Je čas na shazování peněz z vrtulníku? Jak teď pomoct lidem a firmám

Spirála už se roztočila. Mnoho zaměstnanců přijde na dlouhou dobu o dvě pětiny výdělku, když zůstanou na ošetřovném s dětmi nebo sami v karanténě. Ještě hůř na tom jsou podnikatelé, kteří zůstali úplně bez příjmů, zatímco nájemné a další závazky nepočkají. Firmy se mohou dostat do takových problémů, že začnou výrazně propouštět. Lidé pak budou mít ještě míň peněz, což připraví podnikatele a firmy o další tržby. 

Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je už teď jasné, že místo pouhého zpomalení ekonomického růstu dojde k poklesu. Jak velký bude, zatím nikdo neví. Dřív nebo později se ale dotkne všech. 

A platí to pro celý svět. Donald Trump Američanům slíbil, že to spolu zvládnou. Většině občanů Spojených států chce jeho vláda už brzo poslat šek na tisíc dolarů. Mělo by jít o součást balíku opatření ve výši 850 miliard dolarů (skoro 21 bilionů korun), o kterém Bílý dům jedná s Kongresem.

Měla by nad podobným shazováním peněz z vrtulníku, jak se takové jednorázové bezpodmínečné finanční injekci říká, přemýšlet i česká vláda nebo centrální banka?

A dělá česká vláda na podporu těžce zkoušené ekonomiky dost, když chystá štědřejší ošetřovné nebo rozdává bezúročné půjčky podnikatelům? Zeptali jsme se ekonomů.

Petr Dufek

analytik ČSOB

Jak hodnotíte dosavadní kroky jako odložení daňové povinnosti, bezúročné půjčky pro podnikatele nebo vstřícnější ošetřovné?

Odložení daňové povinnosti na úřadech, které samy nefungují na sto procent a omezují dobu pro veřejnost, považuji za naprosto žádoucí. Je to asi to nejmenší, co může teď stát udělat. Významnější by bylo nenahánět nejdrobnější podnikatele v této situaci do EET, respektive je dál nezahlcovat papírováním.

Bezúročné půjčky jsou dobré řešení, jde jen o to, aby fungovaly rychle a bylo na ně dost peněz. Teď je kritická rychlost, a tedy i jednoduchost. Až propadnou podnikatelé (a spotřebitelé) do depresivních očekávání, tak už bude docela pozdě. Pokud by začalo velké rychlé propouštění, jak to bylo po roce 2008, hluboké recesi se nevyhneme.

Jakou další podporu by vláda podle vás měla zavést? Co by teď lidem, podnikatelům, firmám pomohlo nejvíc?

Zjednodušit podnikání ve všech směrech, včetně digitalizace státu. Velkou otázkou je, zda stát v rámci shánění peněz nezačne šetřit na investicích a nebude škrtat tak, jak je u nás zvykem. To by podrazilo nohy i stavebnictví a průmyslu na něj navázanému. Určitě by se hodilo přeskupení peněz z fondů Evropské unie na projekty a programy, které drobní podnikatelé a malé firmy dobře zvládají. Viz dotace na staré kotle, zateplování, zadržování vody v krajině a podobně. Byly by to vlastně dvě mouchy jednou ranou. Ale hlavně to chce méně papírů a byrokracie vůbec, protože i stavební povolení je u nás neskutečný projekt sám o sobě.

Dávalo by podle vás smysl „shazování peněz z vrtulníku“, tedy aby centrální banka rozhodla, že každému občanovi nebo domácnosti pošle určitou sumu peněz? A může se to podle vás stát?

Je to nepochybně možné nekonvenční řešení, avšak jestli jej využijeme v Česku, není vůbec jisté. Ekonomiku by to jistě podpořilo, a navíc by to nezatížilo veřejné rozpočty. Jako krátkodobý stimul si to lze představit, i když to chce hodně odvahy.

Myslím ale, že je to pravděpodobnější v případě eurozóny, která vlastně už nemá co v měnové politice nabídnout. Evropská centrální banka uvázla v pasti záporných sazeb a kvantitativního uvolňování a nyní má téměř prázdné ruce. Vzhledem k tomu, jak se management Evropské centrální banky předvedl na poslední tiskové konferenci po měnovém zasedání, ale nevím, jestli si uvědomuje závažnost situace.

---

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Oznámená opatření jsou dobrým začátkem. Další kroky by měly cílit na obnovení důvěry ekonomických subjektů a udržení zaměstnanosti. K obnovení důvěry by pomohlo brzké, i když třeba postupné uvolňování zavedených restrikcí, které paralyzují ekonomiku. K udržení zaměstnanosti by přispělo kupříkladu snížení odvodů pro zaměstnance malých firem. Těžiště opatření každopádně musí vycházet od vlády, centrální banka má v této situaci omezené možnosti.

„Peníze z vrtulníku“ vidím jako zcela nevhodné opatření. To by mohlo zvýšit poptávku v ekonomice nanejvýš jednorázově, aniž by přitom zvýšilo důvěru.

---

Eva Zamrazilová

ekonomka, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Jak hodnotíte dosavadní kroky jako odložení daňové povinnosti, bezúročné půjčky pro podnikatele nebo vstřícnější ošetřovné? Jakou další podporu by vláda podle vás měla zavést? Co by teď lidem, podnikatelům, firmám pomohlo nejvíc?

Osobně si myslím, že by vláda v tuto chvíli neměla přistupovat k příliš mnoha plošným opatřením typu odpouštění různých daní či poplatků všem bez rozdílu. Měla by naopak být selektivní a pomoc a podporu směřovat tam, kde bude nejvíce potřeba, bezesporu se to bude více týkat malých firem a živnostníků, naopak kapitálově silné velké subjekty si zatím většinou zvládnou poradit samy. Zdroje státního rozpočtu jsou omezené a je potřeba s nimi nakládat uvážlivě – to teď platí ještě více než kdykoli jindy.

Neznamená to, že vláda má na podporu ekonomiky rezignovat, ale v první fázi určitě není potřeba oznamovat opatření za desítky miliard. Teď jde hlavně o to nastavit první okamžitou pomoc na to, aby malé firmy například přežily druhotnou platební neschopnost svých zahraničních odběratelů, živnostníci dokázali překlenout období propadu zakázek a podobně. V tomto ohledu je pozitivní například přesun peněz z operačních programů do programů na podporu podnikatelů. Až se situace trochu uklidní, jistě bude prostor na to ekonomické dopady lépe vyčíslit a na základě toho ekonomické stimuly efektivně nastavit.

Dávalo by podle vás smysl „shazování peněz z vrtulníku“, tedy aby centrální banka rozhodla, že každému občanovi nebo domácnosti pošle určitou sumu peněz? A může se to podle vás stát?

Předvčerejší reakci centrální banky považuji pro tuto chvíli za dostatečnou. ČNB navíc jasně deklarovala, že je připravena v případě potřeby znovu zasáhnout, a to jak prostřednictvím úrokových sazeb, tak přes měnový kurz. Plošné „shazování peněz z vrtulníku“ podle mě smysl nedává, mimo jiné právě proto, že by se týkalo všech bez rozdílu, i těch, které opatření proti šíření koronaviru nijak nezasáhla. Navíc jde o opatření namířené na podporu spotřeby, což by v situaci omezení volného pohybu osob a uzavření většiny obchodů a služeb nemuselo mít kýžený efekt.

---

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Jak hodnotíte dosavadní kroky jako odložení daňové povinnosti, bezúročné půjčky pro podnikatele nebo vstřícnější ošetřovné?

Jsou to naprosto nedostatečná opatření. Vláda by měla být daleko odvážnější a kreativnější. Mnohé firmy mají nulové příjmy, protože musí být zavřené. To, že jim bude odložena daňová povinnost nebo si budou moci bezúročně půjčit, neřeší jejich problém. Ten se pouze odloží v čase a postupně se bude zvětšovat. V případě, že restriktivní opatření budou trvat déle než několik měsíců, mnoho firem zbankrotuje. Následně bude narůstat nezaměstnanost a ekonomika se propadne do recese.

Jakou další podporu by vláda podle vás měla zavést? Co by teď lidem, podnikatelům, firmám pomohlo nejvíc?

Vláda by měla kompenzovat alespoň část z výpadků příjmů firem a občanů. Kompenzace by neměla mít podobu bezúročné půjčky, ale nevratného daru. Samozřejmě je třeba zamezit, aby toto opatření bylo zneužíváno, nicméně je třeba dopravit k firmám a občanům peníze, které jim začnou chybět. V případě, že to neuděláme, hrozí, že mnoho firem přestane existovat. U lidí zas hrozí výrazný propad v životní úrovni.

Dávalo by podle vás smysl „shazování peněz z vrtulníku“, tedy aby centrální banka rozhodla, že každému občanovi nebo domácnosti pošle určitou sumu peněz? A může se to podle vás stát?

Myslím, že zatím nejsme v situaci, kdy by bylo třeba plošně „shazovat peníze z vrtulníku“. Pomoc by měla být navržena chytřeji, aby se dostala k těm nejvíc poškozeným. Plošné rozdávání peněz by bylo astronomicky nákladné a v ekonomice by vyvolalo silný inflační tlak.

