Pan Jaroslav se vždycky chlubil tím, že je celý život věrný stejné firmě. S kdysi velmi známým podnikem to ale šlo poslední dobou od deseti k pěti. Poslední ranou pak byla nedávná recese. Firma zkrachovala a Jaroslav byl najednou bez práce. Zúčastnil se sice řady výběrových řízení, ale s nulovým výsledkem. Když později přišel o nárok na podporu v nezaměstnanosti a zjistil, že by mohl jít do předčasného důchodu, po delším váhání na to přistoupil.
Pro odchod do důchodu je přitom třeba splnit dvě podmínky: dosáhnout zákonem požadovaného věku a dostatečně dlouho platit pojištění na penzi.
I o předčasný důchod se žádá nejdříve čtyři měsíce předem
Stejně jako o řádný starobní důchod i o předčasný musíte žádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), a to nejdříve čtyři měsíce předem. Žádost je možné podat i později, třeba tři měsíce před odchodem do předčasné penze. Její vyřízení ale nějakou dobu trvá, a když ji podáte na poslední chvíli, může vás to stát zbytečné nervy.
Kdo chce vyřízení žádosti urychlit, měl by s předstihem požádat sociálku o tzv. informativní osobní list účastníka důchodového zabezpečení. Je zadarmo a na jeho získání má jednou ročně nárok zdarma každý, kdo je pojištěn na důchod.
Z listu je možné zjistit, zda vám ČSSZ eviduje všechna zaměstnání i tzv. náhradní doby pojištění (studium, péči o děti či jiné osoby, nemocenskou, vojenskou službu, nezaměstnanost aj.). Když něco chybí, je třeba si včas opatřit chybějící doklady. Jak na to, radíme v článku Chcete do důchodu a chybí vám některé doklady? Přečtete si, co dělat!
Dřívější odchod do penze se prodraží
Kdo jde do penze předčasně, přijde o nemalé peníze. Důchod tvoří tzv. základní výměra, která je pro všechny stejná a nyní činí 2 230 korun, a procentní výměra vycházející z výše platu a délky zaměstnání. Tato procentní výměra se ovšem při předčasném odchodu do důchodu výrazně snižuje. Když odejde Jaroslav do penze o tři roky dříve, sníží se jeho procentní výměra o 14,7 %.
I v předčasném důchodu si můžete přivydělat
Jestliže jste začali pobírat předčasný důchod, už to nejde změnit. I kdyby Jaroslav sehnal práci, nemůže předčasnou penzi ukončit, pracovat do důchodového věku a před penzí si znovu nechat vypočítat řádný starobní důchod. Bez „sankce“ za dřívější odchod do penze.
Může však brát předčasný důchod a při tom si přivydělat. Na řádný pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo o provedení práce či jako osoba samostatně výdělečně činná. Přečtěte si, co to obnáší!
Důchod, či výplata?
Kdyby Jaroslav znovu získal řádné zaměstnání, bude za něj zaměstnavatel po dobu, kdy pracuje, platit sociální pojištění. Jaroslav by ale po dobu, kdy takto znovu platí na sociálku, nemohl dostávat předčasný důchod. Musel by si tedy vybrat, co je pro něj lepší.
Teoreticky se přitom může stát, že Jaroslav vydrží v práci do skutečného důchodu. „Protože přispíval na sociální pojištění, jeho penze by pak o něco stoupla,“ říká mluvčí ČSSZ Pavel Gejdoš.
Je ale také možné podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vykonávající vedlejší činnost. Na „vedlejšák“ si tak lze vydělat (jde o příjmy minus výdaje) 59 374 korun ročně, tedy asi pět tisíc korun měsíčně. Kdyby Jaroslav tuto částku překročil, musel by si platit důchodové pojištění a vrátit přeplatek na předčasném starobním důchodu.
Po odchodu do předčasného důchodu je možné pracovat i na dohodu o provedení práce, nejvýše však 150 hodin ročně. Výše odměny není omezena. Daní se, neplatí se z ní ale zdravotní, ani sociální pojištění, jak upozorňuje Gejdoš.
Pozor na dohodu o pracovní činnosti
Jinak je tomu u dohody o pracovní činnosti. Pokud nejde o zaměstnání malého rozsahu, s příjmem do 2 000 tisíc korun měsíčně, je to stejné, jako kdyby byl Jaroslav v klasickém pracovním poměru. Pokud si na základě dohody o pracovní činnosti vydělá přes dva tisíce korun za měsíc, nemá tedy nárok na důchod.
V předčasném důchodu si je také možné neomezeně vydělávat pronájmem nemovitosti nebo její části. Zisk je třeba zdanit, neplatí se ale zdravotní ani sociální pojištění.
V řádném důchodu již bez omezení
Až dosáhne Jaroslav věku, kdy má nárok na řádný starobní důchod, může si vydělávat bez omezení a neztrácí nárok na výplatu penze. „Pokud ale musí mít podle zákona důchodové pojištění, bude samozřejmě z jeho příjmu odváděno pojistné, a to v rozsahu, jako by nebyl v důchodu,“ upozorňuje Gejdoš.
Pracující senioři si také mohou díky odvedenému pojistnému zvýšit důchod. Pokud totiž pobírají starobní důchod a dál pracují, mohou požádat o úpravu (zvýšení) důchodu za dny odpracované od loňského ledna. Od letoška to platí i pro poživatele předčasného starobního důchodu, kteří dosáhli důchodového věku, a to i za rok 2010. Podrobněji o tom v článku Chcete vyšší důchod? Tak do něj nechoďte!
Když bere důchodce při výdělečné činnosti plný důchod, zvýší se jeho procentní výměra o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti.
Jestliže pobírá polovinu důchodu, zvyšuje se jeho výpočtový základ o 1,5 % za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Pokud při výdělečné činnosti nebere žádný důchod, stoupne jeho výpočtový základ o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů této činnosti.
O zvýšení důchodu musí důchodce sám požádat na příslušné správě sociálního zabezpečení. Provádí až po ukončení výdělečné činnosti, pokud odpracoval starobní důchodce nejméně 360 dnů (nepřetržitě či přerušovaně), nebo po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti. Na tu může bezprostředně navazovat začátek jiné práce. S podáním žádosti o zvýšení důchodu je podle Gejdoše třeba počkat, až bude jisté, že na ni penzista má skutečně nárok.
Sdílejte článek, než ho smažem