Zlaté dno řemesel

Recept na to, jak vyrovnat nedostatky určitých krajů či zemí, jsou nižší daně a řemesla.
Zlaté dno řemesel

Koncem dubna Eurostat publikoval další sérii čísel o evropské nezaměstnanosti. Žádné skvělé zprávy. Nezaměstnanost v Evropské unii se drží na hladině 10,9 procenta. Nezaměstnanost v eurozóně vzrostla o další desetinku, na 12,1 procenta.

Nikoho nepřekvapí, že nezaměstnanost v Řecku a Španělsku je zaokrouhleně na 27 procentech v každé z obou zemí. Ani fakt, že v Rakousku činí míra nezaměstnanosti 4,7 procenta a v Německu 5,4 procenta.

Nemůže si všechno na povel být rovno

Co může přece jen překvapit, je rozdíl mezi čísly, která uvádí Destatis, spolkový statistický úřad: 7,3 procenta pro celé Německo, 6,3 procenta pro „Westdeutschland“ a 11,3 pro „Ostdeutschland“. Není tedy statistika jako statistika. Záleží na metodice. Ta evropská je pochopitelně měkčí, aby vycházela „hezky“. Němci naproti tomu chtějí pro vlastní potřeby skutečná čísla.

Taky umíme krásná čísla

Proč je v našem grafu nezaměstnanost od ledna zelená? Protože už je to jiná nezaměstnanost. Z registrované míry nezaměstnanosti je teď podíl nezaměstnaných osob.

Podíl nezaměstnaných osob (od roku 2013)

Registrovaná míra nezaměstnanosti

Rozdíl mezi Registrovanou mírou nezaměstnanosti a podílem nezaměstnaných osob

Není také Německo jako Německo. Více než dvě desetiletí a tisíce miliard marek a eur nedokázaly překlenout rozdíl v ekonomické výkonnosti mezi Západem a Východem. Dokonce ani politicky korektní název „nové spolkové země“ nezapustil kořeny. Ani v oficiálních statistikách.

Pokud si tedy někdo myslí, že kohezní politika založená na dotacích dokáže během historicky krátké doby – dejme tomu během několika desítek let – vyhladit rozdíly mezi evropským Severem a Jihem, je na cestě k velkému vystřízlivění. Nepodaří se to nikdy.

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

Volný pohyb pracovních sil je požehnání...

Právě tak trvají rozdíly mezi Českem a Slovenskem (7,3, respektive 14,5 procenta, podle vlídné metodiky Eurostatu). Slovenskou nezaměstnanost pomáhají snižovat české vysoké školy, podniky, úřady a pokladny v supermarketech. Češi mnohdy žehrají, že Slováci jim berou práci. Omyl: Slováci žijící v Česku přinášejí do země pracovní sílu a utrácejí zde vydělané peníze. Podporují českou ekonomiku. Je to naopak Slovensko, které ztrácí.

Volný pohyb pracovních sil v Evropě pomáhá silnějším ekonomikám. Německo má relativně nízkou míru nezaměstnanosti, ačkoli je plné „gastarbeiterů“. Není pravda, že cizinci berou domácím práci. Pokud cizinci cestují za prací, a nikoli za sociálními dávkami, bývají obvykle pro hostitelskou zemi přínosem. Xenofobie není na místě a volný pohyb osob je kromě volného pohybu zboží a kapitálu jedním z největších skutečných úspěchů evropské integrace.

... i svého druhu prokletí

S nezaměstnaností a migrací souvisejí dva problémy. Jak čelit přirozenému trendu, kdy některé lokality, regiony nebo dokonce státy ztrácejí nejproduktivnější část populace, která jde za lepším do šťastnějších regionů? Lidé odcházejí do Berlína, Prahy anebo do Londýna – a zanechávají za sebou stárnoucí vesnice, ale i celé státy. S rostoucí jazykovou výbavou roste mobilita mladých. Na jedné straně je to dobře, na straně druhé však mohou vzniknout celé státy, kde voličskou majoritu budou snad navždy tvořit jen důchodci, nezaměstnaní a státní úředníci.

