Ministerstvo financí předložilo k veřejné diskusi návrhy dvou zákonů: o důchodovém spoření a o doplňkovém penzijním spoření. Týkají se nově chystaného druhého a existujícího třetího, dobrovolného pilíře důchodového systému. Pokud by se je podařilo schválit, měly by být účinné od ledna 2013. Pošle je však Kalousek vůbec do parlamentu? Veřejná diskuse na nich nenechala nit suchou. Jenže reformátoři poslední dobou působí, jako by se nechali přivázat ke stožáru s ušima zalitýma voskem...
Druhý pilíř: bez půlmiliardy do penzijního byznysu nelez
Návrhy nepřinášejí žádné velké překvapení. Podle návrhu zákona o důchodovém spoření se do důchodové reformy budou moci zapojit občané do 35 let, nebo i starší, pokud se tak rozhodnou do půl roku od jejího spuštění. V rámci takzvaného opt-outu budou moci 3 % svého sociálního pojištění vyvést na soukromý účet, který pro ně bude spravovat nové vzniklá penzijní společnost. Podmínkou ovšem je, že občan k těmto penězům musí přidat 2 % základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění ze svého.
Penzijní společnosti pak budou svěřené prostředky investovat. Pro své klienty budou muset mít k dispozici fondy s různě rizikovou strategií: fond státních dluhopisů, konzervativní fond (ani jeden neinvestuje do akcií), vyvážený nebo dynamický fond. Roční poplatek za správu fondů má činit podle jejich rizikovosti od 0,3 (u nejméně rizikového fondu státních dluhopisů) až po 0,6 % z celkové výše majetku plus 10 % z dosaženého ročního zhodnocení. Fond státních dluhopisů žádný bonus za dosažený výnos mít nebude.
Novinkou tak je snad jen to, že základní kapitál penzijních společností bude muset činit alespoň půl miliardy korun. To je suma poměrně vysoká, tak vysoká, že se dá předpokládat, že penzijních společností vznikne poměrně málo.
Třetí pilíř: účastníci nebudou platit reklamu
I ve třetím pilíři penzijního systému mají nově vzniknout penzijní společnosti. Majetek účastníků současného penzijního připojištění má být podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření oddělen od majetku správce, tedy penzijních fondů, a převeden do transformovaných fondů. Tyto fondy budou spravovány novými penzijními společnostmi a budou od nich majetkově odděleny. Zbylý majetek penzijního fondu připadne nové penzijní společnosti.
Díky oddělení majetku již nebude možné, aby náklady příštích období byly hrazeny přímo z peněz účastníků. Výdaje například za reklamu k přilákání nových klientů by tak neměl platit transformovaný fond a účastníci penzijního připojištění.
Garance platí dál. Kdo chce státní příspěvek, platí víc.
Těm, kdo mají peníze v nynějším penzijním fondu, by mělo být nadále – v rámci oddělené části fondu – každý rok garantováno, že fond nebude ve ztrátě, respektive že případnou ztrátu uhradí jeho akcionář. Tomu ovšem bude odpovídat nízké zhodnocení vložených peněz.
Měnit by se měly limity, od nichž lze odečítat penzijní připojištění z daní. Dnes to jde při měsíčních úložkách 500 až 1 000 korun, nově to bude možné při úložkách 1 000 až 1 500 korun.
Změnit se má také částka, od které stát poskytuje státní podporu. Místo dosavadních 100 korun bude k získání státního příspěvku třeba spořit alespoň 300 korun měsíčně. A kdo by chtěl státní příspěvek v maximální výši, musel by nově spořit měsíčně nikoliv 500 korun a více jako nyní, ale aspoň tisícovku. Nahoru má jít ovšem i maximální výše státního příspěvku, ze současných 150 na 230 korun.
Povinný konzervativní fond i ve třetím pilíři
Penzijní společnosti působící ve 3. pilíři budou muset povinně klientům nabídnout konzervativní fond, jejich strategie bude ale ve srovnání s druhým pilířem zcela volná. Budou tak moci spravovat svěřené peníze agresivněji než fondy ve 2. pilíři. Jejich poplatky za správu majetku se budou pohybovat od 0,4 % ročně u konzervativních fondů po 0,8 % u nejagresivnějších. Plus 10 % výnosů podle dosaženého zhodnocení.
Svaz průmyslu a dopravy: analýzu a znovu!
Plánovaný vznik penzijních společností pro 2. pilíř má řadu kritiků. A zdaleka nejde jen o sociální demokracii, která ho zcela odmítá. „Při vyvedení části peněz z prvního pilíře lze čekat snahu o zvýšení pojistného na důchodové pojištění. Snaha o zvýšení DPH na krytí deficitu zvedne i ceny. To může přinést tlak na růst mezd a na vyšší daňové a odvodové zatížení zaměstnanců,“ varuje tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.
Svaz doporučuje provést analýzu finančních nákladů a dopadů důchodové reformy, včetně již schválené takzvané malé důchodové reformy. Analýza by měla prokázat jaká je stabilita a finanční udržitelnost celého důchodového systému. Zaměstnavatelé přitom navrhují vůbec nezavádět druhý pilíř, ale provést pouze reformu třetího pilíře.
Dva třetí pilíře?
Vladimír Bezděk, šéf poradní skupiny expertů, která připravovala penzijní reformu, před časem v exkluzivním rozhovoru s názvem Lidé na větší spoření na penzi nemají peníze pro Peníze.cz řekl, že finanční možnosti řady Čechů jsou omezené. Různé výpočty navíc naznačují, že druhý pilíř (opt-out) by se vyplatil jen bohatším, viz i náš článek Penzijní reforma? Neproděláte na ní, pokud máte nadprůměrný plat. Ti chudší se nejspíš spokojí s prvním pilířem – a reforma se mine účinkem.
Šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok se obává, že za stávajících podmínek bude účast v 2. pilíři nízká a při současných podmínkách nebudou mít zájem o vstup do 2. pilíře ani poskytovatelé finančních služeb. Penzijní společnosti sice mohou najít určitou synergii mezi službami pro 2. a 3. pilíř, nutnost splnění řady zákonných podmínek (včetně základního půlmiliardového kapitálu) ale systém prodraží.
Za největší problém považuje, že účast ve druhém pilíři není pro část obyvatel povinná, nebo do něj alespoň nebyly automaticky zapsány (s možností vystoupit) mladší věkové skupiny. Jde tak podle něj vlastně jen o jakousi další variantu třetího pilíře penzijní reformy.
Ideje z IDEA: než špatný druhý pilíř, to radši žádný
Liboru Duškovi z Institutu pro demokracii a analýzu (IDEA) vadí, že se neujalo doporučení, aby účty klientů spravovala státní instituce, například Česká správa sociálního zabezpečení, a fondy se staraly jen o investování a neznaly identitu klientů. Navíc pokud bude penzijních společností jen minimum, a bude mezi nimi tedy jen omezená konkurence, stanovení poplatků na 0,3 až 0,6 % z aktiv ročně a 10 % za zhodnocení je k nim víc než velkorysé.
Třetí pilíř je i podle něj nutné reformovat, zamlouvá se mu myšlenka oddělení majetku akcionářů od majetku fondů a domnívá se, že je třeba umožnit fondům agresivnější investování. Státní příspěvek na penzijní připojištění ale považuje za příliš štědrý. Lepší cesta než zvyšování dotací do třetího pilíře, říká Dušek, je správné nastavení pilíře druhého a důslednější reforma prvního.
Význam druhého pilíře spočívá v tom, že snižuje budoucí výdaje státu na penze. Přesouvá část nákladů na financování budoucích penzí z našich daní a k investičním výnosům – podle toho, do čeho fondy investují. Pokud by však měl vypadat tak, jak ho navrhuje vláda, je prý lepší zvážit, zda ho vůbec zavádět.
Sdílejte článek, než ho smažem