Zdroj: Shutterstock
Pozor, máme novější zprávu o konkrétním termínu a částce mimořádné valorizace.
Jestli vás přesto zajímá archivní článek z prosince, tady je:
Vysoká inflace, která v listopadu stoupla meziročně už na 6 %, se projeví i ve zvyšování důchodů. Všechny penzisty tak v příštím roce nejspíš čeká hned dvojnásobná valorizace.
Ta první, pravidelná, přijde na začátku roku 2022. Průměrný důchod vzroste o 5,2 %, tedy o 805 korun měsíčně a dostane se k úrovni 16 300 korun. Pro srovnání: na začátku roku 2021 průměrný důchod stoupl díky zákonné valorizaci o 839 korun na 15 336 korun.
Všechny důchody na začátku roku 2022 porostou minimálně o 650 korun. Základní výměra roste o 350 korun, také mimořádné zvýšení 300 korun je pro všechny stejné. Nižší důchody tak v procentním vyjádření stoupnou výrazněji. Například důchod ve výši 12 tisíc korun vzroste o 760 korun, tedy o 6,3 %.
Mimořádné zvýšení důchodů o 300 korun nad rámec zákonné valorizace v roce 2022 prosadila koaliční vláda ANO a ČSSD právě s odvoláním na rostoucí ceny.
Příklady zvýšení pro různě vysoké důchody. Zdroj: MPSV
Státní důchod se skládá ze dvou složek: Základní (takzvaná solidární) část je stanovena pevnou částkou, v roce 2021 dělá 3550 Kč. Procentní (zásluhová) část se odvíjí od předchozích odvodů (vykazovaného výdělku) a odpracovaných let.
Od roku 2022 se připočte k pevné složce 350 korun, takže základní výměra penzí po Novém roce vzroste na 3900 korun. K zásluhové části (procentní výměře) se připočte 1,3 % její nynější výše plus 300 korun.
Mimořádný bonus 300 korun měsíčně k valorizaci dostane jen ten, kdo bude důchod pobírat už letos. Nových důchodů přiznaných po začátku roku 2022 se už netýká. I přesto se lidem, kteří o odchodu do důchodu teď uvažují, vyplatí počkat na začátek roku 2022.
Důchody se v Česku podle zákona pravidelně na začátku každého roku valorizují o polovinu růstu hrubé mzdy v předchozím roce a o celý růst inflace – sleduje se i speciální důchodcovský spotřebitelský koš a pokud by tato inflace byla vyšší než ta běžná, bude valorizace vycházet z ní.
Na další zvýšení penzí důchodci nejspíš nebudou čekat až do ledna 2023, ale mimořádně se ho kvůli vysoké inflaci dočkají už v létě. Zákon o důchodovém pojištění počítá s mimořádnou valorizací v případě, že inflace počítaná Českým statistickým úřadem přesáhne hranici 5 %. U meziroční inflace jsme tam už teď: spotřebitelské ceny v říjnu meziročně rostly o 5,8 % a v listopadu o 6 %. Pro mimořádnou valorizaci se však počítá se součtem meziměsíčních nárůstků inflace od poslední valorizace.
K zatím poslední valorizaci dojde, jak už jsme si řekli, tradičně na začátku nového roku. Počítalo se u ní s inflací do konce června letošního roku. Počítání pro další valorizaci tak běží od července. Součet meziměsíčních přírůstků spotřebitelských cen od té doby dělá 3,1 %. V listopadu ceny stouply oproti říjnů o 0,2 %, v říjnu dělal meziměsíční růst 1 %, v září 0,2 %, v srpnu to bylo 0,7 % a v červenci 1 % (0,2 + 1 + 0,2 + 0,7 + 1 = 3,1 %).
V listopadu a zřejmě i v prosinci brzdí meziměsíční nárůst cen odpuštění DPH u energií. Na začátku roku 2022 inflace podle ekonomů opět výrazně zrychlí. „Odhady jsou nyní velmi obtížné, ale cenové tlaky jsou silné a řada cen se mění začátkem roku,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Dá se tedy čekat, že se nad pětiprocentní hranici v součtu meziměsíčních přírůstků dostaneme v průběhu prvního čtvrtletí roku 2022. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své prognóze z půlky listopadu předpokládalo překročení pětiprocentní hranice už v lednu, důchody by pak rostly od června. Vzhledem k listopadovému zpomalení ale vypadá pravděpodobněji překročení pětiprocentní hranice v únoru či březnu. Důchody by pak stouply v červenci nebo srpnu. Zákon říká, že mimořádná valorizace proběhne přesně po pěti měsících od měsíce, kdy sledovaná inflace překročí pět procent.
Zvyšovala by se jen zásluhová část důchodů, a to o součet meziměsíčních přírůstků, tedy o něco více než o pět procent. Ukážeme si to na příkladu důchodu ve výši 16 tisíc korun: Základní výměra, která je pro všechny důchody stejná, dosáhne v příštím roce 3900 korun, procentní výměra (zásluhová část) zbylých 12 100 korun. Kdyby mimořádná valorizace dělala třeba 5,2 %, pak by takový důchod od června mimořádně narostl o 629 korun (5,2 % z 12 100).
Cílem mimořádné valorizace podle zákona je, aby penzisté v době rychlého růstu cen, jaký teď zažíváme, nečekali na zvýšení důchodů třeba i celý rok – až do příští řádné valorizace od ledna. Mimořádná valorizace důchody zvýší rychleji a udrží tak kupní sílu důchodců i v době rostoucích cen.
Po této mimořádné valorizaci bude následovat řádná valorizace opět od začátku následujícího roku, do které se kromě inflace započítává i polovina růstu průměrné mzdy. Inflace se ale do této řádné valorizace bude počítat nikoli za celý předešlý rok, ale už jen za měsíce, které následovaly po období, z něhož se počítala mimořádná inflace. Když tedy dojde k překročení pětiprocentní hranice třeba v únoru 2022, bude se pak do další řádné valorizace počítat inflace za březen až červen.
„Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení procentní výměry důchodů,“ říká k tomu ve čtvrtém odstavci paragrafu 67 zákon o důchodovém pojištění.
Mimořádná valorizace by se stejně jako řádná týkala všech typů důchodů - tedy starobních, invalidních i pozůstalostních (vdovské, vdovecké i sirotčí).
Důchody za vlády končící vlády ANO a ČSSD rostly hned několikrát nad zákonnou valorizaci. Na konci roku 2020 dostali všichni penzisté jednorázový příspěvek 5000 korun. Na začátku roku 2020 stoupl průměrný důchod zhruba o 900 korun. Většinu dělala zákonná valorizace, dalších 151 korun k průměrnému důchodu dosypalo mimořádné zvýšení navržené vládou a podpořené i opozicí.
Ještě dřív prosadila vláda změnu důchodů, která je zvyšuje natrvalo. Od roku 2018 totiž základní výměra, kterou dostává každý penzista stejně velkou, vzrostla z předchozích devíti na současných deset procent. Oproti předcházejícím rokům je tak každý důchod v Česku nyní automaticky vyšší o víc jak 300 korun měsíčně.
Hledáte to nejlepší? Zkuste to s námi. Rychle, objektivně a zadarmo.
To všechno vládě pomohlo ke splnění slibu a průměrný starobní důchod se do konce minulého volebního období dostal nad 15 tisíc korun. S průměrným důchodem to přitom není jako s průměrnou mzdou. Zatímco na ni nedosahují dvě třetiny zaměstnanců, důchody jsou mnohem více rovnostářské a jejich střední hodnota (takzvaný medián) je velmi blízko u průměru, jde o několik málo sto korun. Například v roce 2020 byl medián jen o 117 korun pod průměrným důchodem.
