Mince s Hradčany: další klacek pod nohama živnostníků

Říjnový evropský průzkum ukázal, že nikde jinde v Evropské unii nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako u nás. Malé podniky s 1-9 zaměstnanci se na celkovém počtu společností podílí prý více než 95 %, a jsou tedy největším zaměstnavatelem. Klobouk před nimi dolů, protože jejich pozice opravdu jednoduchá není, viz např. články Vládní podpora podnikání: bohatým dává, co chudým bere? či Státem ohrožený druh? Živnostník.

Letos navíc museli začít přeskakovat další klacek hozený jim pod nohy. Poslední únorový den se Česká národní banka (profil, názory) rozhodla, že bude do oběhu vydávat větší množství mincí v hodnotě 50 Kč. Podle vyjádření ČNB byly důvodem k tomuto rozhodnutí relativně vysoké zásoby mincí a podstatně nižší zásoby bankovek této hodnoty. O případné další výrobě bankovek či mincí o hodnotě 50 Kč v případě vyčerpání současných zásob bude prý rozhodnuto až v návaznosti na definitivní datum vstupu ČR do (_ERMII).

Krok vypustit vyražené mince do oběhu je logický. Za "chvíli" už přece budeme v měnové unii, řekneme koruně pá pá, a tak již nemá cenu schovávat si vyražené padesátky na později. Lze přitom předpokládat, že v případě, kdy by bylo potřeba 50korunová platidla dovyrobit, rozhodne se stát spíš pro další mince než pro "růžové Sv. Anežky". Obecně je totiž ražba mincí levnější než tisk bankovek a navíc kov víc vydrží.

Vyšší náklady za odvod tržby

Celé to má ale jeden háček. Na toto rozhodnutí ČNB začali doplácet podnikatelé, a to doslova. Vzrůstající počet padesátikorunových mincí samozřejmě zvyšuje využívání tohoto typu oběživa při placení, a vklady tržeb na bankovní účty se podnikatelům pěkně prodražují.

Většina bank, viz tabulku, si totiž za vklad mincí účtuje poplatky. A nejde přitom o zanedbatelné částky. Poplatky se pohybují v rozmezí 0,02-10 % z hodnoty vkladu, s tím, že u některých bank je navíc stanoven minimální poplatek, a to až 100 Kč. Konkrétní výši poplatků podle jednotlivých bank uvádíme v následující tabulce.

Jelikož je vklad papírových peněz u většiny bank zdarma, vzrůstající vklady svitků 50korunových mincí (oproti ustupujícím vkladům balíčků 50korunových bankovek) znamenají pro podnikatele další náklady. Není proto divu, že se rozhodnutím ČNB pustit do oběhu více 50korunových mincí cítí poškozeni.

Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR (dále Sdružení) spočítalo, že pokud každý ze 700 tisíc živnostníků týdně zaplatí byť minimální poplatek sto korun, vydělají banky jen na těchto poplatcích měsíčně čtvrt miliardy Kč navíc.

Obchodní banky názor ČNB nezajímá

Protože Sdružení považuje výběr těchto poplatků za neoprávněný, obrátilo se v této věci se žádostí o prošetření porušování zákona o platebním styku letos v srpnu na ČNB. Ta sice odpověděla, že pokud "klient vkládá na svůj účet větší počet mincí a tyto mince jsou roztříděny podle jednotlivých nominálů a vhodným způsobem podle danou bankou stanovených podmínek zabaleny, neměla by banka takovou operaci zpoplatňovat." Tím však zřejmě bylo v očích ČNB žádosti o prošetření porušování zákona (dodejme, že zde se Sdružení mýlilo, peněžní oběh upravuje vyhláška 37/1994 Sb., nikoli zákon) učiněno zadost. Dále totiž již jen doporučila v prvé řadě uplatnit reklamaci u konkrétní banky. Odpověď, kterou ČNB zaslala Sdružení, nám exkluzivně dodal portál bankovnipoplatky.com, který připravuje spuštění nové sekce zaměřené právě na podnikatelské účty.

Banky ovšem ve většině případů trvají na svém: cena za službu odráží reálnou výši nákladů s ní spojených. Např. Kateřina Bednářová, tisková mluvčí ČSOB, říká, že poplatek zohledňuje práci, kterou musí pracovník na přepážce vynaložit na přepočet vkládaných mincí. "Přepočítání ze strany banky je nutné, i když jsou mince roztříděny," dodává.

Obdobně se k problematice stavějí další banky. O změně poplatků neuvažují.

Bílé vrány

Jak již bylo uvedeno v tabulce, BAWAG Bank (profil, názory), Citibank (profil, názory), HVB Bank (profil, názory) a Poštovní spořitelna (profil, názory) poskytují tyto služby buď zcela nebo prakticky zdarma. HVB Bank a Poštovní spořitelna nevybírají za složení roztříděných mincí nic. Za vklad do 1 miliónu Kč, tj. např. za vklad 20 tisíc kusů 50Kč mincí, neúčtuje žádný poplatek Citibank. Martina Lambert z BAWAG Bank zase vysvětluje, že banka sice v sazebníku má položku za vklad mincí nad 500 kusů, pokud ovšem klient bance dopředu oznámí, jaké množství bude vkládat (případně se domluví na opakovaných vkladech), BAWAG Bank od poplatku upustí. Podmínkou samozřejmě je řádné roztřídění platidel.

Pro nespokojené klienty je jistě řešením přechod k jedné z uvedených bank. Problém ovšem je "výhodnost" takového přechodu. Banka, která klienta již nějakou tu dobu zná, si nemusí prověřovat jeho bonitu, a spíš tak klientovi např. poskytne úvěr. A to je v případě podnikatelů asi důležitější kritérium než poplatek za složení tržby na svůj účet.

Je podle vás přístup bank oprávněný? Kdo by měl nést náklady na příjem hotovosti na účet? Platíte rádi 50korunovou mincí?