Nad reformou důchodů se smráká. Je státní penzijní fond přijatelný kompromis?

Zdá se, že nad důchodovou reformou se smráká. I kdyby vládní koalice ustála současné problémy a reformu protlačila parlamentem, může se stát, že až se znovu dostane k moci sociální demokracie, reformu (spolu s jinými) prostě  zruší. Podle názoru šéfa Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka není přitom mezi vládním návrhem a záměry opozice, jak změnit penzijní systém tak velký rozdíl, jak to na první pohled vypadá. Prohlásil to včera na konferenci o budoucnosti penzijní reformy, pořádané sdružením CZECH TOP 100, serverem Česká pozice a agenturou Grayling.

Vláda chce zavést druhý soukromý pilíř spoření na penzi, sociální demokracie by raději více podpořila ten třetí. Podle Rusnoka je však z makroekonomického pohledu jedno, zda budou tři procenta hrubých příjmů z prvního (průběžného) důchodového pilíře vyvedena do pilíře druhého, nebo zda bude stejnou měrou podpořeno penzijní připojištění, tedy třetí pilíř důchodového systému.

Stínový ministr financí: Stárnutí populace je dočasný problém

Předseda Senátu sociální demokrat Milan Štěch připustil, že je třeba důchodový systém rychle reformovat. Je ale proti vyvádění jakýchkoliv peněz z prvního pilíře. Zásadní problém vidí v tom, jak eliminovat rizika – aby lidé v důchodu nezjistili, že přišli o dlouho spořené peníze. Za lepší řešení pokládá modernizaci třetího pilíře penzijního systému (důchodové připojištění). Odmítl také financování penzijní reformy zvyšováním daně z přidané hodnoty. Štěch pokládá za chybu jakékoliv impulzy ke zvyšování inflace, která k nám podle něj i tak přijde odjinud.

Ještě kritičtěji hodnotí důchodovou reformu stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD. Z jeho úst zaznělo, že na současném systému není v podstatě třeba nic příliš měnit. Stárnutí populace označil dokonce za dočasný problém!

Vládní krize a postoj sociálnědemokratické opozice nevěstí penzijní reformě nic dobrého.

Vznikne český CalPERS?

Oči na stopkách...

... dnem i nocí. Analýzy, komentáře, kalkulačky:

• speciál penzijní reforma
• speciál daňová reforma

Jiří Rusnok nicméně vidí možné řešení reformy ve vzniku státního penzijního fondu, jehož individuální účty by vedla Česká správa sociálního zabezpečení a spravoval by ho někdo jiný.

Fond by měl velké strukturované portfolio, běžné u penzijních fondů v zahraničí, včetně jednoho z největších na světě, jímž je veřejný důchodový fond kalifornských státních zaměstnanců CalPERS. Jeho aktiva by byla maximálně diverzifikovaná investicemi po celém světě a převažovaly by v nich akcie. Ke státnímu či veřejnému penzijnímu fondu by pak mohly být postupně přidávány další alternativy spoření na penzi.

Pokud nikdo nemá odvahu založit povinné spoření, které by mladým, kteří mají mnohdy jiné priority, pomohlo zajistit, aby se jejich průměrná penze vůči průměrnému platu nesnížila ze současných 55 procent o dalších pět, deset či patnáct, nebo dokonce více procent, je podle Rusnoka možné zavést podobný systém jako třeba v USA, na Novém Zélandu nebo nově ve Velké Británii.

Tam je do důchodového systému automaticky zapojen každý, kdo odpovídá věkem nebo jinou charakteristikou – třeba začne pracovat. Ze systému se může každý sám dobrovolně odhlásit. Jde tedy o týž systém, pro který se vyslovil ekonom Jan Švejnar ve včerejším exkluzivním rozhovoru pro Peníze.cz.

Povinné spoření ovšem může být, jak upozornil Štěch, v ČR problém. Dvě třetiny občanů podle něj totiž na povinné spoření nemají, což dává do souvislosti s tím, že se v Česku šest let nezvýšila minimální mzda.

Půjdou do reformy lidé? A finanční instituce?

Podle Tomáše Machance z ministerstva práce a sociálních věcí se může penzijní reformy zúčastnit více než milion osob. Nikdo ale neví, kolik jich bude skutečně. A nikdo také nedokáže odhadnout, jak velký bude o reformu zájem ze strany penzijních fondů, respektive nově vznikajících penzijních společností. Pokud totiž stát bude chtít, aby penzijní společnost složila kapitál ve výši  500 milionů korun, jak toto úterý uvedla náměstkyně ministra financí Klára Król, nemusí být jejich počet nijak vysoký. Jeden z odhadů tvrdil, že bude jen jedna či dvě.

Spořit není z čeho

Štěchova slova, podle nichž nemá řada lidí příliš peněz nazbyt, již dříve v rozhovoru pro Peníze.cz potvrdil Vladimír Bezděk – Lidé nemají na větší spoření peníze. Mnozí si tak budou nejspíš muset vybrat, zda vstoupit do druhého pilíře, nebo preferovat třetí nepovinný pilíř. V druhém jim stát přispěje oněmi třemi procenty, k nim by ale museli na důchod dodat dvě procenta hrubého příjmu ze svého.

Ministerstvo financí přitom zároveň chystá zvýšení částky, od které stát přispívá na penzijní připojištění, na 300 korun, maximální příspěvek by měl podle návrhu nově vyplácet nikoliv jako dosud při měsíční úložce 500, ale tisíc korun. Jde skutečně o proklamovanou snahu zvýšit spoření na penzi, nebo je cílem zvýhodňovat plánovaný druhý pilíř na úkor třetího (penzijního připojištění)? Kdo preferuje spiklenecké teorie, může se také zamyslet nad spekulacemi o budoucím možném rušení nebo podstatném omezení stavebního spoření...

Jestliže se diskutuje o různých variantách penzijní reformy, můžeme si navíc položit (a nebudeme první) otázku, proč není možné spořit na důchod produktově. Tedy například vybrat si sám podílový fond, na který by stát dotyčnému při pravidelném spoření přispíval.

Pravdou je, že by to bylo v této fázi penzijní reformy složité a pro začátek by asi vážně stačilo, kdyby vznikl státní nebo veřejný penzijní fond, který by řadu lidí od investování na penzi aspoň neodrazoval, když už je k němu nikdo není s to přilákat.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem