota, nevíme, jak si jednotlivé země s epidemií poradí. Když se ale vládám podaří ekonomiky v současné akutní krizi ochránit, může být oživení rychlé. Samozřejmě ale nastane mnoho změn a nelze očekávat, že se vše raketově vrátí do předcházejícího stavu.

Reaguje česká vláda dobře?

Je pozitivní, že se snaží ekonomice masivně pomoci. Vlády všude na světě se snaží posilnit likviditu firem, udržet pracovní místa, poskytovat cílenou pomoc zasaženým sektorům a přímo podpořit domácnosti. Rozhodující při tom je rychlost a jednoduchost těchto opatření a to, aby se pomoc dostala ke všem, kdo ji potřebují.

Vladimír Novák

Vladimír Novák je juniorní výzkumný pracovník a doktorand na CERGE-EI v Praze. Během studií byl na výzkumných pobytech na Columbia University in New York a Basque Center for Applied Mathematics. Věnuje se zejména ekonomii informací, politické ekonomii a strategickému experimentováni. Jeho vědecké články publikoval například Journal of Economic Theory. V roce 2019 vyhrál soutěž České společnosti ekonomické nazvanou Mladý ekonom roku – společně s Andreiem Matveenkem. Magisterské studium absolvoval z ekonomické a finanční matematiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě, v jeho průběhu působil i na Institutu finanční politiky na Ministerstvu financí Slovenské republiky.

V Česku se tato základní kritéria pomoci daří plnit?

Je například dobře, že jsme se konečně dozvěděli o konkrétních podmínkách hodně potřebného kurzarbeitu. Došlo tam oproti původnímu návrhu ke zjednodušení, což je pozitivní. Pomoc měla ale být rychlejší, vláda podmínky firmám sdělila až na konci měsíce. Kdyby je oznámila dříve, mohl být pozitivní dopad silnější. Bude také důležité sledovat, jak jednotlivá opatření budou fungovat v praxi, jak se budou dostávat k těm, kdo pomoc potřebují. Úřady to musí zprocesovat tak rychle, aby finanční pomoc do firem a k lidem přišla téměř okamžitě.

Vláda například přichystala konkrétní pomoc pro zasažené osoby samostatně výdělečně činné. Vyplatí jim 25 tisíc korun za období od začátku nouzového stavu do konce dubna. Splnění podmínek mají OSVČ prokazovat jen čestným prohlášením. Takto jednoduché to má být?

Prokazování čestným prohlášením a možná zpětná kontrola mi přijde jako správné řešení. Úřady jsou teď zahlcené. Všichni se teď k pomoci musí dostat co nejrychleji. Jinak se mi ale víc líbí slovenský návrh, kde pomoc pro živnostníky je navázaná na pokles tržeb a je podle toho odstupňovaná. Stejná výše jednorázové pomoci nemusí stačit.

Nemělo by to třeba být odstupňované i podle regionů? Například ve velkých městech jsou prokazatelně vyšší náklady například na bydlení, na nájmy. Mělo by se při přidělování podpory přihlížet i k takovýmto kritériím, nebo to nejde, když má být pomoc jednoduchá?

Pokud by se to začalo hodně dělit, mohlo by to celý systém zkomplikovat. Ale to slovenské odstupňování podle tržeb by mohlo fungovat dobře a současně snadno.

Vláda chystá také třeba odklad splátek u úvěrů. Bude se to týkat hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů. Může to české banky ohrozit? Můžeme si tím celou krizi ještě zhoršit?

Bankovní sektor je v dobrém stavu, takže se toho nebojím. Také to nakonec zřejmě bude nastavené tak, že odklad splátek nebude automatický pro všechny, ale moratorium bude dobrovolné. Je dobře, když ti, co splácet mohou, také splácet dál budou. Jde o kompromis, který by pro banky nemusel být tak kritický. Dobrovolnost podle mě také umožní, aby zůstala zachována společenská norma, že normální je dluhy platit a neplatí je jen ti, kteří momentálně nemohou. A také je dobře, že to půjde využít automaticky, že banky nebudou muset zkoumat, zda lidé skutečně mají problémy. Mělo by to být rychlé.

Vláda momentálně počítá se schodkem letošního rozpočtu ve výši 200 miliard korun. Myslíte, že se do toho vejde? A je podle vás nějaká hranice, kde by se to mělo zastavit? Nebo se to teď vůbec řešit nemá?

Bude to závislé na dalším vývoji a je možné, že to dál poroste. Ale rozhodně to momentálně není hlavní problém. Česko má velký prostor pro další zadlužování a má oproti jiným zemím velmi dobrou výchozí pozici.

Řežeme náklady!

Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

Je nějaké opatření, které je jednoduché, rychlé a vláda s ním zatím nepřišla? Mluvilo se třeba o přímých, nepodmíněných platbách pro každého.

O přímé, jednorázové pomoci pro domácnosti by se určitě mělo diskutovat, vláda by se měla minimálně připravit na to, jak to udělat. Nemělo by se to ale udělat plošně, jako jednorázová platba pro úplně každého. Mělo by to být hlavně pro lidi, kteří nemají úspory na delší dobu a mohli by se ocitnout ve velkých problémech. Mělo by to těm nejzranitelnějším jednorázově pomoci v době, kdy bude krize nejhlubší.

Současné programy jako ošetřovné, klasická podpora v nezaměstnanosti nebo sociální dávky pro tuto situaci nebudou stačit?

Musíme to sledovat, zatím nemáme data, která by ukázala, jak přesně jsou lidé a celá ekonomika zasaženi. Stát musí tato data začít co nejrychleji vyhodnocovat. Důležité také bude, aby úřady zvládly vše včas zprocesovat, například žádosti o podpory v nezaměstnanosti pro lidi, kteří nově dostali výpovědi. Lidé se musí k těmto podporám dostat co nejrychleji. Pokud by nastala situace, že nápor na úřady bude tak velký, že nebudou stíhat, byl by to jasný argument pro start nějaké nepodmíněné, jednorázové platby pro nejzasaženější lidi.

V sousedním Rakousku už znají první čísla, jak se krize projevila v praxi. V březnu míra nezaměstnanosti podle tamních statistiků stoupla o víc jak čtyři procentní body na 12,2 procenta, což je nejvíc od roku 1946. Meziročně počet nezaměstnaných vzrostl o 200 tisíc na víc jak půl milionu lidí. Bude to u nás podobné?

Věřím, že ta vládní opatření firmy alespoň částečně uklidnila. Musíme se ale připravit, že významný nárůst nezaměstnanosti bude zaznamenán i zde a nezpanikařit. Vláda musí pokračovat v přípravě záchranných opatření. Teď nastartovala první pomoc, situace si ale bude žádat další výraznou pomoc. Musíme už začít řešit, co bude, až se přísná omezení, karantény, začnou uvolňovat a budeme muset ekonomiku restartovat. Lidi potřebují vědět, že má vláda plán.

Jinak poroste nejistota. Bude asi velmi důležité, jak moc se lidé budou ochotni vrátit k běžnému životu – zda se třeba nebudou bát chodit do práce, cestovat nebo zda si zajdou do restaurace nebo kina. Jak se proti té nejistotě dá bojovat?

To se teď dá jen těžko říci, protože nevíme, jak se vypořádáme s koronavirem. Vše závisí na tom, jak účinná bude takzvaná chytrá karanténa. Na ní je teď třeba upřít maximální pozornost a investovat do ní. Díky ní snad půjde zvolnit současná tvrdá omezení. Dále pak bude důležité, jak rychle se podaří najít vakcínu na vir nebo jak zareagují další země. Těch nejistot je hrozně moc, může například přijít další vlna epidemie poté, co zvládneme tu současnou. Bude třeba, aby státy spolupracovaly například v rámci Evropské unie, aby se třeba začaly otevírat hranice. Až se to začne dít, důvěra lidí se postupně začne obnovovat.

Na začátku rozhovoru jsme si řekli, že ten zásah do ekonomiky přišel zvnějšku, což by mohlo znamenat, že po odeznění současné akutní fáze, dojde k rychlému oživení. Může k němu ale skutečně v době tak velké nejistoty dojít?

Určitě budou sektory, které budou velmi zasažené. Další to ale mohou přijmout jako výzvu. Vše bude záležet na tom, jak se podaří udržet vztahy mezi firmami a zaměstnanci. Když nedojde k hromadnému propouštění, může být následné oživení rychlé. Ale jinak ano, těch nejistot je hrozně moc.

Jaké jsou výzvy, kterých firmy teď mohou využít?

Vidíme už teď, že některé firmy zefektivňují provoz a dochází k přechodu na digitální fungování, které by jinak firmy připravovaly minimálně několik měsíců. Teď například na vzdálené fungování zaměstnanců museli přejít ze dne na den. Současná situace také zvyšuje tlak na rozvoj zdravotnických služeb. Samozřejmě ale firmy spojené třeba s cestovním ruchem, jako aerolinky, hotely nebo cestovní kanceláře a i mnohé jiné budou trpět velmi dlouho.

Když poodstoupíme trochu dál. Jak to podle vás bude vypadat třeba za rok? Vrátíme se ke stavu, který tu byl před epidemií, nebo je spíše pravděpodobnější, že se v čase vrátíme ještě dál a budeme znovu řešit například předlužené státy jako Itálie nebo Řecko?

Je to věštění z křišťálové koule a strašně rád bych věděl, jak to bude. Jsem optimista a věřím, že za rok budeme řešit zase čistě ekonomické problémy a nikoli akutní pandemii. Nemůžeme očekávat, že se vrátíme do stavu, který tu byl před koronavirovou krizí. Bude tu nový normál. Dluhy zemí dál porostou, nic jiného jim při řešení současné krize nezbývá. Jak se následně budou řešit problémy předlužených zemí, bude záviset i na tom, jak spolu země budou nyní spolupracovat a jak to ovlivní jejich vzájemné vztahy.

Objevuje se také diskuze, zda současná tvrdá opatření stojí za „zabití ekonomiky“. Zda ta reakce je adekvátní hrozbě, která je s koronavirem spojená. Vy se na to díváte jak?

Podle toho, co vím a jak jsem sledoval vyjádření expertů, tak počáteční tvrdá opatření jsou správná. Potřebujeme dostat vir pod kontrolu, nezatížit zdravotnictví a ochránit lidské životy. Následně je třeba zavést chytré a rychlé testování, abychom se mohli postupně vrátit k běžnému fungování.

Koronavirus: aktuality, kalkulačky, informace

Chraňte nejen sebe, ale i svoji peněženku. Vybíráme nejdůležitější texty a nástroje, které vám pomohou překonat dopady pandemie viru COVID-19.

Ať vám nic neuteče 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a neuniknou vám další důležité aktuality a praktické rady! 

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+1480
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 57 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 4. 2020 12:03, Sára

Nejprve nám malým živnostníkům vláda slíbí pomoc a nakonec nás nechá padnout. Slíbených 15 000 Kč změnila na jednorázovou pomoc 25 000Kč, na kterou dosáhne jen málokdo.
Podnikám již řadu let, platím řádně pojištění, daně. Pracuji ne 8 hodin jako zaměstnanci, ale 12, někdy i 16 hodin denně a to vč. sobot, nedělí a svátků. Takových je nás spousta. Vláda se nás chce systematicky zbavit. Jsme pro ni jen ,,paraziti“. Jak už v minulosti o nás kdosi z vlády prohlásil.
A vy lidi, kteří proti nám neustále zbrojíte by jste si měli v prvé řadě zkusit, co všechno obnáší živnost. A pok nás suďte a linčujte!!! Zajímavé je, že vám nevadí ,, socky“ , kteří chodí jen a jen pro dávky a přitom mají ruce zdravé a mohli by pracovat.
Co budete dělat až vám např. Prasklne vodovodní trubka, půjdete za instalatérem? Asi ne, protože jste ho nechali padnout. Koupíte si kalhoty, rozbije se vám zip půjdete ke švadleně, aby vám ty kalhoty spravila? Asi ne, už nebude mít živnost. A tak bych mohla pokračovat.
Ve škole i doma nás učili, abychom se k sobě chovali slušně, s úctou a respektem. Nemělo by tomu tak být hlavně teď? V tak těžké době pro nás všechny?

+102
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

2. 4. 2020 19:27, Karel mir

Měli bychom jsi pomáhat jako Evropská unie a ne zavírat hranice jako za komunistů stydmese to jsme chteli Evropskou unií ale evropský peníze vysáváme že se ta vláda nestydí nebýt Německa tak nemáme kde pracovat vemte si třeba škodovku ať jde ta vláda nad sebou zamýšlí!!!

-15
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (57 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Levnější hypotéky? Banky vysvětlují, proč teď nesníží úroky

22. 3. 2024 | Olga Skalková

Levnější hypotéky? Banky vysvětlují, proč teď nesníží úroky

Cenu hypoték ovlivňuje především cena dlouhodobých zdrojů a nikoli základní sazba ČNB, připomínají bankéři. Brzdou je také snadná možnost předčasného splacení.

Minimální a zaručená mzda: Pravidla se změní, schválila vláda

20. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Minimální a zaručená mzda: Pravidla se změní, schválila vláda

O růstu minimální mzdy má nově rozhodovat předem daný „vzoreček“ navázaný na vývoj průměrné mzdy. Zároveň klesne počet úrovní zaručeného platu.

ČNB dál snižuje sazby. Stejným tempem jako minule

20. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

ČNB dál snižuje sazby. Stejným tempem jako minule

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta počínaje 21. březnem. Jde o nejnižší hodnotu od... celý článek

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

Společnost Kofola ČeskoSlovensko dokončila nákup většinového podílu ve společnosti Pivovary CZ Group, pod kterou spadají značky Holba, Zubr a Litovel. Stalo se to krátce po té, co akvizici... celý článek

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

Vysoká inflace je minulost. Po pěti letech se únorové spotřebitelské ceny ustálily na dvou procentech. Inflace dosáhla cíle stanoveného Českou národní bankou (ČNB).