Střední a východní Evropav nejbližších 10 letech dál poroste, ale pomaleji než dosud. Přestane být také globálním motorem růstu. Vývoj ekonomik zemí tohoto regionu bude přitom podle Constantina Kinského z poradenské firmy Roland Berger (RB) rozdílný. Zatímco střední Evropu mají táhnout spíše inovace, státy východní a jihovýchodní Evropy zůstanou „továrnami“ a budou v tomto směru dál soutěžit se zeměmi BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). Vyplývá to z průzkumu RB mezi 320 manažery ze střední a východní Evropy.
Ekonomika zemí střední a východní Evropysice poroste v průměru o dvě procenta rychleji než západoevropské státy, přesto bude trvat deset let, nebo i více dekád, než se dostanou na úroveň západní Evropy. Z průzkumu také vyplývá, že nejoptimističtější očekávání mají pro nejbližších deset let polští, čeští a rumunští manažeři.
Konkurenční výhodou regionu je růst produktivity práce. Absence přímých zahraničních investicv době recese ovšem odhalila, že největší slabiny středo- a východoevropských zemí jsou na straně státu – řada institucí v těchto zemích chybí, nebo jsou slabé, nedostatečná je i infrastruktura a tempo inovací. Další problémy může přinést nepříznivý demografický vývoj, odliv mozků do vyspělých zemí a nedostatek peněz na vzdělání, ale také vědu a výzkum.
Střední a východní Evropa se podle studie rozdělí na subregiony, velké země jako Polsko nebo Rumunsko budou vystupovat samostatně.
Podobně jako jiné země by si měla Česká republika podle Kinského uvědomit, že domácí trh pro ni představuje celá Evropská unie. Střední a východní Evropa může nadále hrát roli mostu mezi západní Evropou, Ruskem, Tureckem a Čínou. Posun jejích podnikatelských aktivit směrem na Východ je však nevyhnutelný. Je se také třeba zabývat otázkou nedostatečných energetických a surovinových zdrojů a konsolidací veřejných financí.
Místo „továren“ jsou odvětvími budoucnosti, jimž by měl region věnovat pozornost, energetika a utility, informační technologie a telekomunikace, respektive farmacie a zdravotnictví. Přes předpokládaný růst tržeb ve Střední a východní Evropě bude počet pracovních míst v budoucnu spíše stagnovat.
Nejrozvinutějšími státy regionu jsou dnes Slovinsko, které dosahuje 79 % průměru západní Evropy, dále ČR (72 %) a Slovenskem (58 %). Za 10 let to bude činit v případě Slovinska přes 80 % průměru patnácti starých zemí EU, zatímco v ČR 75 % a na Slovensku 70 %.
Slovinsko a Česká republika již podle studie patří mezi vyspělé ekonomiky, které jsou řízeny inovacemi, Slovensko se k nim blíží. Naproti tomu východoevropské země, jako Rusko, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, nebo Ukrajina, musí soupeřit se zeměmi BRIC.
Ve srovnání s předchozí studií RB z roku 2006 ovšem střední a východní Evropa výrazně ztrácí na své konkurenceschopnosti. Výjimkou je Polsko.
Ve střednědobém horizontu nicméně zůstávají hlavní výhodou zemí střední a východní Evropy konkurenceschopné náklady na pracovní sílu. Strukturálním problémem je ale nízký podíl výdajů zemí střední a východní Evropy na výzkum a vývoj. Region zápasí i s nepříznivým demografickým vývojem, pokračujícím odlivem mozků a průměrným systémem vzdělávání.
Střední a východní Evropa bude v nejbližších 10 letech dál závislá hlavně na západní Evropě, významnou roli mají hrát podle manažerů Rusko a Čína, zatímco Turecko není považováno za příliš důležité. Tento region by se měl také zaměřit na rozšíření vzájemného obchodu. Podíl vývozu do ostatních nových zemí EU je stále pod úrovní 20 procent.
Role Rakouska (někdy je počítáno do regionu střední a východní Evropy), ale i Ruska, jako vstupních zemí v tomto regionu se postupně mění.
Pokud jde o Česko, velké úkoly čekají hlavně vládu, a to zejména v otázce byrokracie, korupce a právní jistoty. Měla by také uskutečnit řadu dlouho odkládaných reforem.
Problémem není něco vyrobit, ale jak vyrobený produkt prodat.Podstatné také není utrácet méně, ale lépe. Češi byli podle Kinského v posledních letech poměrně úspěšní. Jejich konzervativní přístup je ale někdy na škodu. Jde o to naučit se rozhodovat rychleji a více riskovat, i za cenu chyb. Haškovský mírný pokrok v mezích zákona se nemusí vždy vyplatit.
Předpověď budoucího vývoje ČR v kontextu střední a východní Evropy, nepřináší příliš převratné závěry. Co si o budoucnosti zemí střední a východní Evropy, a zejména Česka, myslíte vy?
Sdílejte článek, než ho smažem