Zlato a cigára. Tipy na ekonomicky laděné výlety

Všimněte si toho nepoměru: ekonomii se věnuje několik fakult, nespočet magazínů, tisíce knih – ale žádné ucelené muzeum. Člověk aby špendlíkem hrabal, když chce dětem ukázat nejen to, čím se lidé kdy zabíjeli a do čeho defekovali, ale taky to, co považovali za hodnotné, jak si dělili práci a do čeho vytvořené hodnoty ukládali.

Prapor drží několik málo výstav. Berte jejich přehled jako inspiraci pro čtyři zbývající prázdninové týdny:

Peníze hýbou světem v Národním muzeu

Udělejte si do kalendáře tlustou čáru za 24. srpnem – jen tolik času vám zbývá na podařenou výstavu Peníze hýbou světem v nové budově Národního muzea. Název je trochu zavádějící, platidel tu najdete jenom pár, například dosud nikdy nevystavený zlatý stodukát Ferdinanda III. Další špeky: zlatá cihla v hodnotě deseti milionů, kterou si můžete potěžkat v ruce.

42 let v kostce

Sáhnout si můžete, odnést už ne.

(Pokud byste 42 let vydělávali dvacet tisíc čistého, budete držet svůj celoživotní příjem.) Hned vedle je vtipná výstavka věcí, které se používají jako označení peněz: nechybí lupení, boby ani vata. Za dalším rohem najdete první vydání Bohatství národů Adama Smithe. Oceňuji zmínku o Bitcoinu, ale zrovna ten by si zasloužil interaktivní expozici, třeba namísto hry „Kapitán inflace“. Což není velká výtka: byl bych naopak šťastný, kdyby se z téhle výstavy stala stálá expozice.

Výstavní cyklus Peníze čítá ještě expozice Pro peníze na konec světa v Náprstkově muzeu (do 14. září) a Bohatství českých luhů a hájů v Národopisném muzeu Musaion (do 3. dubna 2016).

Expozice Lidé a peníze v České národní bance

Až do (bývalého) trezoru můžete nahlédnout v budově České národní banky na Příkopě. Výstava v šesti desítkách vitrín představuje česká platidla uplynulých staletí, vznik centrální banky a její roli nebo rozdělení československé měnové unie.

Bezpečnostní předpisy omezují počet návštěvníků v jednom okamžiku na 34, proto se musíte dopředu objednat na přesný čas. Do konce letošního roku už se nacpete jen ve skupinkách ne více než pěti osob.

České muzeum stříbra v Kutné hoře

Ve třináctém století produkovalo pěkné středočeské město třetinu všeho stříbra v Evropě. Cestu drahého kovu z dolu až do peněženek teď představuje dvouapůlhodinová prohlídková trasa, se kterou můžou mít menší problém klaustrofobici.

Berte vážně nenápadné a nedůrazné upozornění, že je vhodné rezervovat si prohlídku dopředu, ať jako já nemusíte jet nadvakrát. (Prý obvykle stačí zavolat ten den ráno, lepší je den dopředu.)

(Mravokárná poznámka: Kutná hora je sama o sobě expozicí, kterou bych nazval „Hop na špek: Příspěvek Pepíků globálnímu kapitalismu“. Jídelní lístek s hotovkami v češtině a o sto korun dražšími minutkami v angličtině jsem neviděl ani v Českém Krumlově.)

Muzeum tabáku v Kutné Hoře

Na továrně, která se občas dostane do televize, když ji v poněkud kontroverzním gestu navštíví ten či onen prezident, mě zaujalo něco, co z televize nezjistíte: že už z daleka nádherně voní tabákem.

Malá a volně přístupná výstava je z „hospodářského pohledu“ zajímavá za prvé proto, že ukazuje jak rozmach tabákového průmyslu, tak pokusy o jeho regulaci i seberegulaci. Za druhé tu vedle klasických spart a startek můžete obdivovat krabičky vyrobené na počest socialistických závodů a slavností, jako byl například brněnský strojírenský veletrh.

Dětem ale značky svého mladí nepředstavíte, dovnitř se smí až od osmnácti.

Střípečky za hranicí středních Čech

• Nemůžete Moraváka obvinit z pragocentrismu — hlavní město zkrátka přitahovalo peníze i jejich výrobu. Za hranicí středních Čech začíná koncentrace atrakcí řídnout.
• 14. budova baťovského areálu ve Zlíně hostí stálou výstavu „Princip Baťa. Dnes fantazie, zítra skutečnost“, do 17. srpna doprovázenou expozicí „Máme povinnost dívat se dopředu aneb Firma Baťa v Brazílii“.
• Muzeum obchodu má dvě pobočky: větší ve slovenské Bratislavě a menší v Českém Krumlově. Putovní výstava reklam zacílených na děti pak momentálně kotví v západočeském Nejdku.
• Na periferii Brna se schovává tovární muzeum Zetoru. Pěkná expozice traktorů nepřímo mapuje dvacáté století v českém průmyslu i v českém zemědělství.
• V minoritském klášteře v Jindřichově Hradci jsem náhodou natrefil na malou, ale zajímavou výstavu nouzových platidel.

A pak tu jsou místa, která sice do národohospodářských dějin promlouvala, ale žádné muzeum nebo expozice to na place nepřipomíná. V Plzni se po měnové reformě v roce 1953 strhly pravděpodobně první protikomunistické demonstrace ve Východním bloku. V Koněpruských jeskyních sídlila slavná padělatelská dílna. Muzeum by si zasloužil i socialistický startupový inkubátor JZD Slušovice. Starostové a podnikatelé, haló: muzeum hraček nebo pivovarnictví má kdejaký zapadákov, zato ekonomika je obří mezera na trhu. Necháte tu ironii být jen tak?

KREDITNÍ KARTA SMART

Získejte nyní 5 % zpět z každého tankování

Sjednat online

Sdílejte článek, než ho smažem