Koncem ledna zveřejnila mezinárodní nezisková organizace Transparency International svůj každoroční Index vnímání korupce. Postavení Česka za rok 2015 se v celosvětovém žebříčku překvapivě výrazně zlepšilo – poskočili jsme o šestnáct míst na celkovou třicátou sedmou pozici. Zatímco před rokem jsme v žebříčku byli na podobných příčkách jako Malajsie, Samoa či Gruzie, tentokrát šlapeme na paty Španělsku, Litvě či Izraeli. Podle Indexu korupci pociťují nejméně v Dánsku, Finsku a Švédsku. A nutno dodat, že k evropskému průměru máme stále ještě daleko.
Odborníci upozorňují na to, že menší míra vnímání korupce ještě neznamená, že se tu skutečně méně korumpuje. A stejně tak pocit, že všichni jsou zkorumpovaní, nemusí znamenat, že je společnost skutečně skrz naskrz prohnilá. Navíc – úspěšná korupce přece je ta, o které nemá veřejnost ani páru.
Na druhou stranu je pravda, že se tu za poslední léta možná podařilo rozbít řadu významných korupčních struktur, které byly přisáté na veřejné finance. Dalším krokem by mělo být dokázat údajným korupčníkům a zkorumpovaným veřejným činitelům či státním zaměstnancům vinu před soudem. A v tom už se jaksi nedaří. Navíc se z vrcholové politiky stále častěji ozývá názor, že se to s urputným bojem proti korupci přehnalo, schovalo se pod něj ledacos a vyvolávala se hysterie. takže teď by se mělo raději trochu polevit…
Co si myslí zástupci neziskových organizací, ekonomové, politici a bojovníci proti korupci? Co pro ně znamená lepší postavení Česka v Indexu vnímání korupce? Skutečně tu korupce v posledních letech ubylo? A pokud ano, čím je to způsobeno? A jak se z jejich pohledu mění strategie korupčníků?
ekonom, Centrum aplikované ekonomie
Žebříček Transparency je anketa. Výsledek neznamená, že je u nás méně korupce, jen že si to lidé myslí. Proč si to myslí? U chytřejších lidí je za tím ekonomický růst. Lidé mají víc peněz i práce, méně si všímají úniků veřejných prostředků. U ostatních pak dominuje fakt, že už nám dlouho neodvedli žádného premiéra ani hejtmana před kamerami v klepetech. Jeden takový záběr ve zprávách udělá s veřejným míněním větší kotrmelec než provařených sto miliard.
Korupce v Česku podle mě naskakuje do klidnějších západoevropských kolejí. To znamená: když stavíte cyklostezku, čtvrtinu peněz sice také ukradnete, ale aspoň ta stezka nekončí uprostřed pole a novináři nemají co fotit. Z veřejného se zkrátka dnes krade o něco kultivovaněji a tak, aby se nebouřila veřejnost. Abychom nepřišli na buben, je s korupcí potřeba bojovat dál. Akorát ten boj už není taková kovbojka, a proto ho lidé i méně vnímají.
sociolog a europoslanec
Osobně bych věřil, že korupce u nás oproti minulosti skutečně zeslábla, a považuji to za velice povzbudivé. Domnívám se, že hlavní roli přitom sehrály dva faktory:
Není už tolik co rozkrást. Například firmy, které za nejasných okolností měnily své majitele, byly už „vytěženy“ (za všechny příklad OKD), takže namísto korupce nás čekají pouze výdaje na jejich řádný útlum. Tímto způsobem bylo v Čechii ošetřeno hodně firem, a kde nic není, ani korupčník nebere.
Nejvlivnější korupčníci jsou v zásadě saturováni, takže nakradené prostředky už jen spravují. To nevylučuje, že se někde ještě v malém dokrádá, objem lupu se však snižuje. Dokonce bych nevylučoval, že nejvlivnější korupčníci budou působit proti dalšímu rozkrádání, neboť ohroženy by nyní mohly být i části jejich majetku. Bylo by to podobné jako v případu mafie. Když si mafián buduje svoji pozici, často sahá k tvrdému násilí. Když už stojí v čele klanu, snaží se násilí redukovat, protože by mohlo ohrozit jeho vlastní pozici.
