Čechy přepadla nákupní kocovina, zajímá se o ni i Česká národní banka

Znamená to, že lidé dostali strach z nejisté ekonomické budoucnosti?

U spotřeby domácností se přepisovala historie, protože byla revidována data za rok 2011. Podle původních odhadů měla spotřeba domácností klesat o 0,6 procenta a podle aktuálních údajů naopak o 0,7 procenta stoupla. To je podstatná revize.

Původní hypotéza zněla tak, že poklesly reálné disponibilní příjmy domácností, což jsou hrubé příjmy očištěné o inflaci. S poklesem reálných příjmů pak následoval i pokles spotřeby. Zřejmě tedy reálné příjmy klesaly a naopak spotřeba rostla, čili analytický oříšek tady je ještě zapeklitější.

Už jsou nějaké výklady, proč lidé v roce 2012 přece jen spotřebu omezili?

Už jste to v první otázce řekl. Většina ekonomů a analytiků uvažuje o tom, jaká je tady role fundamentálních faktorů, to znamená, jestli mají lidé z čeho utrácet. A jestli mají, tak o které příjmové skupiny obyvatelstva se jedná. A potom se uvažuje o tom, jaká je role sentimentu, to znamená jaký je vliv psychologických faktorů, strachu z budoucnosti. Krize trvá již dlouhou dobu, následuje po ní nestabilní situace nejen v evropské, ale v celé světové ekonomice, a tato krize se zahnízdila v hlavách českých spotřebitelů. To je další faktor a my teď neznáme váhy fundamentálních a sentimentálních faktorů.

Současná situace je úplně nová, protože za těch dvacet let moderní historie tady nebylo takové dlouhé období ekonomické nejistoty. Psychologicky je známo, že lidé mají největší strach z neznámého, takže bych přikládala psychologickým faktorům poměrně velký význam.

Eva Zamrazilová

Narozena 8. května 1961 v Praze. Po studiu na národohospodářské fakultě VŠE vyučovala teorii statistiky a ekonomickou statistiku na VŠE, pracovala jako vědecký pracovník v Ústavu prognózování VŠE, v Ekonomickém ústavu ČSAV a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. V 90. letech spolupracovala na řadě studií k tematice transformace české ekonomiky, absolvovala krátkodobé stáže v zahraničí. Doktorandské studium ukončila v roce 1990 na Katedře statistiky NH fakulty VŠE. Od roku 1994 pracovala na makroekonomických analýzách a prognózách v týmu hlavního ekonoma Komerční banky. Spolupracuje s Českou bankovní asociací v rámci Pracovní skupiny pro ekonomické a měnové otázky, je členkou předsednictva České společnosti ekonomické a nositelkou ceny ČSE.

Eva Zamrazilová přednáší makroekonomickou analýzu na Vysoké škole ekonomie a managementu. Dlouhodobě publikuje v domácím i zahraničním odborném tisku na témata makroekonomické rovnováhy, konvergenčního procesu tranzitivních ekonomik, hospodářské politiky, trhu práce (je autorkou či spoluautorkou více než 150 odborných titulů), rovněž přednáší na odborných konferencích.

S účinností od 1. března 2008 byla Eva Zamrazilová jmenována členkou bankovní rady ČNB.

Kocovina se zpožděním

Určitou roli jistě hrají reálné ekonomické potíže. Ve statistikách se člověk dozví, že lidé stále větší část svých příjmů vracejí při splátkách hypoték či jiných úvěrů. Nedá se spotřebitelský pesimismus vysvětlit tím, že si lidé uvědomují, jaké důsledky mohou mít nákupy na dluh, a prostě se chovají zodpovědněji než v dobách před krizí?

To je určitě pravda, protože výdaje českých domácností na úroky v posledních letech výrazně vzrostly. Loni domácnosti zaplatily na úrocích ze svých úvěrů pětašedesát miliard korun, zatímco na úrocích ze svých vkladů dostávají jenom dvacet miliard korun.

To je určitě faktor, který může komplikovat situaci řadě domácností, ale zcela jistě je plošným faktorem skutečnost, že za poslední tři roky stouply asi o třináct procent ceny potravin a o víc než deset procent ceny bydlení. Tyto dvě položky dohromady dělají celou polovinu spotřebitelského koše. Tady nastává něco, čemu říkáme důchodově vytěsňující efekt. Lidově řečeno, spotřebitelům už nezbývá tolik na ostatní zboží a služby.

Nabízí se tedy výklad, že Česko dlouhodobě trpí zvyšováním cen na světových trzích, které se týká právě potravin a energií. Jde skutečně o klíčový důvod špatné nálady spotřebitelů?

