Penzijní reforma se už rozběhla a my bychom se měli začít rozhodovat, jakým způsobem se do ní zapojíme. Máte pocit, že k učinění správného rozhodnutí nemáte všechny informace? Ptejte se na vše, co vás zajímá, odborníka Jiřího Rusnoka, předsedy představenstva ING Penzijního fondu, a. s.
Jiří Rusnok
Předseda představenstva ING Penzijního fondu, a. s. Ve společnosti ING působí od roku 2003. Zároveň je prezidentem Asociace penzijních fondů ČR. V minulosti působil také jako ministr financí a ministr průmyslu a obchodu ČR.
ING Penzijní fond, a. s., je součástí globální finanční skupiny ING. Tato společnost holandského původu nabízí stabilní a kvalitní služby v oblasti pojišťovnictví, bankovnictví a správy aktiv pro 85 milionů klientů ve více než 40 zemích světa.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
12. 10. 2012 19:15 | Pan reforma
http://reformapenzijni.cz/
Tam dostanete spoustu informací právě o reformě důchodů v roce 2013.
12. 10. 2012 14:16 | Jiří Rusnok , ING Penzijní fond
V prvé řadě se úplně neodstupuje od evropského principu solidarity, jen se trochu mírní. Hlavním důvodem, proč je tomu tak, je stárnutí populace. Nejen u nás, ale i v Evropě stoupá počet pobíratelů státních penzí, zároveň ale klesá počet poplatníků důchodového pojištění, ze kterého se důchody vyplácí. Dnes na jednoho penzistu platí více než dva ekonomicky aktivní, v roce 2050 by se tento poměr měl vyrovnat a každý tak budeme mít „svého“ seniora. Na penze v uspokojivé výši tak za chvíli nebudou peníze. K řešení lze v zásadě přistoupit čtyřmi způsoby – zvyšovat věk odchodu do důchodu, snižovat vyplacenou dávku, zvyšovat pojistné, anebo snížit závislost příjmů budoucího důchodce na průběžném systému. V současné době můžeme pozorovat kombinaci prvních třech zmiňovaných variant. Ta poslední se však zdá být v tuto chvíli nejméně bolestivá. Navíc tento princip je běžnou praxí vyspělých zemí. Například Velká Británie nebo Japonsko, mají důchodový systém postaven převážně na tomto principu. V Anglii státní penze činí asi 434 liber (necelých 13 000 Kč), což je asi třetina průměrné čisté mzdy, a většinu důchodcovských příjmů tvoří nepovinná část z nejrůznějších spoření.
A nyní k vaší první otázce. Ano, uvědomuji si, že reforma se stává nepopulární věcí, ale je to naprosto nezbytný krok. Hlavní myšlenkou všech plánovaných změn tak je především přenést více odpovědnosti za naši budoucnost ze státu na nás samotné, stejně jako je tomu i v zahraničí, tedy posílit princip zásluhovosti, bez kterého se náš sociální systém brzy zhroutí. Přesto, že má své chyby, jedná se o doposud nejlepší variantu, která byla předložena. Máte pravdu, že pro některé skupiny není zcela výhodná, pro tyto lidi se ale vlastně nic nemění, tedy reforma samotná je nijak nezvýhodňuje. Nechtějí-li vstoupit do druhého pilíře, nemusejí. I oni by si ale měli uvědomit, že prognóza výše penzí je negativní a v roce 2050 by mohla činit jen 6,5 tisíce korun! Zajistit si sám prostředky na penzi je tedy nutné pro každého bez výjimky. Investicí do nově vzniklého druhého pilíře penzijní reformy rozkládáte celkové riziko svých důchodových příjmů na více zdrojů. Možností je však více. Kromě druhého pilíře je zde i třetí pilíř, jehož výhody jsou nepopiratelné – státní příspěvek v současnosti až 150 korun měsíčně, od nového roku dokonce až 230 korun, daňové odpočty, možnost příspěvku zaměstnavatele. Žádný jiný produkt nenabízí tak velkou státní podporu.
Na stát bychom se tedy neměli až tak příliš spoléhat. Z tohoto důvodu přišla na řadu penzijní reforma, která řeší tento problém. Vznikem II. pilíře se lidé budou moci částečně vyvázat z povinných plateb státu a naskytne se jim možnost spořit si sám na sebe v soukromých fondech. Výhodou II. pilíře je i zavedení principu dědičnosti prostředků, který z průběžného systému neznáme.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
12. 10. 2012 8:42
1/ Ano, máte pravdu, úspory jsou ve vládním rozpočtu velkým tématem. Co se týká penzí, již za pár desítek let stát s největší pravděpodobností nebude mít na jejich výplatu dostatek prostředků, a tak budou muset výrazně klesat. Ačkoli by deficity důchodového účtu nepřekročily hranici 1 % HDP i bez podstatných změn v důchodovém systému v nejbližších 20 letech, později by však bez reformních opatření dosáhly úrovně okolo 4 % HDP. Proto cílem penzijní reformy je dlouhodobá udržitelnost průběžného I. pilíře a diverzifikace rizika poklesu státního důchodu zavedením II. pilíře. Ano, vznik II. pilíře bude spojen s tzv. transformačními náklady, které jsou vyvolány výpadkem části odvodů do I. pilíře z titulu jejich přesměrování do II. pilíře. Výpadek je však obecně dočasný, neboť je následně s odstupem 10 až 30 let podle věku účastníků II. pilíře kompenzován snížením na výdajové straně při krácení důchodů příjemců důchodů z II. pilíře.