ředitel české pobočky Transparency International
Vnímání korupce souvisí s větším zájmem občanů o to, kam tečou jejich peníze, veřejnost je aktivnější. Na zlepšení Indexu se podepsal razantnější postup policie a státních zástupců vůči korupčníkům, bez ohledu na jejich politické nebo byznysové krytí. Určitě se povedlo rozbít některé klientelistické sítě – namátkou Rittig, Janoušek, Zátorský a další šíbři. Hodně změn proběhlo na komunální úrovni, mnoho zastupitelstev bylo vymeteno, nastala obměna stranická i generační, mnohde to funguje lépe. I v soukromém sektoru se věci postupně kultivují, samozřejmě je pořád dost výjimek.
Na změnu ve vnímání korupce má vliv i větší medializace a rozkrývání nekalostí, předražených zakázek nebo kartelů. Data pro Index se sbírají v průběhu dvou let a výsledek neodráží jednotlivou nedávnou událost, ale spíš dlouhodobější trend. Korupční modus operandi se sofistikuje, snaží se tvářit legálně, dělají ho bílé límečky a je těžké to odhalovat, třeba teď daňové ráje a Panama papers. Ale pořád tady jsou pokusy o klasické obírání státní pokladny, manipulace se zakázkami, dotační podvody.
matematik, podnikatel, zakladatel Nadačního fondu proti korupci
V posledních letech proběhly některé pozitivní kroky – například personální změny na nejvyšších úrovních státního zastupitelství. Podařilo se nabourat a oslabit klientelistické systémy. Velmi pozitivní též je, že přístup veřejnosti ke korupci se za posledních několik let změnil – víc lidí si uvědomuje, že korupce je pro společnost zhoubná jako rakovina. Změny ovšem nejsou zdaleka dostačující. Mezi českou společností a politickou garniturou je stále velká bariéra. Jedním z nástrojů, který by situaci zásadně pomohl, je nový volební systém Demokracie 2.1 a jeho prosazení do parlamentních voleb.
Zvýšená společenská poptávka po omezení korupce donutila už předchozí politickou garnituru k nastartování protikorupčních opatření. Ačkoliv proces nebyl zdaleka uspokojivý, jistých výsledků se dosáhlo a faktem je, že organizovaná korupce začala být vyšetřována a stíhána. Lidé protikorupční aktivity vnímají. Strategie korupčníků, nebo přiléhavěji řečeno zlojedů, se pochopitelně mění s příchodem moderních technologií. Často využívají šifrovanou komunikací nebo propracovanější systém zneužívání bílých koní a dalších prostředníků. Některé praktiky se ovšem naopak nemění – například zlojedi se snaží získávat kompromitující materiály na různé strategické osoby, které tímto nutí k poslušnosti. Osobní integrita a pravdivost jsou nejlepší zbraní i štítem.
předseda občanského sdružení Našipolitici.cz
Netroufal bych si tvrdit, že by tak výrazně poklesla míra korupce, žebříček Transparency International sleduje spíše to, jak ji vnímají občané. Dříve média zasypávala lidi výhradně aférami, dnes stále častěji mohou slyšet o policejních raziích a někteří z „nedotknutelných“ stojí před soudy. Skutečný důvod k optimismu bude, až se podaří víc případů dovést k prokázání viny. Stačí několik selhání a pomyslná zmáčknutá pružina se může vymrštit proti aktivním policistům a státním zástupcům. Řadě mocných by velmi vyhovovalo klepnout vyšetřovatele přes prsty, ale nejde jen o ně. Nervozita se dost šíří i mezi politiky, kteří se žádných machinací úmyslně neúčastní. Například počty stíhaných zastupitelů vzrostly ve srovnání s předchozími lety o stovky procent. V takové situaci může pár nezvládnutých případů nebo skutečně neoprávněných stíhání odstartovat důrazný protitlak.