Určitě také. Ještě bych připomněla, že české domácnosti jsou tradičně silně konzervativní. A právě ten obrat v jejich chování v letech 2005, 2006 a 2007 byl něčím, co sociology a ekonomy výrazně překvapilo, byl to úplně nový faktor v chování českých spotřebitelů. Je možné, řekla bych to s trochou nadsázky, že teď působí kocovina z těch let, kdy se domácnosti chovaly jinak, než je dlouhodobým modelem jejich chování.

Každá rada levná

Nevíte si rady? Nechejte si poradit

Odborníci v Poradnách serveru Peníze.cz se specializují na

• zajištění na stáří
• investice
• daně a odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
• právo (pracovní, občanské, obchodní, finanční)
• sociální problematiku (mateřská, nemocenská, rodičovská, podpora v nezaměstnanosti a další)
• problematiku půjček, účtů a bankovních karet
• a další

On-line, nemusíte ani hledat správnou tužku!

Změnou chování po roce 2005 myslíte, že domácnosti významně zvýšily svou spotřebu nebo že si začaly více půjčovat?

Přesně tak. Ekonomika rostla, vypadalo to, že se růst už nikdy nezastaví, že růst okolo pěti, šesti, sedmi procent bude dlouhodobou normou. Nezaměstnanost byla nízká, mnoho firem nemohlo sehnat kvalifikované zaměstnance. Spotřeba domácností tehdy rostla kolem čtyř a půl procenta, dvouciferně se zvyšovaly výdaje na pořizování bytových doplňků a různých elektrospotřebičů, rostl prodej automobilů, byl evidován největší růst hypoték i spotřebitelských úvěrů. To dává kompaktní obrázek, protože byt se musí samozřejmě nějak vybavit, s rozvojem satelitního bydlení se musí člověk dopravit do práce i jinam.

Skutečně nastal nějaký zlom, něco, co tady nikdy nebylo. A stejně jako tehdy lidé zřejmě čekali, že situace bude dobrá napořád, stejně teď může fungovat opačný mechanismus. To znamená, že se lidé obávají, že krize hned tak neskončí. Domnívám se, že po nějaké době dojde zase k určité normalizaci.

Patnáct procent předlužených

Pokles spotřeby se týká všech příjmových skupin, anebo existuje nějaká část populace, která se všeobecnému trendu nepodřizuje a nadále se nemusí nebo nechce omezovat? 

Tohle ze statistických dat přesně nepoznáme, i když je to podle mě hodně důležitá otázka pro analytiky a výzkumníky, aby šli skutečně detailněji do struktury příjmů a výdajů a aby zjistili, které příjmové skupiny jsou jakým způsobem zatíženy výdaji na nezbytné potřeby, výdaji na splátky svých dluhů a jaký prostor jakým příjmovým skupinám ještě zbývá na ostatní výdaje a jakým způsobem ten prostor využívají - jestli spoří, anebo jestli více utrácejí a investují. Z předběžných makroekonomických čísel se to poznat nedá. 

Anketa

Z čeho máte kocovinu?

Z neustálého utráceníZe včerejšího večírkuZ toho, že nemám za co utrácetZ politikyZe všech těch statistikZ toho, že už nevím, kam všechny ty krámy dát

Dá se poznat něco na opačném pólu příjmové tabulky domácností, tedy jestli se významnější část rodin dostává do větších ekonomických potíží, třeba z toho důvodu, že její živitel nemůže sehnat dobře placenou práci a na druhé straně musí splácet dluhy? Nezaměstnanost, jak známo, po roce 2009 vyrostla a od té doby se nezmenšuje. 

Naši analytici sledují takzvanou předluženost domácností. Předluženost nastává, když náklady na splácení dluhu překročí polovinu čistého příjmu domácností po odečtení nezbytných výdajů. Předluženost se během krize přenáší i do středně příjmových skupin, do třetího kvintilu, což je průměrná nebo mediánová domácnost. To je docela nepříjemná věc. U průměru je předluženo asi patnáct procent domácností, u domácností s nejnižšími příjmy se už podíl blíží pětadvaceti procentům. To už začíná být problém.

S těmito potížemi se před rokem 2004 nebo 2005 významnější část společnosti nemohla setkat? 

Růst úvěrů českých domácností skutečně začal přesně v těch letech a předluženost se začala objevovat v letech 2005, 2006, 2007. Ale tehdy nepřesáhl podíl problémových domácností pět procent. Nárůst za těch pět let je viditelný, bohužel.

Pokračování rozhovoru najdete na webu Aktuálně.cz

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem