Česká vláda na začátku léta schválila návrh na snížení pojistného na sociální pojištění placené zaměstnanci. Původně však měla snížit daň z příjmu, jak uvádí nynější daňový zákon. V platném znění daňového zákona se přímo píše, že k 1. lednu 2009 se má snížit daň z příjmu fyzických osob z 15 na 12,5 procenta.
Řada lidí by takovouto úpravu svých příjmů prakticky vůbec nepocítila. Mnoha lidem s nízkými příjmy by snižování daní z příjmu ovšem příliš nepomohlo, protože jejich daňová povinnost je už teď tak malá, že po odečitatelných položkách žádnou daň neplatí. A i kdyby platili, z toho velmi mála by 2,5 procenta mohlo činit také jen několik korun. Ministr financí Miroslav Kalousek proto přišel s variantou, která by měla být zajímavá pro všechny. Pokud se sníží vysoké sociální odvody zaměstnanců, všimnout by si toho měli všichni.
Takzvané sociální pojištění je v reálu skutečnou rovnou přímou daní. Bez ohledu na výši příjmu činí pro téměř všechny daňové poplatníky 34 procenta z vydělaných peněz. Z toho zaměstnanec posílá do státního rozpočtu 8 procent a zaměstnavatel zbývajících 26 procent. Uvedených 34 procent se také vztahuje na celý daňový základ bez ohledu na úlevy a odečitatelné položky. Nic z toho se pro výpočet sociálního pojištění nepočítá.
Část placená zaměstnanci by se podle návrhu Miroslava Kalouskaměla snížit na 6,5 procenta. Ušetřit 120 korun by tak měli i zaměstnanci se státem stanovenou minimální mzdou 8000 korun. Lidem s průměrnou hrubou mzdou (zhruba) 23 tisíc korun by potom měsíčně zůstalo navíc oproti dnešku 345 korun. Za rok to už tato částka činí 4140 korun čistého a to po zdanění. Tak to funguje do čtyřnásobku průměrného hrubého platu. Nad tuto hranici se už pojistné nezvyšuje. Strop pro výši sociálního pojištění je pojistné ze čtyřnásobku průměrné mzdy.
Zatím se ale podrobněji nehovořilo o sociálním pojištění osob samostatně výdělečně činných. „Vzhledem k současnému režimu sociálního pojištění OSVČ, který je podobný jako u zaměstnanců z hlediska sazby, předpokládáme, že i jich se snížení sazby pojistného bude pravděpodobně týkat,“ domnívá se daňový poradce Leo Ferenc.
Změna odvodu pojistného bude mít sice bezprostřední dopad na vládní příjmy, ale nijak zásadní. Podle ministra Kalouska snížení pojistné daně ve státním rozpočtu způsobí propad příjmů státního rozpočtu zhruba ve výši 18 miliard korun.
Za letošní první pololetí, po zvýšení daně z přidané hodnoty a snížení daně z příjmu, státní rozpočet zvýšil své příjmy ve srovnání se stejným obdobím loni o 53,25 miliardy korun. Vyplývá to ze zprávy o pokladním plnění státního rozpočtu za leden až červen, kterou Ministerstvo financí ČR publikovalo 1. července. Příjmy ze sociálního pojištění za první pololetí vzrostly meziročně o 14,4 miliardy korun. Sociální dávky přitom vzrostly meziročně jen o 1,3 procenta, absolutně o 2,5 miliardy korun. Případný propad státního rozpočtu v příštím roce by tak stát teoreticky mohl pokrýt úsporami z letoška.
Tato úvaha se netýká důchodů, těch by se snížení sociálního pojištění zaměstnanců nemělo týkat. Z dosavadních zveřejněných informací vyplývá, že výpadek příjmů by šel na vrub nemocenské a státní politiky zaměstnanosti. Důchodové fondy, třetí základní rozpočtová kapitola, pro niž je sociální pojištění hlavním příjmem, by měly zůstat nedotčeny.
Pokud návrh ministra financí Miroslava Kalouska na snížení sazby sociálního pojištění placeného zaměstnanci projde Poslaneckou sněmovnou, bude se ještě muset změnit zákon o dani z příjmu. To už ale bude jen formalita.
Vítáte nejnovější Kalouskův návrh nebo ne? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem