V závěrečném, dvanáctém pokračování videorozhovoru s ekonomem Vladimírem Bezděkem si připomeneme důsledky takzvané „malé důchodové reformy“, tedy parametrické změny zákona o důchodovém pojištění. Ukážeme si také, jak vláda v zásadních reformních bodech reagovala na doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Malá reforma s velkými změnami?
Od prvního října 2011 vstoupila v platnost malá důchodová reforma, která byla vypracována především kvůli nálezu Ústavního soudu z dubna 2010. Ten totiž rozhodl, že by se měl zvýšit princip zásluhovosti, což v podstatě znamená, že lidé, kteří mají vyšší příjmy, a v důsledku toho odvádějí také vyšší sociální pojištění, budou dostávat vyšší důchody.
Odchod do důchodu se bude stále posouvat
Malá důchodová reforma však přináší také další změny. Jednou z nich je například urychlení sjednocení důchodového věku u mužů a žen. Ženám se tak na přechodnou dobu bude posouvat hranice důchodového věku rychleji. Zvyšování důchodového věku bude zároveň postupně narůstat i nad 65 let, a to o dva měsíce za rok. Dnešní třicátníci tak půjdou do důchodu až v 67 letech, děti, které se narodí tento rok, dokonce až v 73 letech. Tento proces zatím není ohraničen, neexistuje tedy horní hranice, ke které se bude důchodový věk posouvat.
Změny se dotknou také způsobu valorizace (zvyšování) důchodů. Ta bude vypočítávána podle růstu spotřebitelských cen a růstu reálných mezd. Od 1. ledna 2012 tak základní výměra důchodů vzroste o 40 korun a procentní výměra o 1,6 procenta.
Technickou záležitostí, která se však rovněž může podepsat na výši vašeho důchodu, je pokračování v prodlužování rozhodného období. Dosud se totiž penze vypočítávala pouze z příjmů od roku 1986 (v té bodě se začala výše příjmů evidovat) a měla se ustálit na výpočtu z výše příjmů za posledních 30 let před důchodem. Nyní se ale bude důchod vypočítávat podle celoživotních příjmů. To znamená, většinou důchod poklesne, protože v prvních letech kariéry se obvykle vydělává méně.
Sdílejte článek, než ho smažem