Na konci loňského roku kdekdo prorokoval, že finanční krize už už klepe na dveře. Jenže globální hospodářský propad nepřišel, naopak. Světem sice chvílemi otřásaly obchodní války mezi USA a Čínou (a trochu i Evropskou unií) a také krkolomný vývoj kolem brexitu, ekonomikám se ale celkově dařilo. Ukázkovým příkladem je i dění na naší domácí scéně – rostly platy i hrubý domácí produkt a nezaměstnanost se pořád držela rekordně nízko.
Pokud bychom měli v tuzemsku hledat nějaké kaňky, musíme zmínit premiéra zapleteného v dotačním skandálu, prezidenta hájícího zájmy cizích zemí víc než té vlastní, ale také – a to možná leckoho pálí víc – třeba stále se zhoršující dostupnost vlastního a pomalu už i nájemního bydlení, zvláště pro mladé rodiny.
Jak rok 2019 hodnotí respondenti naší pravidelné ankety? Co je letos v ekonomice, politice i společnosti nejvíc potěšilo a co je naopak nejvíc zklamalo?
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Czech Fund
Slabá byla letos diskuze o environmentálních otázkách, zejména plánu na dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Vzhledem k tomu, o jak zásadní téma jde, jeden žasne nad mírou její povrchnosti, ba fušerstvím. Vláda České republiky na svých stránkách vyvěsí prezentaci „Ochrana klimatu“, jež působí dojmem, že ji za večer „spíchnul“ žák základní školy. Jako by se nechumelilo, na stránce 14 (pozor, stránky nejsou očíslovány) se píše, že dosažení uhlíkové neutrality bude Česko „stát až stovky miliard ročně po dobu minimálně dvaceti let“. Bum. A ticho. Suma stovek miliard korun ročně nikoho nevzrušuje! V národě, kde se tolik řeší 30 korun za doktora, pár stovek důchodcům navíc nebo cínovecké lithium za celkově maximálně nižší desítky miliardy korun. Ne že by důchodci víc stovek neměli mít. Měli. A i víc. Ale to by se musela provést zásadní důchodová reforma.
Pochopitelně všechno nakonec zaplatí obyčejný člověk, politici a úředníci žádný zisk nevytvářejí a neziskové organizace to samé mají přímo v názvu. Na úrovni EU se prakticky nevede debata, co se bude dít, až nakrásně uhlíkové neutrality v roce 2050 dosáhneme – byť třeba i za bilionové náklady –, a klimatické změny budou nerušeně pokračovat dál, třeba i intenzivněji, protože Čína, Indie, Pákistán či USA uhlíkově neutrální nebudou… Frustrace Evropanů, že si třicet let utahovali opasek pro nic za nic, bude nezměrná. Těžko domýšlet politické a celospolečenské důsledky.
Potěšující byl letos každý hlas, který do této důležité debaty vnesl alespoň špetku kritické racionality, nezaujatého vidění věci v souvislostech, odstupu a prozíravosti. Avšak moc jich nebylo.
Josef Středula
předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Ohlédnutí za odcházejícím rokem je z mého pohledu pozitivní. České ekonomice se stále dařilo, nezaměstnanost je minimální. Rostla podle našich představ cena práce, důstojně se zvýšila i minimální mzda a byla zrušena karenční doba. Zorganizovali jsme velmi zdařilý mítink Konec levné práce a jasně formulovali nejen požadavky na další růst mezd, ale také na stejnou dovolenou pro všechny zaměstnance Česka – pět týdnů. Návrh je v souvislosti s novelou zákoníku práce ve Sněmovně a má šanci na úspěch.
Zaznamenali jsme opět velký zájem o členství v odborech, do ČMKOS vstoupilo 15 230 nových členů. Evropská komise představila svůj nový program Green Deal – odbory jsou ve střehu, protože by mohlo dojít k nežádoucímu ohrožení pracovních míst. Požadované přísné enviromentální předpisy mohou poškodit průmyslově zaměřené země, jako je Česko, a mohou mít především negativní dopady do našeho ocelářství. Přitom každá čtvrtá tuna dovezené oceli k nám je vyrobena takzvanou špinavou cestou, bez respektu k životnímu prostředí. Jsme připraveni vládu podpořit v případných nutných opatřeních. Vítáme zájem Evropské komise o zavedení evropské minimální mzdy, má-li v budoucnu Evropská unie směřovat k větší soudržnosti, nemohou být rozdíly nejnižší ceny práce mezi jednotlivými zeměmi tak propastné.
Miroslav Zámečník
ekonomický analytik České bankovní asociace
Určitě nejlepší zprávou uplynulého roku je, že nevypukla ostrá fáze obchodní války mezi USA a Evropskou unií, ta by postihla bolestivě i českou ekonomiku. Doufejme, že v příštím roce se podaří dojednat obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Velkou Británií, když už o brexitu jako takovém je rozhodnuto. O zklamáních nehovořme, těch bude vždycky dost.
Vladimír Dlouhý
prezident Hospodářské komory
Velkým zklamáním pro mě i zaměstnavatele bylo rozhodnutí vlády zrušit karenční dobu. První tři dny, během kterých se neplatí nemocenská, nezavedl Petr Nečas nebo Mirek Kalousek, to je mediální mýtus. Nemocenské pojištění bylo zavedeno v Předlitavsku čili v rakouské části rakousko-uherské monarchie Taafeho reformou v 90. letech 19. století. A její součástí byla i třídenní karenční lhůta. Zrušena u nás byla až s nástupem komunistického režimu a znovuzavedena Petrem Nečasem.
