Kdy chcete mít hotový návrh důchodové reformy?
Letos máme čas na přípravu konkrétních parametrů a projednání reformy s opozicí. Během příštího roku bych konkrétní návrhy chtěl provést legislativním procesem a mít hotovo.
O čem jste už teď přesvědčený, že chcete u důchodů nově zavést?
Klíčové věci máme v koaličním programu. Jde například o zavedení minimálního důchodu, chceme posílit mezigenerační solidaritu přes asignaci, upravit princip pro výpočty důchodů, kde nechceme, aby jedinou zásluhovostí byla doba a výše výdělků. Snažíme se také prosadit zásluhovost i za čas investovaný do výchovy dětí. U všeho je teď třeba doladit parametry. Chceme také snížit minimální dobu pojištění z 35 na 25 let. Mnoho věcí bylo už dobře prodiskutováno i připraveno v předchozí důchodové komisi, kterou vedla Danuše Nerudová. Nemám ambice to rozmetat a říct, že bylo všechno špatně. Naopak jsou tam věci, na kterých byla široká shoda, tak je pojďme dopracovat.
Plánujete tedy rozdělení důchodů na nultý a první pilíř, jak to ministerstvo navrhovalo pod vaší předchůdkyní Janou Maláčovou?
Jak to terminologicky nazveme, je druhotná věc. Pro nás je klíčové říct, že stanovujeme výši minimálního důchodu. Tím se vyřeší mnoho dalších problémů, včetně některých nákladů, které stát má. Lidé s velmi nízkými důchody dnes tvoří zátěž pro sociální systém, pro jeho administraci. Tito lidé žádají o další podpory. S minimálním důchodem se tato agenda ušetří.
Máte už představu, jak vysoký by minimální důchod měl být?
To musí být ještě podrobeno odborné debatě. Před zhruba rokem a půl při přípravě volebního programu, jsme se bavili o částce 10 až 10,5 tisíce korun. Od té doby je tu výrazná inflace, takže si dovedu představit, že to bude výše. Musí to být navázáno na nějaký objektivní ekonomický ukazatel a musí být stanovena pravidelná valorizace, která bude odpovídat ekonomickému vývoji.
Chcete měnit současná pravidla valorizace?
To musíme odborně prodiskutovat, nechci zatím říkat konkrétní návrhy.
Při oznámení vzniku expertního důchodového týmu jste řekl, že chcete klást důraz i na to, aby byl důchodový systém do budoucna finančně udržitelný. Dosud je silně závislý na vybraném pojistném, proto je podle vás nezbytně nutné jej stabilizovat dodatečnými příjmy. Kde se dají vzít další příjmy pro financování důchodů?
Nejzásadnější je, že udržitelnost jsme schopni ovlivňovat tím, jak silný a robustní je průběžný systém. Jde o to, jakou máme ekonomickou aktivitu, kolik máme ekonomicky aktivních lidí a jak dlouho jsou aktivní. Musíme lidi na rodičovské nebo v důchodovém věku více zapojit do aktivního života. Lidé také musí pochopit, že mají spoluzodpovědnost za svůj důchod, že si v rámci třetího pilíře mají spořit na stáří. Stát musí zajistit atraktivnější podmínky tohoto spoření.
Když Danuše Nerudová vysvětlovala návrhy důchodové reformy, vždy dodávala, že bude třeba zároveň i reforma daňová. Že bez dodatečných příjmů to nepůjde. Ministryně Maláčová mluvila typicky o sektorových daních; paní Nerudová třeba o tom, že by bylo dobré změnit systém korporátních daní, protože největší firmy odvádějí málo – v relativním vyjádření v procentech). Pochopil jsem dobře, že pro vás vede cesta jinudy než přes hledání nových daňových příjmů?
Nemyslím si, že teď za každou cenu musíme najít nové daňové příjmy. Navíc jako vláda jsme řekli, že v tomto volebním období nebudeme zvyšovat celkovou daňovou kvótu, která pro občany i firmy není nejnižší. Pro důchodový systém – ale obecně i pro daňový systém, který je také průběžný – je klíčové, jak dlouhá bude ekonomická aktivita lidí a kolik jich budeme mít. To můžeme ovlivnit efektivní prorodinnou politikou státu. Vidíme, že se nám vloni zvýšila porodnost. To jsou faktory, které výrazně ovlivňují budoucí výhled, udržitelnost systému. Když poroste počet aktivních lidí, porostou i příjmy státu a systém bude udržitelnější. Pesimistické demografické prognózy z roku 2010 se nenaplnily a porodnost nám vzrostla.