Rychlé zvyšování důchodů dál zhoršuje výhled penzijního systému. Ten byl od roku 2010 v mírném plusu jen ve dvou letech, jenom za loňský rok skončil v minusu 40,6 miliardy korun. Schodky měly přitom do budoucna s rostoucím počtem důchodců a naopak ubývajícím počtem lidí v produktivním věku výrazně narůstat do řádů stovek miliard. Předchozí vláda mimořádným zvyšováním důchodů tento výhled dál zhoršovala. Zjednodušeně řečeno: pokud budeme chtít do budoucna zachovat stávající úroveň důchodů, bude to pro státní rozpočte mnohem dražší, než nyní. To přitom nebude jediná výzva spojená se stárnutím populace. Více důchodců kromě jiného sebou ponese výrazně vyšší náklady na zdravotnictví nebo péči.
Zastánci výraznějšího zvyšování ve shodě s končící ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) naopak upozorňují na to, že důchody v posledních letech v Česku rostly výrazně pomaleji než mzdy, čímž se prohlubuje rozdíl v příjmech domácností lidí v produktivním věku a v příjmech důchodců. OECD ve své zprávě o důchodové reformě v Česku spočítala, že od roku 1996 do roku 2018 mzdy v Česku vzrostly o víc než 200 %, zatímco vyplácené důchody byly valorizovány o 150 %.
Nastupující vláda vedená premiérem Petrem Fialou (ODS) chce důchody valorizovat podle zákona. „Úsporná opatření vlády budou sociálně citlivá, zejména s ohledem na priority v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a s cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodů,“ píše se v koaliční smlouvě.
Vývoj průměrného starobního důchodu od roku 2010 | ||||
| Rok | Průměrný starobní důchod (ke konci roku) | Náhradový poměr k průměrné hrubé mzdě v daném roce | Průměrný důchod mužů | Průměrný důchod žen |
| 2010 | 10 123 Kč | 42,42 % | 11 240 Kč | 9189 Kč |
| 2011 | 10 552 Kč | 43,15 % | 11 700 Kč | 9584 Kč |
| 2012 | 10 778 Kč | 43,00 % | 11 948 Kč | 9782 Kč |
| 2013 | 10 970 Kč | 43,82 % | 12 150 Kč | 9955 Kč |
| 2014 | 11 075 Kč | 42,98 % | 12 559 Kč | 10 050 Kč |
| 2015 | 11 348 Kč | 42,68 % | 12 551 Kč | 10 302 Kč |
| 2016 | 11 460 Kč | 41,28 % | 12 662 Kč | 10 402 Kč |
| 2017 | 11 850 Kč | 39,98 % | 13 076 Kč | 10 758 Kč |
| 2018 | 12 418 Kč | 38,74 % | 13 683 Kč | 11 281 Kč |
| 2019 | 13 468 Kč | 38,95 % | 14 783 Kč | 12 277 Kč |
| 2020 | 14 479 Kč | 40,60 % | 15 868 Kč | 13 204 Kč |
| 2021* | 15 411 Kč | 41,18 % | 16 890 Kč | 14 048 Kč |
| * data ke konci září; zdroj dat: ČSSZ, ČSÚ, výpočet náhradového poměru Peníze.cz | ||||
Jiří Hovorka
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 12. 2021 20:58, deprese
Chci nejvíce kladných hlasů. :-)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 12. 2021 12:38
duchodci, kteri za tenhle marasmus z velke casti muzou (polovina z nich voli trestne stihanyho StBaka babise), z tehle krize vyjdou jako vitezove, protoze vzhledem k tomu, ze se jim duchody zvysuji o celou inflaci + polovinu rustu mezd, tak jim jdou duchody realne nahoru a tahle krise ze jich vpodstate vubec netyka narozdil od nas, co jim ty duchody platime
V diskuzi je celkem (192 komentářů) příspěvků.