V takové politické konfiguraci se pak nikdy nepodaří prosadit jediný prostředek, který by negativní migrační trend mohl zvrátit. Tímto prostředkem je daňová konkurence. Nižší daně byly odjakživa nejlepší cestou, jak vyrovnat nedostatky určitého regionu nebo celé země. Členské státy USA si navzájem daňově konkurují. Například stát Washington nemá daň z příjmu jednotlivců. Díky tomu úspěšně soupeří s Kalifornií, pokud jde o sídla velkých společností. (Když nemůže soutěžit v počasí, tak aspoň v daních.) Stát Nevada dokonce nemá ani daň z podnikových příjmů, své výnosy čerpá hlavně z hazardu. (Něco jako Česko, s tím rozdílem, že my hazard daňově podporujeme.) A tak dále. Bez daňové konkurence by USA byly daňovým peklem. V roli světové supervelmoci by byl někdo jiný. Nemusíme ani jezdit na druhou stranu Atlantiku. Daňová konkurence mezi švýcarskými kantony je přímo zakotvena v konfederační ústavě. Jednotlivé kantony mají zakázáno navzájem „ladit“ daňové sazby. Díky tomu existují bohaté a ještě bohatší kantony, ale žádný ekvivalent Bruntálska nebo Sicílie.

Kdyby české kraje mohly přímo ovlivňovat sazby daní z příjmů, nemusely by vyhrávat jen levicové strany. Volebními tématy by nemuselo být jen utrácení cizích peněz, kde pravice nutně musí vždy prohrát. Mohli bychom mít daňově výhodnější regiony, které by lákaly investory a rezidenty – ano, vím, že jako obyvatel Prahy jsem sám proti sobě.

Anketa

Znáte ve svém okolí někoho, kdo by se učil zedníkem?

Zedník? To je pro Ukrajince!

Druhý problém je neméně zapeklitý. Přítomnost gastarbeiterů do značné míry rozmazluje domácí pracovní sílu. „Proč bych šel na zedníka, to je přece práce pro Ukrajince,“ řekne si leckterý mladý Čech. A přihlásí se na školu, aby jednou byl manažerem nebo alespoň úředníkem, nosil kravatu, pracoval v teple a aby rodiče mohli spokojeně konstatovat „dobře si to ten náš kluk vybral“.

Jenže když každý provede stejnou úvahu, nakonec budeme mít zástupy sociologů, politologů, genderových specialistů, graduovaných teritoriálních vědců, vysokoškolských odborníků na cestovní ruch, nehledě na masy managerů všeho druhu. A zedníků bude nedostatek.

Britská ročenka What do graduates do? (Co dělají absolventi?) ukazuje nemilosrdná čísla. Čtvrtina mladých britských sociologů z absolventského ročníku 2011 pracuje jako prodavači, servírky, číšníci a barmani. Dvanáct procent jsou sekretářky a nekvalifikovaní úředníci, zatímco 22 procent zastávají „jiná povolání“ včetně nekvalifikovaného zdravotního personálu, sociálních pracovníků, policistů, celníků, dozorců a pracovníků bezpečnostních agentur. Odečteme-li další spíše nouzové skupiny zaměstnání, zjistíme, že skutečnou kariéru dělá ze sociologů málokdo.

Psychologové na tom nejsou lépe, politologové jen o málo. Ale i 22 procent mladých právníků s ukončeným vzděláním obsluhuje hosty za pultem anebo roznáší jídla či kávy, dvanáct procent šlape chodník v uniformě, hlídá vězně anebo dělá pomocníky zdravotním sestrám.

Jestli nakonec řemeslo přece jen nemá zlaté dno. Víc než čtyřicet procent Němců ve věku 16 let jde na některý učební obor. Míra nezaměstnanosti tomu odpovídá.

