Čím se platilo po vzniku Československa?

Čím se platilo po vzniku Československa?
V roce 1918 vznikla na troskách Rakouska-Uherska samostatná republika. Na vlastní měnu si ale Československo muselo ještě počkat. Až odluka v únoru 1919 umožnila zavedení vlastní měny, jejíž bankovky se zařadily k nejkrásnějším platidlům doby.

I po vyhlášení samostatného Československa obíhaly na území nového státu staré rakouské peníze. Vír událostí první světové války dávno odnesl dřívější stabilitu rakouské koruny. Již na začátku války totiž bylo upuštěno od krytí měny zlatem a emisní banka ve velkém začala úvěrovat válečné výdaje Rakouska-Uherska. Objem oběživa se mnohonásobně zvýšil, celkové zadlužení státu dosáhlo na konci války v té době astronomických 101 miliard korun. Pokud chtěla mladá republika uniknout z chaosu inflace a vrátit se k hospodářské prosperitě, nezbývalo nic jiného než zavést vlastní měnu. K tomu československá vláda přistoupila 26. února 1919. Toho dne byly neprodyšně uzavřeny státní hranice a přistoupeno k výměně bankovek. Vzhledem k tomu, že nebyly ještě k dispozici vytištěné nové peníze, byla situace vyřešena kolkováním bankovek, což byl v té době zcela nový způsob výměny (kolkování pak bylo u nás úspěšně použito ještě v letech 1939, 1945 a 1993). Lidem po předložení hotovosti byla vrácena polovina bankovek, již označená kolky, druhá polovina byla uložena na nucenou půjčku úročenou 1 %. Současně s odlukou probíhala i příprava prvních československých bankovek.

Padělání prvních korun

Vzhledem k hyperinflaci panující v sousedních zemích vzbudila nová koruna i zájem padělatelů. Ti se zaměřili na pětisetkorunu navrženou A. Muchou, která byla vytištěna v pražské tiskárně, jež neměla technické možnosti pro zajištění ochranných prvků jako např. vodoznaku.
V roce 1921 bylo odhaleno u nás několik stovek falešných bankovek. Stopa vedla do rakouského Štýrského Hradce, kde maďarský etnograf a orientalista Gyula Mészáros kolem sebe soustředil skupinu výtvarných a technických odborníků, která ve velkém rozjela výrobu falzifikátů. Bankovní úřad ministerstva financí nakonec zachytil 60 140 falešných pětistovek. Odhaduje se, že celkem dala skupina do oběhu 225 tisíc kusů bankovek této hodnoty.
Vzhledem k tomu, že 500 Kč byly v té době velké peníze (průměrný plat se pohyboval kolem 800 Kč), bylo rozhodnuto o urychleném stažení problémové bankovky. Mészáros poměrně dobře vyšel ze soudu v Rakousku a odstěhoval se do Turecka, později působil jako kulturní poradce v Maďarsku.

Rakousko-uherskou měnou byla od roku 1892 koruna. Po vyhlášení samostatného státu se šířila vlna odmítání symbolů bývalého mocnářství. Vzhledem tomu, že název koruna neměl ani věcné ani ideové opodstatnění v české historii, rozhořela se zejména na stránkách tisku diskuse o názvu samostatné československé měny. Objevily se návrhy použít některý z tradičních označení české měny jako např. denár, groš, hřivna, popřípadě zavést název zcela nový jako např. sokol, lev, říp, nebo dokonce i rašín. Nový název měny zvažovala i vláda, která dokonce nechala udělat několik zkušebních ražeb mincí označených jako sokol (sokol se měl dále členit na stotiny popřípadě káňata). Nakonec však zůstalo u staré dobré koruny, která se od roku 1919 oficiálně nazývala Koruna československá se zkratkou Kč. Československo tak zůstalo jedinou částí bývalé habsburské monarchie, kde název koruna přetrval (v Rakousky byly zavedeny šilinky, v Maďarsku pengö).

Během několika měsíců byly kolkované bankovky nahrazovány první emisí čs. papírových platidel. Již 7. července 1919 byla dána do oběhu první státovka o hodnotě sto korun (první čs. platidla jsou označovány jako státovky, protože byly emitovány státem prostřednictvím Bankovního úřadu ministerstva financí). První emise státovek byla připravena ve spěchu, vzhledem k tomu, že bylo nutné během krátké doby vyrobit obrovské množství peněz, byla pětitisícovka tištěna ve Vídni, tisícovka v New Yorku a zbylé bankovky ve čtyřech českých tiskárnách. Některé tiskárny byly nedostatečně technicky vybaveny, a tak byl tisk velmi jednoduchý s minimem ochranných prvků (viz box). Pouze tisícikoruny a desetikoruny odpovídaly bezpečnostním nárokům kladeným v té době na moderní platidla. Z tohoto důvodu byly první státovky záhy nahrazeny novou emisí s vyšším zabezpečením.