Jestliže budeme dál pracovat na podpoře rodin, dostupnosti služeb, bydlení a na možnostech skloubení práce a rodinného života, myslím, že je šance budoucí vývoj pozitivně ovlivnit. Nemáme rezignovat a přijmout, že demografie se bude jen zhoršovat. Pokud do toho promítneme i prodloužení pracovní aktivity přes zvýhodnění částečných úvazků, pozici si dál vylepšíme. Na to se chci soustředit. Pokud se budeme bavit jen o zvyšování daní, tak kde chcete vzít desítky miliard korun navíc?
Jak konkrétně chcete podpořit větší zapojení lidí v důchodovém věku nebo na rodičovské do ekonomické aktivity?
To je otázka daní. Musíme je nastavit tak, aby se zaměstnavatelům vyplatily zkrácené úvazky. Dnes žádná taková motivace není. Ztrácíme mnoho lidí, kteří by mohli alespoň částečně pracovat. Lidé s důchodovým věkem v současnosti v drtivé většině končí s prací či podnikáním. Pro společnost je to škoda, nepředávají se zkušenosti a stát také přichází o příjmy z daní.
Spolupracujete tedy s ministerstvem financí na nějakém návrhu zvýhodnění částečných úvazků?
Ano, máme to i v programovém prohlášení. Chceme je pro zaměstnavatele zatraktivnit. Na detaily je ještě brzy – vše zveřejníme, až budeme mít hotový návrh.
Firmám v Česku dlouhodobě chybí lidi. Je současná migrační vlna z Ukrajiny podle vás příležitostí i ke zlepšení udržitelnosti důchodového systému?
Dlouhodobě nám to může pomoci, pokud naši migrační politiku dobře nastavíme. Na pracovním trhu nám v posledních letech chybí desítky tisíc lidí. Tím se společnost ochuzuje nejen o ekonomický výkon, ale i o příjmy do státního rozpočtu. Musíme vše nastavit samozřejmě s ohledem na bezpečnost.
Udržitelnosti by výrazně prospělo i další postupné zvyšování důchodového věku. Je to pro vás cesta?
Nešel bych tudy. Chápu, že se zvyšuje doba dožití, ale na druhou stranu si musíme říct, jaká je kvalita života ve vyšším věku. Chci jít cestou motivace, říkat lidem, že pokud na to fyzicky i mentálně mají, ať pracují dál i v důchodovém věku. Ale říkat to paušálně všem ve všech profesích podle mne nejde. Když je člověk po celém dospělém životě v práci opotřebovaný, roste pak i riziko pro lidi, kteří jsou na jeho práci závislí. Paušálně zvyšovat věk odchodu do důchodu tedy nechci.
Vaše cesta je tedy v možnosti postupného odcházení do důchodu. To bude tak, že kdo může v důchodu ještě dál pracovat, může si penzi nechat vyplácet jen částečně, dál pracovat a celý důchod si pak nechat s nějakým bonusem vyplácet až později?
Ano, takový princip se mi líbí. Je třeba nakombinovat motivaci pro zaměstnavatele i zaměstnance, aby oběma dávalo smysl ve spolupráci pokračovat. Když se nám to povede, zvýšíme počet aktivních lidí v seniorském věku. A to není výhodné jen pro státní kasu, ale pro celou společnost. Vidím i na svých příbuzných, jak je nebezpečné, když člověk ze dne na den přestane pracovat. Má to vliv na jeho zdraví, psychiku. Byl bych radši, kdyby ten zásadní přechod do penze byl plynulý.
Systém je dnes nastavený tak, že zhruba kolem roku 2030 budou všichni chodit do důchodu v 65 letech. Postupně se vyrovnává důchodový věk mužů a žen. Uvažujete nad tím, vrátit odstupňování důchodového věku pro ženy podle počtu dětí? Vaše strana to loni navrhovala v Poslanecké sněmovně.
