Oliver Cromwell neměl o poslancích valné mínění. Právě o nich je jeden z jeho nejslavnějších výroků: „Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem ani životem.“
Kdoví, jestli si na něj vzpomněli investoři holdingu European Metal, matky české firmy Geomet, která v Krušných horách zkoumá ložiska lithia, když loni před volbami naposled zasedla česká Sněmovna. Usnesení, které k těžbě lithiových rud poslanci přijali, hraje na národní strunu a dá se shrnout pod titulek „Čechy Čechům a lithium jakbysmet“.
Pravda, tentokrát na rozdíl od Cromwellovy éry nejsou v sázce životy. Ohroženy jsou „pouze“ investice australských těžařů – možná také peníze domácích poplatníků.
Do loňského října přitom politici lithiu nevěnovali pozornost. Prozřeli až ve chvíli, kdy dezinformační web Aeronet, komunisté a okamurovci rozvířili Jobovu zvěst o výprodeji národního bohatství. Chytilo se jí také ANO. A všichni svorně ukázali na strůjce výprodeje – tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. Tento sociální demokrat podepsal memorandum mezi ministerstvem a australskou matkou Geometu.
„Krádež za bílého dne,“ pravil tehdy poslanec a příští premiér Andrej Babiš o dokumentu, v němž společnost sídlící v australském Perthu a ministerstvo vyhlašují vůli ke spolupráci při těžbě a zpracování „bílé ropy“. Poslanci nadopovaní blížícími se volbami vyzvali v usnesení vládu, aby memorandum prohlásila za nulitní (za dokument, z něhož nevyplývají žádná práva ani žádné povinnosti), aby průzkum i těžbu lithia svěřila státnímu podniku a zisk byl příjmem státního rozpočtu.
Takže vyženeme cizácké investory, kteří chtějí vydrancovat naše bohatství, i s jejich dceřinou společností z Cínovce a všechno bude v nejlepším v pořádku?
Minulý týden Babiš ujišťoval komunisty, ze kterých chce udělat tiché společníky své menšinové vlády, že zmíněné usnesení vláda dodrží. Jak ale chce na Australany kleknout?
Chystá se snad vláda odkoupit od protinožců práva k těžbě a začít s těžbou na státní náklady a v režii státu? A budou s tím investoři souhlasit? Kdyby ne, tak bychom Geomet mohli zestátnit. Anebo že by vláda navrhla nějakou „účelovku“ – retroaktivní (zpětnou) změnu horního zákona, která by soukromou firmu vyřadila z průzkumu a dobývání lithia?
Není pochyb, že Australané by si to nenechali líbit a zažalovali Česko u arbitráže. Nejspíš by požadovali nejen náhradu investic do průzkumu, ale také předpokládaných zisků. Dá se přitom soudit, že Česko by tahalo za kratší konec provazu a odskákal by to poplatník.
Firma Geomet se pustila do průzkumu ložisek, o která stát nejevil zájem, v roce 2010. Dostala potřebná vládní povolení, stát jí vymezil dobývací prostor. Kapitál získala od holdingu European Metal, sídlícího v australském Perthu, a při průzkumu dodržovala předpisy. Splňuje tím podmínky k tomu, aby na průzkum mohla navázat těžbou, má na ni přednostní právo, a to i před státem. Teprve, když prospektor právo nevyužije, může být dobývací prostor určen jinému zájemci (§ 24 odstavec 3 horního zákona). Jak může tohle Babiš zpochybňovat?
Kdo by investoval stovky milionů do průzkumu ložisek, aniž uvažoval o pozdějším zisku z těžby?
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
BYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Investoři z australského holdingu těžbu plánují. Proto také chtěli uzavřít memorandum, které zmiňuje zájem státu na spolupráci při dobývání i zpracování lithiové rudy a které se odvolává na smlouvu o ochraně investic mezi Českem a Austrálií.
Záměr byl jasný: snížit politická rizika projektu, což by zvýšilo vyhlídky na příchod dalších investorů do holdingu a umožnilo navýšit kapitál. Koncem loňského roku European Metal umístil na trh nové akcie.