Důvod, proč jsme měli karenční dobu, je jediný: systém nemocenského pojištění byl zřejmě nejvíc nadužívaným, ale i zneužívaným systémem ze všech sociálních dávkových systémů. Jeho zneužívání prokazovaly statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v Česku nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, aniž k tomu byl oprávněný důvod.
A co mě letos potěšilo? Že se českým podnikatelům daří a že díky nim roste české hospodářství. Jen vzpomeňte: Loni touto dobou i letos zkraje roku leckdo sázel na recesi, analytikům a ekonomům jsem marně vysvětloval, že je nesmysl, aby strašili recesí nebo krizí. Naše firmy jsou dnes odolnější vůči zahraničním vlivům než kdy dříve. A také příští rok by mohl být pro české podnikatele neméně úspěšný. Důležité je, aby jim politici neházeli klacky pod nohy a nechali je podnikat.
David Ondráčka
ředitel české pobočky Transparency International
Těší mě aktivní společnost, řada lidí, kteří dělají svou práci skvěle, starají se o okolí či potřebné, pomáhají. Mnohé firmy se snaží kultivovat prostředí, být udržitelné, vznikají výborné projekty, nápady, inovace. A také postupně roste vliv městské, komunální politiky, která je lidem blíž, řeší jejich starosti, to je nadějné.
Vadí mi brzdy a zbytečné strachy. Máme na to být skvěle fungující moderní zemí, ale potenciálem se mrhá. Máme čistě marketingovou vládu, premiéra utopeného ve skandálech, odkládáme nutné reformy, stát se stal kořistí a neslouží lidem.
Všude ve světě je vidět velká chuť a energie měnit status quo. Lidi chtějí odpovědnou a nezkorumpovanou vládu, vidí v tom přímou vazbu na svou životní úroveň, peněženku a budoucnost. Ale také chtějí péči o životní prostředí, čisté oceány, udržitelný model energetiky a dopravy. Od Česka a Polska po Maltu, od Chile po Hongkong. Tahle vlna se nezastaví.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD)
Všechna moje přání se dotýkají toho, jak co nejvíc pomáhat lidem, kteří to potřebují. V mém případě se tak prolínají soukromá přání s těmi pracovními. Nejvíce mě unavují a zklamávají mnohdy zbytečně dlouhé debaty nad návrhy zákonů, které lidem mají pomoci, ale rozhodně mě pak dobíjí a dělá mi radost, když se nakonec ty zákony schválí a lidem pomůžeme. V poslední době to bylo například podstatné zvýšení rodičovského příspěvku nebo zvýšení garantované minimální mzdy.
Věra Jourová
místopředsedkyně Evropské komise (ANO)
Letos jsem měla opravdu radost z hojné účasti ve volbách do Evropského parlamentu. S 50,66 procenta v celé Evropě to byla nejvyšší účast od roku 1994, v Česku došlo k nárůstu na 28,72 z 18,20 procenta v roce 2014. Bylo také prima vidět tolik mladých a prvovoličů. Ukazuje to chuť lidí zapojit se, touhu, aby jejich hlas byl slyšet, ukázat, že se zajímají o vývoj kolem sebe. Protože pokud chceme silnou Evropu ve světě, starat se musíme všichni. Samozřejmě stále je tu prostor pro zlepšení a jsem si vědoma toho, že se jedná o spojené nádoby a že my, politici, musíme o Evropě lépe komunikovat.
Jsem zklamána nedávným vývojem v Polsku a Maďarsku. Jistěže jde o suverénní státy s volenými představiteli ve svobodných volbách, ale některé strukturální změny, zejména v oblastech, jako je soudnictví, neziskový sektor nebo akademická obec a média, zpochybňují právní stát – společný princip, na kterém jsme se všichni v Evropě shodli.
Tomáš Prouza
prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR
Potěšila mne pětice následujících věcí:
1. lidé se začali mnohem víc zajímat o věci veřejné a dávat najevo, co chtějí a co je pro ně nepřijatelné – a nemyslím tím jen demonstrace na Letné, ale i mnohem hlasitější odpor vůči různým lokálním šíbrům,
2. lidé začínají mnohem víc přemýšlet nad tím, jak se chovají vůči životnímu prostředí, co by mohli udělat pro zlepšení klimatu, jaké potraviny chtějí jíst, jak omezit používání plastů a podobně,
3. Češi opět začínají objevovat kouzla své země a stále častěji cestují po Česku, ať už na odpolední výlet nebo týdenní dovolenou, ať už na hory nebo za památkami,
4. firmy se začínají chovat mnohem zodpovědněji, ať už tím, kolik investují zpátky do Česka nebo jak jsou samy schopny nastavit pravidla fungování, když selhává legislativa (viz samoregulace slušných energetických firem proti energetickým šmejdům), a
5. Evropská unie už není sprosté slovo, propagátoři Czexitu prohráli na celé čáře a stále víc lidí se začíná pozitivně dívat i na přijetí eura.
Zklamala a zklamává mě vlastně jen jediná věc: jak je velké části politického spektra úplně ukradené, co země skutečně potřebuje – ať už proto, že by za smysluplnou práci získali méně bodů než za líbivé sliby a občasnou slevu na vlak, nebo proto, že nejsou schopni překonat staré spory.
Ondřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 12. 2019 9:58, jos
zruseni karencni doby je skutecne pitomost. Kdyz byla zavedena, prestali zamestnanci platit nemocenske pojisteni, takze ty penize vlastne dostavali "dopredu" ve vyssi ciste mzde. To nemluve o tom, ze casto nemocne lidi to poskodi - stanou se nezamestnatelnymi.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 12. 2019 11:52, Škodolibka domácí
Mně se taky nelíbí zrušení karenční doby a Dlouhého bych klidně bral s jeho zkušenostmi, vzděláním a vystupováním za příštího prezidenta.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.