Korupčníci se zatím učí z minulých chyb, například v tom, jak krýt majetkové účasti. Penězovody probíhají oblastmi, které se prozatím nepodařilo příliš řešit, osobně tipuji na veřejné financování sportu či vědy. Na druhou stranu, přístupy vylepšují nejen korupčníci, ale i ti, kteří s nimi bojují.
ekonom, poradce ministra financí
Vnímání neboli percepci označuje Ottův slovník naučný jako schopnost nervstva vnímati, co se kolem a v nás děje. „Nesnadno jest určitě omeziti obor činnosti vnímací a přesně vytknouti její poměr k ostatním stránkám duševního života, neboť nelze percepci stopovati zcela odloučeně, poněvadž hraje úlohu pouhého zprostředkovatele mezi nimi, např. mezi úkonem čidlových orgánů, jimiž fysikální zevní popud přetvořen byl ve vzruch nervový, a vyššími psychickými pochody. Jisto jest, že vzruchy obvodových ústrojů nervových mohou se odehrávati, aniž na sebe obrátily a zaujaly současně sice probuzenou, ale v jiné směry odvrácenou činnost duševní. Bdící člověk může býti tak pohroužen ve přemýšlení, že nepovšimne si ani dějův okolních, ani svého vlastního jednání.“ Jinými slovy, vnímání korupce dobylo média, ale jestli se krade míň nebo víc to neukazuje. Jde pouze o náš dojem.
hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
U těchto žebříčků je vždy důležité si uvědomit, že nejde o pořadí zemí podle faktické korupce – ta je často prakticky nezjistitelná a nedokazatelná –, ale o pořadí zemí podle toho, jak je korupce vnímána. Že se o něčem hodně mluví, ještě nutně neznamená, že k tomu také v odpovídající míře fakticky dochází. A že se o něčem mluví o něco méně, ještě neznamená, že toho fakticky ubývá. Nyní tedy víme, že korupce není v Česku vnímána tak palčivě jako před lety. Nevíme ale, jestli se výrazně méně než před lety korumpuje. Odkud se bere tato změna ve vnímání korupce? Zaprvé, klíčové médium, přes které v minulosti unikala na veřejnost celá řada korupčních kauz, je v rukou ministra financí. Takže je dost dobře možné, že se o korupci prostě jen méně píše. To, co by bylo dřív zveřejněno a rozehráno jako kauza, se nyní na stránky novin vůbec nedostane, protože to třeba může mít potenciál ohrozit současnou vládní koalici nebo jen některou z jejích stran. Zadruhé, ten samý ministr financí během svého tažení na politické výsluní uzavřel jistou alianci s podstatnou částí neziskového sektoru. Tato aliance sice nyní získává první výraznější trhliny, například kvůli Babišovu postoji k imigrační problematice, kvůli jeho až příliš blahosklonnému vztahu k prezidentu Zemanovi nebo nejnověji v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Stále je ale zřetelná. I neziskový sektor byl přitom v minulosti významným hybatelem ve vývoji řady korupčních kauz. Nyní jsou jeho zástupci mnohem plašší a tišší. Můžeme se dohadovat proč. Opravdu je korupce méně, nebo jenom není žádný zásadní zájem na rozehrávání korupčních kauz?
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
Výsledky posledního žebříčku Indexu vnímání korupce (CPI Index) vnímám pozitivně, nicméně střízlivě. Výrazné zlepšení částečně přičítám stabilní vládě a hospodářskému růstu. Vedle toho vláda schválila a postupně prosazuje v Parlamentu balíček protikorupčních zákonů či zákonů, které pomáhají zvyšovat transparentnost a důvěru občanů ve veřejný sektor, například zákon o státní službě, zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o registru smluv či dosud Parlamentem neschválené novely zákonů o střetu zájmů, o NKÚ, o sdružování v politických stranách a politických hnutích či o státním zastupitelství. Každé zlepšení je závazek do budoucna; abychom byli schopni minimálně obhájit postavení v CPI Indexu, je nutné u zmíněných zákonů dokončit legislativní proces v Parlamentu.
Strategie korupčníků se, podle mého názoru, nijak zásadně nemění. Vždy mají oproti státu a jeho složkám určitý náskok, proto je nutné systematicky zužovat prostor příležitostí pro korupční jednání, o což osobně usiluji.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 4. 2016 10:29, kiki
Je tu ještě jedna možnost, kterou titulek nenaznačuje: Nikdy tu nějak speciálně velká nebyla, uměle vyvolaná hysterie opadává.
V diskuzi je celkem příspěvků.