---

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Podpora ekonomiky v současné době může stát na dvou nohách. Zaprvé, pomocí měnového uvolnění. To už – s malými rozpaky, snížení sazby o 0,5 procenta je spíš symbolický akt – začalo. V následujících dnech a týdnech můžeme čekat snížení až na nulu. Efekt bude však spíš dlouhodobý. Musíme si uvědomit, že centrální banka opravdu nemá nástroje na to podpořit ekonomiku v době, kdy kolabují obchodní vztahy, je limitován pohyb osob a striktně omezeny služby. Tady nějaké procento sem nebo tam nepomůže.

Hlavní váha tedy visí na vládě a fiskálních stimulech. Současné kroky jako odložení daňové povinnosti nebo bezúročné úvěry jsou zatím také spíš jen symbolické kroky, které většinu firem či OSVČ nespasí. Na omluvu státního aparátu musím přiznat, že hlavní úsilí teď musí směřovat k zastavení šíření viru a udržení běhu státu, což je po mnoha letech pořádná zkouška pro státní aparát.

Současně by se ale měla připravovat škála programů, které pomůžou přežít jak velkým korporacím, tak jednotlivým OSVČ. Ani většina ekonomů si nedokáže představit, co znamená naprosté zastavení spotřebních výdajů na několik týdnů, neřkuli měsíců. Jaké to bude mít efekty na přežití mnoha firem. A to nemluvím o nezaměstnanosti nebo lépe o poklesu průměrných příjmů v ekonomice. Roli sehraje také aktuální pokles hodnoty finančních aktiv, což také sníží disponibilní důchod mnoha lidem.

Suma sumárum, v boji s virem stát postupuje relativně proaktivně, ale v boji s ekonomickými následky zatím pokulhává a bude se muset smířit s tím, že ho to bude stát ne desítky, ale spíš stovky miliard. Možností může být i klidně i onen mediálně uznávaný „vrtulník“ a rozdávání peněz přímo lidem.

---

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Jak hodnotíte dosavadní kroky jako odložení daňové povinnosti, bezúročné půjčky pro podnikatele nebo vstřícnější ošetřovné?

Toto a ještě i více je potřeba udělat. Situace je opravdu vážná, což dokazuje obrovský zájem o bezúročnou půjčku Českomoravské rozvojové banky COVID, který o 300 milionů překonal limit. Dokazuje to, že nabídnutá pomoc byla nízká. Ministrem Havlíčkem přislíbené navýšení o jednu miliardu není dostatečné. Stále se jedná o pomoc v objemu do 0,03 procenta HDP! Německo nabídlo postiženým firmám pomoc v objemu 15 procent jejich HDP. Pomoc státu je ostudná. Měla by být minimálně o řád, dva vyšší!

Když ekonomové volali po rozpočtových rezervách vytvářených v době dobrých časů, nikdo je neposlouchal, naopak byli kritizováni. Německo, na rozdíl od nás, má teď odkud brát. Nyní ministryně financí mluví o úsporách?!

Ekonomika volá S.O.S. Potřebuje účinnou šokovou terapii, ne PR vlády.

Jakou další podporu by vláda podle vás měla zavést? Co by teď lidem, podnikatelům, firmám pomohlo nejvíc?

V první vlně daňové a odvodové prázdniny, kurzarbeit po vzoru Německa. Později i státní zakázky a projekty (které ale nejsou vesměs připravené). Zasaženým domácnostem přechodně prodloužené ošetřovné, řešení výpadku příjmů sociálně nejslabších...

Dávalo by podle vás smysl „shazování peněz z vrtulníku“, tedy aby centrální banka rozhodla, že každému občanovi nebo domácnosti pošle určitou sumu peněz? A může se to podle vás stát?

Když jsou lidé v karanténě, nedává to žádný smysl! ČNB kromě sazeb diktuje i kapitál bankám, zajišťuje hladký koloběh hotovosti a disponuje dostatkem devizových rezerv, které může pomoci brzdit příliš prudké oslabení kurzu koruny a zabránit panice na trhu. Jak bývalý guvernér Singer naznačil, případné výnosy z intervencí ve prospěch koruny, dané výhodnější kurzem, by mohly být přesunuty do státního rozpočtu, pokud by to bankovní rada schválila.

---

Petr Bartoň

hlavní ekonom Natland

Jak hodnotíte dosavadní kroky jako odložení daňové povinnosti, bezúročné půjčky pro podnikatele nebo vstřícnější ošetřovné?

