České hospodářství poškozuje pokračující mocenský chaos

Český prezident Miloš Zeman rozehrává stále víc mocenskou ruletu, v níž odmítá respektovat ústavní zvyklosti, ducha české Ústavy i zeměmi přinejmenším té staré Evropské unie obecně respektované demokratické postupy. Česku tak už „díky“ Miloši Zemanovi přes čtvrt roku vládne nelegitimní vláda Jiřího Rusnoka, která přijímá mnohá nelegitimní rozhodnutí a tváří se a chová, jako by tu neměla být příštích deset týdnů, ale deset let. Naši zahraniční partneři nejsou ale tak hloupí, aby si nevšimli tohoto podivného postavení Rusnokova kabinetu, a tak samozřejmě se zásadnějšími dohodami a jednáními čekají na novou, parlamentem řádně potvrzenou českou vládu.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Hrad zničil šanci na stabilní vládu

Volby, z nichž vzešla parlamentní všehochuť a v nichž je faktickým vítězem strana ANO miliardáře Andreje Babiše, ale situaci nijak neulehčily. Přesto se začala už v prvních hodinách po sečtení hlasů rýsovat možnost sestavení poměrně funkční vlády ČSSD, ANO a lidovců, která by měla se 111 hlasy ve Sněmovně poměrně jistou většinu, umožňující efektivní vládnutí.

Tento vývoj však šel zcela proti plánům Miloše Zemana a jeho okolí, a tak nařídili „pučistům“ v ČSSD v čele s místopředsedou této strany Michalem Haškem, aby do toho takzvaně „hodil vidle“. I kdyby nakonec podařilo Bohuslavu Sobotkovi nad vzbouřenci zvítězit, sociální demokracie přestala být vypočitatelnou stranou. Když uvážíme, že ani ANO zatím není nijak čitelným subjektem a její pevnost se teprve bude muset osvědčit, je vládní většina 111 hlasů pouze papírová záležitost. V realitě může přestat platit, jakmile se Zemanovi bude chtít.

Možným technickým problémem, který na případnou budoucí koalici čeká, je také lustrace Andreje Babiše. Miliardář vede spor se slovenským Ústavem paměti národa ohledně své evidence jako spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti (StB). Je tedy otázka, zda bude moci tady v Česku předložit čisté lustrační osvědčení, které je stále ještě podmínkou pro jmenování ministrem, další neznámou je, jak se Babiš zachová, pokud slovenský soud jeho žalobu proti zanesení do registrů agentů StB zamítne.

Mezi Rumunskem a Bosnou

Přestože tu jsou varianty sestavení většinové vlády, pravděpodobnější je, že mocenský chaos, v němž bude svoje mocenské pozice betonovat Miloš Zeman a jeho okruh, bude další měsíce pokračovat. Dokonce ani předčasné volby nemusí být v dohledné době možné, protože se v Poslanecké sněmovně bude jen těžko hledat ústavní většina pro jejich vyhlášení.

Česko tak ze středoevropského rámce sklouzává kamsi na Balkán, mezi země jako Rumunsko, kde dlouhé měsíce zuřil boj o legitimitu mezi vládou a prezidentem, nebo Bosna a Hercegovina, v níž nefunkční parlament a vláda neumožňují zemi překonat následky války a hospodářsky se vzpamatovat. Tady ve střední Evropě podobný chaos panoval snad jen v Polsku na začátku devadesátých let a pak za vlády bratrů Kaczyńských v letech 2005–2007.

Stabilita vlády, vypočitatelnost politiky a jasný partner pro vyjednávání samozřejmě nejsou jedinými kriterii zájmu či nezájmu zahraničních investorů, ale jistě hrají při rozhodování těch seriózních důležitou roli. A pak je tu Evropská unie, pro niž jsme dosud sice byli partnerem obtížným, ale alespoň nějakým. Chaotická situace, mocenské tahy Hradu, pokračující „prozatimní“ vláda, to vše podvazuje pozice České republiky při jednáních s Bruselem. Mimo jiné například při rozhodování o využití stovek miliard korun z fondů Evropské unie v příští finanční perspektivě pro roky 2014 až 2020.

Anketa

Dočkáme se letos nové vlády s důvěrou?

UrčitěJe to padesát na padesátTomu nevěřím

Vysoká cena za Zemana

I kdyby se nakonec Brusel smířil s dominantní pozicí Hradu a začal vyjednávat se Zemanem a jeho okolím, tak zjistí, že úřednické a intelektuální zázemí Zemanovy prezidentské kanceláře se blíží nule. A že kromě „bonmotů“ a několika nahodilých hesel a Zemanových představ o budoucnosti Evropské unie se mnoho rozumného nedozví. A s představou Zemana, že by bylo prima velkou část evropských prostředků investovat do kanálu Labe–Odra–Dunaj, nebude Brusel, doufejme, souhlasit.

Česko tak za Zemanovu vizi, že přímým prezidentským mandátem dostal bianko šek zemi vládnout, může zaplatit velmi vysokou nejen politickou, ale i ekonomickou cenu.

Pověst nejpodivnější země střední Evropy se lehko získává a těžko se bude překonávat. Nálepka nestabilního státu může přinést jak vyšší dluhopisové úroky, útlum investic, propad kurzu koruny, nebo naši neúčast při klíčových rozhodnutích Evropské unie. Česko, které se po mnoha měsících nestability potřebovalo nadechnout, opět lapá po dechu.

Autor je redaktor Lidových novin a MF DNES

Sdílejte článek, než ho smažem