Psáno pro Lidové noviny

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+24
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 12 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 5. 2013 13:06, Marky

Úžasný článek, napsal Jste, co jsem si už léta myslela. Každý kraj v ČR je natolik specifický, že je nutné, aby daňová politika šla na míru krajům. Jsou chudčí kraje, kde je nutné pracovní místa podpořit a to třeba tím, že se uleví na daních. Měl by se více podporovat venkov, vždyť to je bohatství každé země. A zohlednit by se mělo, že se jinak vydělává ve městech a na venkově, obzvlášť je-li to v pohraničí. Přijde mi nespravedlivé, že lidé na vesnicích platí stejné daně, jako lidé ve městech, ale ani z daleka nedostávají za své peníze to, co lidé ve městech (nemocnice zrušené, musí se cestovat i 70 Km, školy rovněž, obchody s vysokými cenami - není konkurence, zrušené autobusové linky či vlaky, takže nutné vlastnit vozidlo) a argument, ať se přestěhují také do měst, považuji za nesmysl, protože všichni ve městech žít nemohou (pozn. píši proti sobě, protože ve městě žiji, kdyby byla na venkově práce, ráda bych zůstala ve svém rodišti, po kterém se mi stýská). A k těm řemeslům. Pokud můj syn bude šikovný, budu ráda, když se vyučí řemeslu, nebude tolik závislý na práci od druhých. Bude-li mít hlavu, školu si může také časem dodělat, ale v řemeslech osobně vydím budoucnost.Škoda, že se takové úvahy nerodí v myšlení našich poslanců a senátorů, ale třeba se jednou stane zázrak.

+4
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 5. 2013 13:13

a co třeba slovo vydím ?

Zobrazit celé vlákno

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Steen Jakobsen: Máme prostě málo holičů

30. 3. 2013 | Martin Vlnas | 6 komentářů

Steen Jakobsen: Máme prostě málo holičů

První díl našeho rozhovoru s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank sice skončil happy-endem a větou: „A všichni žijí šťastně až do smrti,“ jenže důvodů k radosti bylo pramálo. Dánská cesta... celý článek

Očima expertů: Práce pro všechny mladé? EU bojuje s nezaměstnaností

15. 3. 2013 | Ondřej Tůma | 21 komentářů

Očima expertů: Práce pro všechny mladé? EU bojuje s nezaměstnaností

Evropská unie navrhuje, že by členské státy měly zajistit práci nebo dodatečné vzdělávání pro nezaměstnané pod 25 let, ber kde ber. Co si o tom myslí Lukáš Kovanda, Tomio Okamura, Petr... celý článek

Očima expertů: Co studovat a který obor bude mít zlaté dno?

14. 12. 2012 | Ondřej Tůma | 24 komentářů

Očima expertů: Co studovat a který obor bude mít zlaté dno?

Na pomoc při hledání nejperspektivnějších oborů jsme si přizvali prestižní ekonomy, sociology, zástupce státní správy, personálních agentur, ale také osobností z byznysu.

Promoční projev, na jaký váš děkan nemá odvahu

20. 7. 2012 | Michal Kašpárek | 6 komentářů

Promoční projev, na jaký váš děkan nemá odvahu

Pravda o školství, že vám z ní zvadnou pugety a u slavnostního oběda zaskočí v ústech.

Humanitní obory líhní nezaměstnaných nejsou! Spíš obecnou přípravkou „na cokoli“

22. 5. 2012 | Petra Dlouhá | 26 komentářů

Humanitní obory líhní nezaměstnaných nejsou! Spíš obecnou přípravkou „na cokoli“

Sezóna přijímacích zkoušek je v plném proudu. Čeští maturanti tradičně pořádají hony na humanitní obory. Mnozí rodiče se děsí, že jejich děti budou jako „humanitní vzdělanci“ živořit.... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.