Když začal Thomas Garraway ve své kavárně v Exchange Alley mezi ulicemi Lombard a Cornhill Street v roce 1657 prodávat nový, "zdraví prospěšný" nápoj, "jasnící zrak a zachovávající skvělou kondici až do pozdního věku", pravděpodobně netušil, co všechno způsobí.
Během sta let se jeho artikl stane nejoblíbenějším britským nápojem a daň na něj uvalená největší příjmovou položkou britského státního rozpočtu. Tato daň se stane záminkou k povstání v jedné z kolonií, následkem čehož Velká Británie vstoupí do války, kterou překvapivě prohraje. Za dalších padesát let se kvůli stále rostoucí spotřebě ocitne státní pokladna na pokraji bankrotu, který odvrátí způsobem, o kterém dodnes Britové raději nemluví. Toto řešení však způsobí, že se v příštích padesáti letech ocitne Británie dvakrát ve válečném stavu s největší asijskou mocností a obě války překvapivě snadno vyhraje. Ponižující porážky v pokořené mocnosti vyvolají sérii povstání. Ta skončí krveprolitím, jaká neměla v 19., ale pravděpodobně ani ve 20. století obdoby.
A to vše jen pro nápoj, nazývaný v různých čínských dialektech "čcha", "čchaj" či "tchaj", kterému Britové budou říkat "tea" a Češi "čaj".
East India House, sídlo britské Východoindické společnosti. Právě probíhá čajová aukce Číňané kladou počátek pěstování čaje do
třetího tisíciletí před naším letopočtem. Nápojem širokých lidových vrstev se stal během dynastie Tchang okolo roku 600 našeho letopočtu. Do Evropy se dostal až počátkem šestnáctého století, kdy ho z Číny přivezli portugalští jezuité. Británie čaj poznala ještě o jedno století později, když ho v přístavech, spolu s čínským porcelánem, začali prodávat Holanďané.
Trvalo ještě asi padesát let, než se do obchodu s čajem pustila britská Východoindická společnost, založená roku 1600 a do té doby obchodující pouze s Indií. V roce 1657 poprvé nabídla čaj na veřejné aukci jako "všelék na mrtvici, katar, koliku, poruchy trávení, ospalost, epilepsii, žlučové kameny, letargii, migrénu, obrnu a závratě", a to za nižší cenu než Holanďané. Rostoucí konkurenční boj mezi dodavateli se projevil v dalším poklesu cen, z šesti až deseti britských liber za zhruba půl kila v roce 1660 na necelých šest šilinků (jedna libra měla dvacet šilinků) v roce 1684, a rozvoji kaváren, které stejně jako pan Garraway, začaly čaj v "suchém" i "tekutém" stavu prodávat. Koncem sedmnáctého století jich bylo už pět set.
Růst spotřeby čaje se projevil i v jiných oblastech. Na rozdíl od Číňanů si Britové čaj sladí.
Dovoz cukru proto během padesáti let vzrostl z 88 na 10 000 tun ročně. Britským uživatelům nevyhovovaly klasické čínské šálky, což vedlo k nápadu vyrábět šálky s "oušky" a vzniku britského porcelánového průmyslu. Kvůli čaji klesla spotřeba lihovin. To se odrazilo v
nižších příjmech státního rozpočtu ze spotřební daně. Aby král Karel II. tento výpadek kompenzoval,
uvalil na čaj dovozní clo. Z již zmíněných šesti šilinků za váhovou libru v roce 1684 tvořila cena čaje jen jeden šilink. Zbytek bylo clo. Aby se zlepšil jeho výběr, získala polostátní
Východoindická společnost na dovoz čaje monopol.
Efekt byl okamžitý - čaj se začal do Británie pašovat. Norské, dánské, holandské a francouzské lodě ho přivážely k britským břehům, kde náklad přebírali rybáři a podloudnické gangy, které ho pašovaly do vnitrozemí. Úlohu skladišť prý velmi často hrály fary anglikánské církve. Na počátku osmnáctého století se v Británii pilo víc čaje pašovaného než dopravovaného oficiální distribuční cestou. Nicméně i tak zůstávalo clo z čaje největší příjmovou položkou britského státního rozpočtu.
Bostonské pití čaje. Tlupa maskovaných osadníků topí v moři 10 tisíc liber V roce 1767 uvalil král dovozní clo i na čaj přivážený do britských kolonií v Severní Americe. Cílem bylo navýšit příjmy rozpočtu o dalších čtyřicet tisíc liber. I v tomto případě byl efekt rychlý, navíc spojený s nečekaným výsledkem.
Když neuspěly americké protesty a bojkot anglického zboží, vtrhlo v roce 1773 v Bostonu komando amerických osadníků převlečených za Indiány na palubu lodí britské Východoindické společnosti a naházelo veškerý náklad 342 beden od firmy Davison & Newman v ceně 9 650 liber do moře. Toto "bostonské pití čaje" se rozšířilo i do ostatních amerických přístavů. Británie nasadila proti vzbouřencům armádu, čímž spustila řetězovou reakci. Nepokoje přerostly v otevřené povstání, na jehož konci vyhlásilo
třináct amerických kolonií nezávislost a položilo základ dnešním Spojeným státům americkým.
Spojencem vzbouřenců byla v boji proti Británii i Francie. Financování americké armády a vlastního válečného loďstva ji však přivedlo na pokraj finančního bankrotu. Pokus o zvýšení daní, který měl bankrot odvrátit, vedl k revoluci, pádu monarchie, vzniku republiky a v konečném důsledku i k nástupu Napoleona. Pokus o získání čtyřiceti tisíc liber ročně tak nakonec
způsobil největší ohrožení Británie od odražení španělské invaze v roce 1588.
Britská porážka v americké válce za nezávislost, snaha zabránit, aby se něco podobného stalo i v jiných britských koloniích (například v Kanadě či v Indii), a také fakt, že se ve skladech Východoindické společnosti nashromáždily několikaleté zásoby v podstatě neprodejného čaje, nakonec krále přiměly, aby v roce 1784
clo snížil z tehdejších 119 procent na celkem přijatelných procent dvanáct.
Anglický gentleman pitím čaje zabraňuje mrtvici, kataru, kolice, poruchám trávení, ospalosti, epilepsii, žlučním kamenům, letargii, migréně, obrně a závratím V té době už čaj v oblíbenosti předstihl pivo i gin a stal se favorizovaným nápojem širokých společenských vrstev. Čaj se pil během odpoledních dýchánků v čajových zahradách, na čajových tanečních zábavách i jako povzbuzující nápoj pro dlouho pracující dělníky v nově vznikajících manufakturách. Již v roce 1768 dovážela Východoindická společnost do Británie okolo
pěti tisíc tun čaje ročně. Roční spotřeba cukru se ve srovnání se začátkem století zvýšila trojnásobně. Průměrný Brit spotřeboval šest kilogramů cukru ročně. Na konci osmnáctého století rostla spotřeba čaje o dvě procenta ročně a toto tempo se stálo zvyšovalo.
Zdálo se, že britské obchodníky s čajem nemůže potkat větší štěstí. Ve skutečnosti se však
celý obchod řítil do propasti a britskou státní pokladnu i ředitele Východoindické společnosti z jeho bilance jímala hrůza.
Všem bylo jasné jedno - poprvé po sto padesáti letech
začnou problémy s monopolním producentem.
Znáte jinou běžnou komoditu, která měnila dějiny států?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 7. 2007 13:15, jerry
Už jsem si tyhle seriály oblíbil. Bylo by možné vždy na konci uvést zdroje? Abych si to mohl přečíst někde v knížce... Díky
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.