Je to jedna z věcí, nad kterou také uvažuji. Šlo by o další formu ocenění výchovy, která je opravdu náročná. Chápu i protiargumenty z hlediska rovného přístupu, ale myslím, že dává smysl výchovu ocenit i přes dřívější důchodový věk. Moje maminka vychovala pět dětí, ve svém okolí mám i další takové rodiny, které děti vychovaly velmi dobře. Na těch ženách je vidět daleko větší fyzické i psychické opotřebení, které se dá přirovnat k náročným profesím. Uvidíme, jestli se podaří parametricky i právně najít cestu, jak toto prosadit.
Nejde to proti trendu? Ženy jsou v Česku za práci odměňovány v průměru zhruba o pětinu méně a menší následně mají i důchody. Jedním z důvodů je, že výchova je hlavně na nich, jsou dlouho na rodičovské a tím se připravují o růst mezd. Nedošlo by tím vaším návrhem ke konzervaci tohoto stavu?
Určitě ne. Oddělil bych dvě věci. Opravdu si myslím, že by bylo dobré umožnit ženám, které vychovaly více dětí, aby odcházely dříve do důchodu. Mají za sebou velkou zdravotní a psychickou zátěž. Druhá rovina je, proč jsou u žen nižší důchody. Už se na to zareagovalo a od příštího roku se zvednou důchody ženám za každé vychované dítě o 500 korun. Dlouhodobě jsme to jako lidovci prosazovali a jsem rád, že se to povedlo.
Tím se ale řeší důsledek. Chci řešit i příčinu a mít nástroje pro zaměstnávání žen na rodičovské. Už jsme o tom mluvili: musí být k dispozici částečné úvazky nebo třeba školky. Pak budou moci ženy kariérně růst i během mateřství.
Zároveň musíme umožnit i sdílení vyměřovacích základů v rodinách, kde se jeden zaměří na kariéru a druhý na výchovu. Přijde mi to velmi solidární, dnes to není férově nastaveno – lidé, kteří se věnují rodině a obětují pracovní kariéru, jsou vlastně potrestáni. Systém teď říká, že úplně nejlepší je, když dlouho pracujete a máte vysoké příjmy. To ale dost často nejde dohromady s tím, aby měl člověk děti a dobře se o ně staral. Nejde o to, že bych chtěl někoho zvýhodnit. Chci férový systém.
O sdílení vyměřovacího základu se uvažovalo už za důchodové komise, kterou za vlády Bohuslava Sobotky vedl Martin Potůček. Nakonec k tomu nedošlo s tím, že by to šlo těžko realizovat. Mmám pocit, že se mluvilo například o případech, kdy se lidé rozvedou. Jak to máte pro tuto situaci vymyšlené?
Každý rok máme evidenční list, každý rok se nám připíší příjmy. Když manželé budou sdílet, tak ho budou mít pak už navždy připsán a když se rozvedou, vyměřovací základ se jim vypočte podle aktuálně platného stavu.
A když vám Česká správa sociálního zabezpečení řekne, že to nejde, tak vy řeknete, že to jít musí?
Myslím, že ve 21. století, v digitálním věku, jsme schopni to vyřešit.
Bude sdílený základ i pro registrované partnery?
Ano, mluvil jsem obecně o manželech i partnerech.
Už jste mluvil o tom, že od příštího roku startuje výchovné 500 korun k důchodu za každé dítě. Plánujete i společné vyměřovací základy. Chcete ještě nějak jinak poskytovat bonus za výchovu v důchodech?
Chci ve výpočtech důchodů posílit zásluhovost za výchovu dětí. Těmi 500 korunami řešíme především ženy, které už v důchodu jsou. Potřebujeme ale toto mít vyřešené i pro ty, kteří do důchodu teprve jdou. O konkrétních parametrech se teprve budeme bavit. Ale jde o to, aby se výše důchodu počítala i s přihlédnutím k počtu vychovaných dětí.
Budete naopak „trestat“ bezdětné, budou mít nějaké srážky?
Ne, to odmítám.
V programovém prohlášení vlády se počítá také se zavedením možnosti platit jeden procentní bod svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům. Jak by to mělo vypadat?
Pracující by ho mohli odvádět přímo do důchodů svých rodičů, kterým by to navýšilo vyplácený důchod. Šlo by o část z už odváděných peněz, nebyly by to žádné peníze navíc, nezvyšovaly by se odvody.
Tím jdete proti udržitelnosti systému, zvyšujete jeho náklady. To vám v tomhle případě nevadí?