Absolutně nedostatečné! Když se daně postiženým odpouští i v Itálii, a to se dělo, ještě než Itálie dospěla do našeho dnešního stavu…

Je to další indikátor víry vlády, že by měly na trhu být zejména velké firmy. Ty se s daňovým břemenem většinou srovnají snáz. Ale výpadek příjmů a pokračující daňová povinnost je likvidační pro drobné a střední firmy, a zejména pro živnostníky, kteří se přes noc často ocitli v nulovém příjmu. Na rozdíl od zaměstnanců nechránění nijak jako skupina.

Že vláda s daněmi firmám počká nebo jim poskytne půjčky, nic neřeší. Na problém s likviditou se zaměřují specializované firmy, které jim pomohou s rozložením v čase. Oni ale nepotřebují daně rozložit v čase, když nakonec zaplatí stejně. Oni potřebují odvody snížit. Obzvláště to platí v situaci, kdy vláda argumentuje naším (údajně) nízkým dluhem a tím, že se může zadlužit. Tak proč to nedělá?

Rozpočet se propadne do velkých deficitů, to je jisté. Výdaje jsou stejné a případně ještě narostou (zdravotnictví a péče), zatímco daňové příjmy se propadnou. Vláda to před volbami tuší, proto se zuby nehty brání jakémukoli snižování daní, jen jejich výběr (po nátlaku) oddaluje. A to v situaci, kdy většina zemí (včetně Itálie a minulý týden i Německa) daně postiženým snižuje, neboť daňová povinnost pro ně může být za současné situace likvidační.

Ale bude platit, že za vládní rozpočet bude vina přisuzována viru, nikoli předchozí vládní politice, tomu, že se nevytvářely rezerv na horší časy. Srovnejme to s Německem, které odolávalo tlaku, aby upustilo od „schwarze Null“ a rozpumpovalo deficitně eurozónu. To si pak může dovolit dnes snižovat daně. Ano, my sice máme nízký dluh, ale pamatujme, že 60procentní dluh byl původně myšlen v EU jako „absolutní maximum“, ne jako „standard“, jak se to často interpretuje dnes.

Rezervy během nadevropského růstu měly posílit naši pozici pro horší časy. Že jednou přijdou, bylo jasné, a je úplně jedno, že jsme mysleli že přijdou z Německa, ne z Číny přes Itálii. Jsou tady a vláda je absolutně nepřipravena. Respirátorově i rozpočtově.

Jakou další podporu by vláda podle vás měla zavést? Co by teď lidem, podnikatelům, firmám pomohlo nejvíc?

V mnoha směrech je pozdě bycha honiti. Například při elektronizaci byrokracie jsme druzí nejhorší v Unii po Itálii. Úřady by tak dnes nemusely šířit virus, lidé by mohli skutečně zůstat doma. Nebo mohli dělat to, co udělali v Británii. Ta má navzdory dvoutýdennímu náskoku dnes nižší infekčnost, neboť tam vláda neustále opakovala: „Myjte si ruce aspoň půl minuty,“ a nehrála parodii s respirátory.

Co může udělat vláda nyní? Opakovat, aby si lidé myli ruce. Že roušky mají chránit ostatní před nakažením od nás, ne nás od nakažení jinými. Snížit či odpustit daně postiženým firmám, zvláště nejmenším. Deficit bude, to je jasné, tak už je jedno, že bude o něco větší. A hlavně – i firmu v krizi vede krizový manažer a standardní ředitel ustupuje do pozadí. My máme krizový štáb s odborníky, specialisty. Stejně mu, ani v době vyhlášené nouze, nebyla předána moc nad každodenním managementem krize. Dobrý manažer vidí, kdy firmě (státu) prospěje odborník. Pak se může klidně vrátit.

Dávalo by podle vás smysl „shazování peněz z vrtulníku“, tedy aby centrální banka rozhodla, že každému občanovi nebo domácnosti pošle určitou sumu peněz? A může se to podle vás stát?

Zatím ne. Zatím lidé netrpí nedostatkem likvidity, spíš příležitostí utrácet. Výpadek útrat není za jídlo a toaletní papír, je za pivo v hospodě a kulturní akce. A ty jsou zakázané, a proto jim helikoptéry nepomohou. Naopak, mnoho lidí by extra peníze okamžitě utratilo za křečkování, zásoby v obchodech by se ještě ztenčily a zkolabovaly by dopravní služby.

Centrální banka se teď potřebuje plně soustředit na svoje jiné důležité role. Jde o udržení stability a zdraví ve finančním systému. Ten je u nás zdravější než jinde, ale delší karanténa by na něj také mohla dopadnout – firmy, které musí platit daně, na které nemají, přestanou splácet svoje půjčky a jsme rázem v nebezpečném víru.

Sdílejte článek, než ho smažem