60 let od peněžní reformy: Proč komunisti vzali lidem peníze?

Kvůli čemu se komunistická vláda rozhodla provést k 1. červnu 1953 měnovou reformu? Hlavní příčinou nebyl obrovský přebytek peněz ani hrozba rostoucích cen, i když to oficiální prameny uvádějí. Skutečné důvody vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik a ekonom Drahomír Jančík.

Kromě toho v rozhovoru profesor, který přednáší na Univerzitě Karlově a Vysoké škole ekonomické, vysvětluje, proč se v Československu tak dlouho držel přídělový systém a proč přetrvával nedostatek základních potravin a spotřebního zboží.

Co byste označil za hlavní důvod pro reformu? V odborných publikacích, ale i v prohlášení tehdejšího vládního aparátu zazněla vysoká kupní síla, a s tím spojená hrozba inflace.

Na aktuálnost těchto důvodů se odvolávala již oficiální propaganda. Najdeme je v dobových úředních dokumentech, z nich je poté přebírala odborná i popularizační literatura. Ale tyto důvody se v podstatě uvádějí až od okamžiku, kdy se peněžní reforma začala realizovat, tedy od května 1953.

Znamená to, že strach z nárůstu cen neexistoval?

Státní ani stranické orgány nevnímaly inflační tendence jako reálné nebezpečí. Stát totiž reguloval ceny i mzdy a platy. Mezi obyvatelstvem pochopitelně obavy byly.

Co bylo tedy příčinou reformy?

Peněžní reforma byla dodatečně spojená s připravovaným přechodem na volný vnitřní trh, který sledoval dva základní cíle: získat další finanční prostředky ze zemědělství na industrializaci, a zejména urychlit třídně chápané změny v sociální struktuře společnosti. Z té měly být vyřazeny zbytky i zárodky takzvaných kapitalistických živlů, reforma výrazně redukovala vyšší úspory i hotovosti, což oslabilo osoby samostatně výdělečně činné.

Vzhůru do muzea! Vstávat netřeba

Bankovku v záhlaví článku navrhoval Sergej Akimovič Pomanskij, stejně jako ostatní bankovky použité při měnové reformě ve třiapadesátém roce. Tiskly se v Sovětském svazu na ofsetových strojích – i když třeba něco takového může v době, kdy se ochranné prvky na bankovkách počítají na desítky, znít nepravděpodobně. Na rozdíl od jiných nominálů pětadvacetikorunovka S. A. Pomanského (se Žižkou podle sousoší Bohumila Kafky) vydržela v oběhu nedlouhou dobu, v roce 1958 přichází další modrý Žižka, tentokrát od Karla Svolinského. Bankovka mnohými považována za nejkrásnější z československých bankovek vůbec, zvětšíte ji kliknutím.
Další československé historické bankovky hledejte v Muzeu bankovek na Peníze.cz.

Sovětský vzor zahrnoval reformu

 Jak se na přípravách reformy podíleli Sověti? Z literatury je známý jen listopad 1952, kdy česká vláda požádala Moskvu o vytištění bankovek.

Sovětští odborníci, zejména na cenové otázky, vyžádaní československou vládou, přijeli do Prahy již v červenci 1952. Setkali se ale s problémy, s nimiž neměli zkušenosti.

Můžete to vysvětlit podrobněji?

Československo mělo z lidově demokratických států nejrozsáhlejší vázaný trh s nízkými cenami a současně relativně malé rozpětí mezi nejnižšími a nejvyššími příjmy – v Sovětském svazu bylo podstatně větší. Když tam tedy po odstranění přídělového systému došlo ke zvýšení cen, byla možná jistá kompenzace úpravou platů a mezd, u nižších tarifů přitom podstatně výrazněji než u vysokých, pravda, současně s peněžní reformou.

Takže si myslíte, že bylo pomocí reformy třeba vytvořit větší rozdíly mezi mzdami?

Můžeme předpokládat, že někde zde je jeden z důvodů, proč se úzká špička stranického a státního vedení v listopadu přiklonila v režimu přísného utajení k provedení peněžní reformy. Současně můžeme předpokládat, že na ní měla zájem i sovětská strana. Vázáním zlatého obsahu nové československé měny na rubl vzdalovala Československo svobodnému světu a hospodářsky si je více připoutávala.

Bylo by tedy vůbec možné přejít k jednotnému volnému trhu bez peněžní reformy?