Jedna koruna z první emise československých státovek byla dána do oběhu 24. září 1919. Protože v té době nebylo ještě rozhodnuto o definitivním znaku nového státu, bylo na rubu vyobrazeno uskupení znaků Čech, Moravy, Slezska a Slovenska.

V roce 1926 zahájila svou činnost Národní banka Československa, která ještě v tomto roce začala vydávat novou sérii bankovek, kterou připravili přední výtvarníci jako Alfons Mucha (podílel se i na přípravě prvních bankovek) či Max Švabinský. První novou bankovkou byla dvacetikoruna navržená A. Mudruňkou (vydaná 1.10.1926), na níž se objevily nedávno tragicky zemřelé osobnosti politického života – na lícní straně M. R. Štefánik, jeden ze strůjců samostatnosti Československa, na rubu A. Rašín, první čs. ministr financí, hlavní organizátor měnové odluky. Další osobností, která se objevila na bankovce z této série, byl první čs. prezident T. G. Masaryk, který se dočkal ještě za svého života portrétu na stokoruně vydané v roce 1931. Zbylé bankovky série s výjimkou tisícikoruny s Františkem Palackým byly zasvěceny symbolickým výjevům z každodenního života Slovanů. Bankovky této série byly vysoce hodnoceny, zvláště ty navržené Maxem Švabinským. Jeho tisícikoruna patřila k nejdokonalejším bankovkám své doby a na světové výstavě techniky a umění v roce 1927 obdržela čestný diplom a spolu se stokorunou, kterou rovněž navrhl, je považována za nejkrásnější platidlo meziválečné éry. I přes vysokou výtvarnou úroveň narazily bankovky na nepochopení u části veřejnosti, které vadilo vyobrazování nahých postav na platidlech.

T.G.Masaryk se objevil na bankovce již za svého života na rubu stokoruny spolu se symboly míru a úrody. Při výrobě bankovky byla použita i nekonvenční technika – tzv. orlovův pestrotisk, který dodal bankovce pestrý podtisk.

Koncem 30. let se zvažovala Národní banka Československa vydání nových bankovek. Tomu však zabránil rozpad Československa v březnu 1939. Na Slovensku byly československé bankovky rychle nahrazeny slovenskými korunami, v Čechách a na Moravě byly okolkovány a postupně nahrazovány bankovkami Protektorátu Čechy a Moravy.

Článek jste si u nás již mohli přečíst 28. 10. 2002. Rádi bychom se ovšem k některým textům, které považujeme za kvalitní a zároveň nadčasové, čas od času vraceli.

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+35
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Oblíbená témata

bankovky, Emise, koruna, Měny, státovky, zlato

A tohle už jste četli?

Co s českým kapitálovým trhem I.

17. 3. 2004 | redakce Peníze.CZ

Co s českým kapitálovým trhem I.

Role kapitálového trhu u nás zůstává nedoceněna, chybí nabídka investičních instrumentů, ale i poptávka po nich. Situaci nepomáhá ani rigidní právní prostředí a neexistence některých... celý článek

Peníze.CZ: měnová reforma přichází

4. 9. 2003 | Tomáš Prouza

Peníze.CZ: měnová reforma přichází

Ne, nespletli jste se, opravdu jste na Peníze.CZ. Pravda, vypadají jinak - a není to jen tím, že dnes slaví třetí narozeniny. Nový design i vylepšené služby jsou výsledkem řady vašich... celý článek

Co s prošlými penězi

19. 12. 2002 | Dušan Hradil | 2 komentáře

Co s prošlými penězi

Máte ještě doma marky, franky, šilinky nebo jiné bankovky zemí, které již rok holdují Euru? I když se s nimi již neplatí, některé banky je stále směňují. Zajímá vás, kdo, jak a za... celý článek

Hyperinflace v Německu 1923

11. 10. 2002 | Stanislav Volek

Hyperinflace v Německu 1923

Chcete-li vést válku, potřebujete kapitál, veliký kapitál. Většinou se proto válčící strany pořádně zadluží a doufají, že po vítězné (jak jinak!) válce to za ně zaplatí poražení.

Není všechno zlato, co se třpytí

20. 3. 2002 | Jan Heřman

Není všechno zlato, co se třpytí

Dlouhodobé výnosy z držby zlata jsou mizivé, nicméně i v případě tohoto drahého kovu můžete při trošce štěstí zbohatnout.

Zjistěte zdarma cenu fotovoltaiky pro váš dům

Nezávislý srovnavač fotovoltaik Řešímto.cz

Partners Financial Services