K předčasném důchodu nemůžete mít výdělek, který zakládá účast na nemocenském pojištění nebo ze kterého platíte sociální pojištění, takže nesmíte do běžného zaměstnaneckého poměru a podnikání smí být jen velmi drobné.
V řádném starobním důchodu si můžete vydělávat bez omezení, brát mzdu i podnikat. Když chcete i v důchodovém věku při čerpání penze v zaměstnání pokračovat, nikdo vám nesmí bránit. Výpověď můžete dostat jen ze zákonných důvodů, jako každý jiný zaměstnanec. Nový pracovní poměr může starobní důchodce uzavřít i na dobu neurčitou.
Jak na zdravotní pojištění
Když je starobní důchodce zaměstnaný, odvádí za něj zaměstnavatel zdravotní pojištění ve stejné výši jako za každého jiného zaměstnance: strhává mu čtyři a půl procenta z hrubé mzdy a dalších devět procent z hrubé mzdy za zaměstnance odvádí „ze svého“:
Ani v pravidlech odvodů zdravotního pojištění při práci na DPP a DPČ neplatí pro penzisty oproti ostatním žádné odlišnosti:
Podnikání v důchodu je vedlejší výdělečnou činností. V případě zdravotního pojištění z toho pro penzistu plyne, v prvním roce podnikání měsíční zálohy nemusí platit. Pojistné uhradí až po podání přehledu zdravotní pojišťovně podle skutečných zisků. Od druhého roku podnikání platí zálohy ve výši, ke které se dopočetl v přehledu. Minimální vyměřovací základ pro podnikajícího důchodce (na rozdíl od lidí, kteří podnikají v rámci hlavní činnosti) neplatí, zálohy se počítají podle skutečných zisků v předešlém roce, žádnou minimální výši stanovenou nemají, takže záloha klidně může dělat jen pár kaček. Detaily o zdravotním pojištění při vedlejší činnosti a podávání přehledu zdravotní pojišťovně článcích:
Jak na sociální pojištění
Když je penzista zaměstnaný, odvádí za něj zaměstnavatel sociální pojištění stejně jako za každého zaměstnance, bez rozdílu. Sráží mu tedy každý měsíc šest a půl procenta z hrubé mzdy a dalších dvacet pět procent hrubé mzdy platí na zaměstnancovo sociální pojištění zaměstnavatel ze svého. Detaily o platbách sociálního pojištění zaměstnanců v článku:
Když si penzista vydělává nebo přivydělává na bázi dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud jde o sociální pojištění, opět platí úplně stejná pravidla jako pro ostatní:
Pokud budete čerpat starobní důchod a zároveň podnikat, bude se vaše podnikání, jak už víte, považovat za vedlejší činnost. V prvním roce podnikání nemusíte platit zálohy na sociální pojištění – doplatíte ho až v dalším roce po odevzdání přehledu pro sociálku podle toho, kolik jste podnikáním doopravdy vydělali.
Když vaše roční výdělky z podnikání nepřevýší rozhodnou hranici, která je pro rok 2017 stanovená na 67 756 korun, neplatíte za tento rok sociální pojištění vůbec. Výdělkem je tady myšlený daňový základ, tedy příjmy po odpočtu výdajů. Zálohy pak nemusíte hradit ani v dalším roce – všechno se zase vyúčtuje až po podání přehledu.
Když vyděláte víc než rozhodnou částku, vypočtete si v přehledu pro sociálku doplatek za sociální pojištění (který uhradíte na účet okresní správy sociálního zabezpečení) a zálohy na následující rok. Minimální výše zálohy při vedlejší činnosti v roce 2017 dělá 825 korun (je nižší než minimální záloha pro hlavní činnost). Víc najdete v článku o sociálním pojištění pro podnikatele:
Jak na daň z příjmů
Za důchodce, který je zaměstnaný, odvádí zálohu na daň z příjmů zaměstnavatel. Daň je patnáctiprocentní, odečítá se z hrubé mzdy, ale počítá se ze superhrubé mzdy, tedy hrubé mzdy navýšené o odvody, které za zaměstnance platí na zdravotní pojištění a sociální pojištění zaměstnavatel.
Když máte v daném roce příjem jen z jednoho zaměstnání (nebo z několika zaměstnání postupně), vyřídí za vás roční vyúčtování daně z příjmů zaměstnavatel, nemusíte podávat daňové přiznání. Jestli máte víc zaměstnání současně (stačí i v jednom měsíci), musíte na začátku následujícího roku podat daňové přiznání.
Sám podává daňové přiznání také člověk, který v důchodu podniká a jeho roční výdělek z podnikání je vyšší než patnáct tisíc korun (myšlený je hrubý příjem, nikoli zisk). Při nižších příjmech nemusíte výdělek z podnikání danit ani podávat daňové přiznání.
Jak s nemocenskou
Zaměstnaný starobní důchodce má stejně jako ostatní zaměstnanci od čtvrtého pracovního dne nemoci nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, od patnáctého kalendářního dne pak na dávky nemocenské, které vyplácí stát:
Pozor ale na to, že penzista může čerpat nemocenskou maximálně 70 dní. Když se skončí v pracovní neschopnosti víckrát během jednoho kalendářního roku, platí stejný limit: nemocenskou může dostávat v součtu nanejvýš 70 dní v roce, tady po kratší dobu než ostatní zaměstnanci.
Jak si zvýšit důchod
Kdo pobírá starobní důchod a zároveň dál pracuje, tedy dál platí sociální pojištění (nebo ho za něj odvádí zaměstnavatel), si časem může penzi zvýšit. Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti se může výpočtový základ (pozor ne konečný důchod) zvýšit o 0,4 procenta. O zvýšení lze žádat po uplynutí zmíněných 360 dní (přepočet se neprovádí automaticky, je třeba zažádat).
Máte ale i jiné alternativy. Když dosáhnete důchodového věku a splníte podmínky nároku na důchod, nemusíte hned začít penzi čerpat. Můžete se rozhodnout, že budete dál pracovat a důchod ještě brát nebudete. Když odchod do důchodu odložíte, zvýšíte si penzi. Konkrétně: za každých devadesát dní, které odpracujete navíc, se zvýší výpočtový základ důchodu o 1,5 procenta. Do této doby se ale nepočítají dny, kdy čerpáte nemocenskou, ani jiné náhradní doby pojištění. Další možností je brát důchod v poloviční výši (a dál pracovat). Pak se výpočtový základ zvyšuje o 1,5 procenta za každých sto osmdesát odpracovaných dní.
O zvýšení důchodu se žádá na okresní správě sociálního zabezpečení:
Sdílejte článek, než ho smažem