Za předpokladu 50 % účasti lidí s nejvyššími příjmy dle MF ČR tak nebude mít vznik II. pilíře důchodového pojištění významné finanční dopady na bilanci základního důchodového pojištění. Z počátku vyvolá zavedení druhého pilíře dodatečný deficit ve výši cca. 0,5 % HDP ročně, v dlouhodobém horizontu pak ne více než 0,2 % HDP ročně. Celková bilance v projektovaném období (2011 – 2099) předpokládá deficit přibližně 1 % HDP.
Spoření ve druhém pilíři bude zcela soukromé a tudíž dobrovolné. Stát tak v žádném případě nebude do II. pilíře zasahovat a nebude do něj nic vkládat ani z něj vyplácet. To vše bude v rukou střadatelů a penzijních fondů.
2/ Kalkulačka MPSV nebere do úvahy skutečnost, že množství důchodců výrazně narůstá a počet nově narozených dětí výrazně klesá. Důsledkem tohoto trendu je všeobecně přijímaný předpoklad, že uvedená výše důchodu v prvním pilíři bude ve skutečnosti zřejmě výrazně nižší, než je dnešní stav. Jelikož však není a nemůže být známo, o kolik přesně toto budoucí snížení bude, MPSV muselo použít současný stav a nyní platné zákony. Navíc, kalkulačka MPSV negarantuje výši státního důchodu ani jakoukoliv jinou dávku a nebere do úvahy budoucí růst mezd. Zadaná hodnota mzdy je tzv. celoživotní průměrnou mzdou, jejíž odhad u zejména mladších osob je velmi obtížný. Jelikož tento budoucí nárůst není brán do úvahy, celková výhodnost je tak relativně výrazně zkreslena v neprospěch druhého pilíře.
Nejčastější je názor, že II. pilíř bude výhodný pro lidi mladší 40 let, kteří pobírají alespoň průměrnou mzdu. Podle studie, kterou zpracoval institut IDEA, se vstup do druhého pilíře penzijní reformy vyplatí polovině mužů a 30 % žen. Možnost vstupu do II. pilíře by měl však zvažovat každý, kdo nechce rozhodnutí o výši své penze ponechat pouze na státu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
9. 10. 2012 15:55 | Majka
Děkuji za odpověď. Majka
6. 10. 2012 15:21 | Kokeš
3.10. v 15.03 jste mně odpověděl na můj dotaz. Mohu říci, že mě na Vaší odpovědi zaujaly dvě věty.
1) Cílem penzijní reformy není zajistit státu více prostředků, ale naopak snížit tlak na státní kasu v oblasti vyplácení penzí.
2)... logika „kdo si víc spoří, více v penzi dostane“, ...
Ta první proto, že je to ekonomický nesmysl. Budeme spořit na vyplácených důchodech, ať to stojí, co to stojí. Vždyť důchody jsou součástí státního rozpočtu, stejně jako příspěvky státu do ii. pilíře.
Co je státu platné, že ušetří na důchodech, když tutéž částu, ne-li větší, vyplatí na podporu II. pilíře?
Ta druhá proto, že to vůbec není, v případě II. pilíře pravda. Pro účastníky je II. pilíř, ve srovnání s jinými způsoby šetření na důchod, výrazně nevýhodný. Viz kalkulačka k důchodové reformě na webu MPSV a viz kalkulačky u každého současného penzijního fondu.
Kokeš
5. 10. 2012 16:15 | Jiří Rusnok , ING Penzijní fond
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 10. 2012 16:15 | Jiří Rusnok , ING Penzijní fond
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 10. 2012 11:10 | Honza
kdyby Vám bylo 35, šel byste do druhého pilíře i si rizikem, že politici za pár let změní pravidla? Co pak? Děkuji.
5. 10. 2012 9:41 | Petr David
3. 10. 2012 10:13 | Kokeš
nemohu si pomoci, ale ať počítám, jak počítám, nemohu se dopočítat nějakých výhod pro stát. Ten bude rád, když úspory státu za státní důchody vyrovnají ztráty za jeho podporu II. pilíře.
To nepočítám ty desítky mld. Kč, které do celého systému vloží do doby, než budou první účastníci odcházet do důchodu.