To je otázka. Do konce listopadu vypracovala československá vládní komise připravující přechod na jednotný trh dvě varianty na uvolnění trhu: první předpokládala uvolnění okamžité. Reálné příjmy obyvatelstvu se měly snížit asi o 4,2 procenta, k jejich kompenzaci mělo dojít v průběhu roku 1953, druhá varianta počítala se dvěma fázemi. V první mělo být z přídělového systému uvolněno jen některé zboží, po dvou až třech měsících měl být vázaný trh zrušen a růst cen v této fázi měl být obyvatelstvu plně kompenzován. To vše ovšem za předpokladu plynulého a dostatečného zásobování trhu. Členové této komise ale záměrně nebyli informováni o „doporučeních“ sovětských „konzultantů“.

Anketa

Má smysl se ještě zabývat šedesát let starými událostmi?

Proč se u nás vlastně vázaný trh držel tak dlouho, déle než čtrnáct let?

V Československu přetrvával i v prvních poválečných letech nedostatek. Po komunistickém uchopení moci zásobovací problémy umocnil důraz na těžký průmysl, s vypuknutím války v Koreji pak rozmach zbrojní výroby. K tomu přistupují problémy v zemědělství, propad výroby v důsledku ostrého kolektivizačního kurzu. Zkrátka, státní a stranické vedení z celé řady důvodů upřednostňovalo hutnictví, důlní průmysl, těžké strojírenství na úkor spotřebního průmyslu a spotřeby obyvatelstva vůbec. Rozsah nedostatkového zboží byl trvale značný.

Takže panovala obava, že bez přídělových lístků a vázaných cen by došlo kvůli nedostatečné nabídce ke zdražení?

Jistě. Potvrzuje to již zavedení dvojího trhu od prvního ledna 1949. Od tohoto data bylo možno určité zboží podléhající přídělovému, tedy lístkovému systému, to znamená některé potraviny, textilní výrobky či obuv, koupit volně, ovšem za mnohdy dost vyšší ceny, než jaké byly na vázaném trhu. Již od roku 1949 se přitom řešila otázka, kdy a jak by bylo možné přejít pouze na volný trh.

Vláda údajně do padesátého třetího doufala, že se přebytečnou kupní sílu podaří odčerpat. Povedlo se to podle vás?

Nepovedlo, nedostávalo se základních potravin i spotřebního zboží. Pokud se objevilo na volném trhu, bylo zpravidla předražené, mnohdy problematické kvality. Prodejní organizace musely od podniků odebírat zboží, o němž předem vědělo, že je neprodejné. Zásobování vázlo, tak například v roce 1952 přišla do prodeje kolekce vánočního zboží až týden po Vánocích.

Celý rozhovor a speciál o měnové reformě před šedesáti lety si přečtěte na Aktuálně.cz

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

-1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 27 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

3. 6. 2013 16:36, Nakobyl

Ty děláš jako kdyby nám kapitalisté neobírali.Jenže to chce pochopit smysl jednotlivých společenských řádů.Ale jeden bezvýznamný filozof, jak říkal ten opilec dramatik ze Zábradlí,definoval,že kapitalisté si vychovávají vlastní hrobaře.A tak to jednou bude.

Zobrazit celé vlákno

+4
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 6. 2013 11:01, Jarka z Brna

Za tento tvrdě pravicový článek dostal pan rádoby historik dobře zaplaceno. Moje matka nebyla komunistka, spíš naopak a měnu chválila , jako všichni chudí lidé, kteří žili na lístkovém systému, to dobře pochopila a smála se, když říkala, jak si potom z platu bez lístků koupila věnec buřtů..Po válce nebylo moc lidí, kteří by měli vyšší úspory, jen skutečně spekulanti. Měna byla nutná i z jiných finančních hledisek, ale to pan rádoby historik raději nezveřejnil. Čemu se však divím, stačí si uvědomit, komu toto médium patří. Jak by jste třeba nazvali jinak přechod na Euro než měnou? Dokonce bych navrhovala měnu i dnes. Dala by se zachránit část korupcí ukradených peněz. Jen se stačí zamyslet jaká všechna dobrá opatření by měna mohla přinést. Strašit nyní před volbama lidi pomlouváním měny a událostmi 60 let starými, to je směšné. Proč tedy spravedlivě nevytáhnete na světlo zločiny církve?? Jo, to se sem nehodí..Aha, pokrytci, udavte se svou nenávistí. Lidé, kteří nemají úspory nebo jen minimální a to je dnes půlka národa, těm by měna jen prospěla.Ale různí zbohatlíci se měny musí bát v každém režimu. Poctivě podnikající podnikatel si může peníze legálně pak směnit, ale zloději zchudnou, těch nemusí být dnešním pracující i nezaměstnaným líto.

-11
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.