Nasnadě je otázka, proč memorandum týkající se tak rozsáhlého byznysu neprojednávala vláda? A vůbec – proč se lithiem důkladně nezabývala už dřív? Měla na to přece celé čtyři roky.
Samotné memorandum na postavení státu vůči European Metal příliš nemění, k ničemu ho nezavazuje, byť se na ně investoři mohou při arbitráži odvolávat. Klíčová jsou rozhodnutí o povolení průzkumných vrtů a určení dobývacího prostoru.
Lithiový poklad si ukrást nedáme, hlásá Babiš. Tvrdí, že zisk z těžby má být 87 miliard dolarů (číslo z Aeronetu?). V předběžné studii proveditelnosti Geometu se píše, že v oblasti jeho průzkumu se nachází 1,35 milionu tun lithia. Jen část je však technicky možné a ekonomicky výhodné vytěžit. Firma odhaduje zisk na „pouhých“ 11,6 miliardy dolarů za 21 let při ceně lithia 10 000 dolarů za tunu a při započtení výnosů z prodeje vedlejších produktů cínu a wolframu.
Ředitel Geometu Richard Pavlík v rozhovoru pro iDnes ujišťuje: „Není to podseknuté číslo, protože studie se dělala kvůli tomu, abychom přitáhli investory.“
Tak či onak, zmíněná čísla jsou hausnumera. K těžbě se firma nemůže dostat dřív než v příští dekádě. A kdoví, kde v té době budou ceny lithia. Otvírají se nová a nová naleziště, s rozvojem elektromobility ale ještě rychleji roste poptávka po lithiu, a tedy i jeho cena. To neznamená, že za několik let nemůže splasknout jako bublina. K drahým lithium-iontovým akumulátorům se může nalézt levnější alternativa – třeba akumulátory sodíko-iontové.
Má snad rizika tohoto byznysu převzít výlučně stát? A kromě toho riskovat i ztráty, které utrpí v arbitráži?
Ve sněmovně vznikla lithiová koalice (ANO + SPD + KSČM = 115 z 200 hlasů), která jiné řešení nepřipouští. Jako by byl zločin, potažmo krádež, nechat Geomet podporovaný cizáky těžit.
Stát by v takovém případě nenesl podnikatelská rizika, mohl by na základě tržní ceny upravit výši sazby za vytěžený nerost a tyto příjmy by s daňovým výnosem byly příjmem státu.
Mohl by ale do European Metal také vstoupit a vytvořit společný podnik, v němž by riziko bylo úměrné rozloženo podle podílu majetku. S takovým scénářem počítá i zmíněné memorandum. Stát by tak posílil svou kontrolu nad těžbou.
Mohl by z toho být win-win byznys prospěšný pro obě strany. Australané by dodali technologie a know-how. Na pátém kontinentu se těží nejvíc lithia a protinožci jako jedni z mála mají zkušenosti s tím, jak ho získat z rudy. Ostatně, australská společnost Lithium Australia se podílí také na průzkumu ložisek lithia na německém úpatí Krušných hor v katastru obce Sadisdorf (zde).
Český stát by se mohl postarat o administrativu a infrastrukturu a vytvořit podmínky pro to, aby v zemi vznikl zpracovatelský řetězec. Právě na zpracování lithia, tedy činnosti s vysokou přidanou hodnotou, by stát mohl získat nejvíc.
Podmínkou pro takovou spolupráci je ale rozpustit nynější lithiovou koalici a nasoukat zpátky do lahve džina, kterého loni vypustila Sněmovna.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 2. 2018 22:55, L.
ČSSD to nedělala pokoutně za zády vlády. Příslušná povolení byla normálně odsouhlasena. A dokonce původně předchozí vládou. Kolem memoranda žádné velké haló nebylo, protože pouze konstatuje existující stav. A také nebylo v tichosti, protože se k němu vyjadřovalo ministerstvo životního prostředí (vedené ANO) a nemělo námitek.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.