Podporuji tím mezigenerační solidaritu, která se v tom systému nikdy pořádně nepromítla. Systém bude udržitelný až tehdy, pokud si uvědomíme, že se nejprve starají rodiče o děti, ale pak se mají také děti starat o své rodiče. Jde jen o jeden procentní bod, beru to spíše jako symbolickou věc, která podpoří mezigenerační vazby.
Takže u vás je princip mezigenerační solidarity tady silnější než princip udržitelnosti.
Systém bude udržitelný, když zajistíme dostatek dětí, lidí v rámci průběžného systému do budoucna. Když lidé budou chtít mít děti a dobře je vychovat, budeme mít udržitelný systém.
V praxi to pak bude tak, že ten procentní bod bude dělat například 300 korun a já řeknu, že ho dám třeba jen jednomu z rodičů v důchodu?
To je technický detail, který budeme řešit. Budeme se bavit, jestli to půjde dát jen jednomu z rodičů nebo se vždy bude příspěvek dělit.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
Mají lidé z rizikových profesí chodit dříve do důchodu? A chcete navázat na předchozí důchodovou komisi, která navrhovala, aby zaměstnavatelé u lidí v náročných profesích odváděli vyšší pojistné a tím tyto dřívější důchody financovali?
Ano, tento princip musí být zachován. Zaměstnavatel do toho musí být zaangažován. Musí se podílet na vícenákladech plynoucích z toho, že člověk z rizikové profese nastupuje dříve do důchodu. Bude to pro zaměstnavatele i motivace k úpravě personální politiky, aby pamatoval, že je dobré zaměstnance z náročné pozice časem přesunout na nějakou méně náročnou práci. Nechceme přece, aby lidé dělali desítky let práci, která prokazatelně ničí jejich zdraví. Na druhou stranu chápu, že to nebude možné všude.
O jaké profese by šlo?
Jde o lidi v profesích zařazených podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví do třetí nebo čtvrté kategorie. Přichází i nové podněty, které nám trochu komplikují debatu. Podle nich by se neměla zhodnocovat jen fyzická náročnost, jsou i státy, které umí individuálně posuzovat i specifické mentální opotřebení. Musíme se o tom ještě bavit.
Chystáte změny i u vdovských důchodů?
Ano, chceme tam některé změny parametrů. V určitých životních situacích je hodně drsné, když je vdovský či vdovecký důchod jen na rok. Dovedu si představit třeba delší vyplácení s postupným snižováním penze.
Spoření na důchod je věcí především ministerstva financí. Ale máte vy osobně nějaký tip, jak ho vylepšit?
Lidé musí být motivováni si na důchod spořit. V tom je můžeme podpořit třeba tím, že jim každý rok ukážeme, jaký by byl jejich důchod při současných příjmech. Chci to posunout. Dnes si to lidé už mohou najít ve svém účtu na portálu České správy sociálního zabezpečení. Chtěl bych, aby v tomto byl stát aktivnější: aby to lidem sám posílal přes datovou schránku nebo třeba bankovní identitu.
A u samotného spoření na důchod vnímám i to, co říkají zástupci penzijních společností. Možnosti investování peněz konkrétně u penzijního připojištění jsou velmi konzervativní, což je vidět na nízkých výnosech. Myslím, že by bylo dobré, aby kromě státních dluhopisů mohly penzijní fondy investovat třeba i do výstavby klíčové infrastruktury státu. Zůstala by garance, že se peníze nikde neztratí, ale výnos by mohl být vyšší. Dělají to některé severské státy, peníze z penzijních fondů umí dobře investovat do strategických investic a střadatelům to přináší vyšší zhodnocení.
Jiří Hovorka
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 4. 2022 6:48, neuvedeno
Jsem zvědav, co se bude dít, když se schválí doba pojištění na dobu 25 let, jaká bude věková hranice odchodu do důchodu. Co ti lidé budou dělat. A jak budeme odměněni my, kteří máme odpracováno 43 let a povinných 35 let dobu pojištění. Jak budeme my odměněni. Jedni budou dřít do úmoru a někdo se bude poflakovat a jen brát peníze.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 4. 2022 7:08, Fil
Dobrý rozhovor, autor se orientuje.
V diskuzi je celkem (220 komentářů) příspěvků.