Také kalkulačka na webu MPSV nedává vůbec optimistická čísla. Výsledky III. pilíře vedle toho vypadají, při stejné době vyplácení penze, jako z říše pohádek.
Jediné co mě napadá, je plán státu na radikální snížení důchodů pro tyto případy. Minimálně o třetinu.
Ptám se: Má stát v záloze ještě nějaké změny parametrů, které si zatím nechává pro sebe?
Kokeš
4. 10. 2012 19:22 | Jiří Rusnok , ING Penzijní fond
To, že máte penzijní připojištění založené je dobře. Dejte si ovšem jen od nového roku pozor na změnu ve výši státních příspěvků. Abyste dosáhl na ten nejnižší, konkrétně 90 korun, budete muset přispívat mezi 300 a 399 korunami.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 10. 2012 11:51 | Mirek
je mi 35 let a příští rok tedy budu řešit otázku,zda vstoupit do II. pilíře či nikoliv. Můžete mi říct, zda se při průměrném výdělku vyplatí vstoupit do II. pilíře ? Jelikož mám do důchodu daleko, volil bych akciový fond. Penzijní připojištění již mám.
Děkuji Vám za odpověď a přeji hezký den.
3. 10. 2012 15:03 | Jiří Rusnok , ING Penzijní fond
Cílem penzijní reformy není zajistit státu více prostředků, ale naopak snížit tlak na státní kasu v oblasti vyplácení penzí. Státní důchody čeká strmý propad, který bude reakcí na demografické prognózy. Vývoj složení obyvatelstva České republiky totiž již delší dobu ukazuje postupné stárnutí, a tak zatímco nyní na jednoho penzistu do státního průběžného důchodového systému přispívají víc jak dva ekonomicky aktivní, za pár desítek let to bude již jen jeden na jednoho. Proto stát od nového roku vytvořil prostor pro to, aby si lidé mohli začít spořit i mimo tento státní systém. Zřídí tak nový II. pilíř, který bude fungovat na principu vyvedení části prostředků odváděných státu na důchodovém pojištění (konkrétně 3 % z celkových 28 % zaplacených spolu se zaměstnavatelem), za podmínky spoření také z hrubé mzdy (konkrétně 2 %). Vzhledem k očekávaným poklesům penzí tak státu ušetříme na dalších dávkách, které by nám v případě výhradní závislosti musel doplácet do životního či existenčního minima. Tato logika „kdo si víc spoří, více v penzi dostane“, je běžná v mnoha evropských státech i třeba v USA. Přesto, že technická novela, která upravuje některé parametry nového penzijního systému, nedostala prezidentský souhlas, na plánovaných změnách našeho penzijního systému to v současné době nic nemění. Nyní je technická novela v Poslanecké sněmovně, kde je možné veto přehlasovat. O případných změnách by se tedy jednalo až poté, kdy by se nepodařilo technickou novelu prosadit.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
1. 10. 2012 17:51 | Jiří Rusnok , ING Penzijní fond
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
1. 10. 2012 17:45 | Jiří Rusnok , ING Penzijní fond
Nový II. pilíř je postaven na principu dobrovolného vyvedení 3 % ze státního I. pilíře s přidáním 2 % z hrubé mzdy. Jeho účelem je snížení závislosti na státních důchodech a podpora principu zásluhovosti. To znamená, že více prostředků na stáří bude mít ten, kdo si bude více spořit. Jeho výhodou je střádání vašich vkladů na soukromém individuálním účtu namísto ukládání na státní důchodový účet, ze kterého jsou vypláceny důchody současných seniorů. Vaše otázka na dědictví je velmi zajímavá, protože tento princip v současném státním důchodovém systému neznáme, penzijní připojištění se samozřejmě dědí, pokud však na smlouvě uvedete oprávněnou osobu, pak je naspořená částka vyplacena této osobě bez nutnosti dědického řízení. Novinkou a další výhodou II. pilíře je tak právě možnost naspořené prostředky dědit. Týká se to přitom nejen úmrtí před dosažením důchodového věku, ale také v průběhu výplaty dávek (zvolíte-li si rentu na 20 let). Budeme-li hovořit o výhodnosti pro vás, kromě spoření do vlastní kapsy namísto státu si můžete vybrat ze čtyř investičních strategií: fond státních dluhopisů, konzervativní strategii, vyváženou nebo dynamickou strategii. Je třeba zopakovat, že vaše rozhodnutí o vstupu do II. pilíře je dobrovolné, zároveň ale nevratné a ve vašem případě máte čas se rozhodnout do doby, než vám bude 35 let. V případě mateřské dovolené nebo po dobu nezaměstnanosti nebudete muset do II. pilíře přispívat. Podle nynějšího nastavení to vypadá, že se důchodové spoření vyplatí spíše mladším lidem s vyššími příjmy. Tyto dva faktory by ale neměly být hlavním hlediskem při vašem rozhodování.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Zobrazit všech 17 komentářů