Paní v turistickém a informačním centru města Košic se na otázku, kolik že přijede do čtvrtmilionového města na východě Slovenska během mistrovství světa v hokeji návštěvníků, zatvářila rozpačitě. „Kromě takzvaných specialistů na hokej to bude jen pár fanoušků,“ přiznala a dodala, že se žádné davy ani čekat nedaly. Košice totiž rozhodně nenajdete na turistické dálnici dnešní Evropy, kterou tvoří přímé spoje levných aerolinek. A nejbližší hokejemilovný národ, tedy Češi, v košické skupině nehrál. Mohl, ale nechtěl, protože kdo by se tahal na konec světa, když může za tři hodiny dojet z Prahy do Bratislavy.
Přesto ale Košice nakonec dopadnou lépe než Bratislava. Výdělek z mistrovství světa měřený příjmy ze zahraničí sice bude veškerý žádný, ale aspoň neprodělaly. Nějaké ty kulturní akce, letáky, průvod městem a podobně se navíc dají považovat za zkoušku na rok 2013, kdy budou Košice „evropským městem kultury“.
Hokejová Steel Aréna, postavená už několik let před mistrovstvím převážně díky penězům prosperujícího koncernu U. S. Steel, slouží zdejšímu špičkovému klubu slovenské ligy. Navíc je také plně funkční pro pořádání velkých koncertů a dalších akcí. S devíti tisíci místy je pro Košice a jejich okolí uměřeně velká a důstojná.
Přes dvě miliardy na „rekonstrukci“ haly
Hůř dopadla Bratislava. Ta si sice „stáhla“ zajímavější dvě třetiny mistrovství, nějací turisté, především Rusové a Češi, přece jen přijeli, ale náklady byly nesrovnatelně vyšší. Bratislava totiž před mistrovstvím světa žádnou důstojnou halu pro pořádání šampionátu neměla. Původní plány hovořily o nové velké hale, kterou měl na petržalské straně Dunaje postavit bez pomoci státu a města soukromý investor, nakonec byla zvolena rekonstrukce starší haly, ta však má velká ale.
Malou domů si zahrál „slovenský Kožený“, šéf hokejového svazu a majitel rozsáhlé sítě firem v čele s Váhostavem Juraj Široký. Za více než dvě miliardy českých korun, převážně z bratislavského a státního rozpočtu, nechal zrekonstruovat domovský stadion svého vlastního hokejového klubu Slovan Bratislava. A ještě si k němu přistavěl (až dodatečně legalizovaný) obří hotel zapojený do sítě Hilton a propojený přímo s tréninkovými kluzišti i halou.
Ten, když nic jiného, bude mít příjmy z každého hokejového turnaje. A možná, že i od účastníků kulturních akcí, které se mají v hale konat. Mají, ale také možná nebudou. „Rekonstruovaná“ – ve skutečnosti z 80 % nová – hala totiž stojí přímo v obytné zóně, a bratislavská městská část Nové Mesto v ní proto hodlá zakázat všechny akce, které by nekončily do půl desáté večer.
Podle dlouholetého kritika Juraje Širokého, legendárního hokejisty Petera Šťastného, byla rekonstrukce haly nešťastné řešení – je malá (jen deset tisíc míst), je na špatném místě a Bratislavě nic nového nepřináší.
Výdaje v miliardách, příjmy v milionech
Otázkou také je, jak to bude s onou „skvělou hokejovou atmosférou“ a plánovanými příjmy z prodeje lístků (a dalšími), když se Slováci nedostali ani do čtvrtfinále. Kdyby nedejbože ve vyřazovacích bojích vypadli i Češi, jejichž zápasy mohou příjmy spojené s návštěvností trochu zachránit, dopadne šampionát bledě i z pohledu organizátorů, tedy hlavně slovenského hokejového svazu.
I kdyby však Češi dokázali v závěrečných bojích o titul nahradit vypadlé Slováky, bude zisk pořadatelů v řádu desítek milionů českých korun, zatímco výdaje, především státu a Bratislavy, jsou v miliardách.
Smysl „letních“ mistrovství světa se hledá obtížně i ze sportovního hlediska – mistrovství je spíš jakýmsi „turnajem útěchy“ pro hokejisty, jejichž týmy vypadly ve vyřazovacích bojích NHL, nebo kteří se do Ameriky nedokázali dostat. Když hledáme smysl ekonomický, bude – tváří tvář faktům, že slovenský „Širokého stadion“ vyjde na dvě a půl miliardy, Sazka Arena i s úroky dokonce na 25 miliard – náš neúspěch totální.
Z toho, že po Bratislavě zamíří v roce 2015 mistrovství světa do Prahy, bych tedy tak velkou radost neměl. Čeští pořadatelé počítají s příjmy přes 90 milionů korun. To je tak jedna měsíční splátka dluhů za Sazka Arenu.
Autor je redaktorem Lidových novin
Sdílejte článek, než ho smažem