Zdroj: Shutterstock
Z pobytových sociálních služeb jsou vůbec nejvíce poptávané klasické domovy důchodců neboli domovy pro seniory. A také domovy se zvláštním režimem, které nabízejí služby především pro osoby s duševními poruchami, stařeckou demencí či Alzheimerovou chorobou. Právě u těchto služeb jsme nabídku a ceny zmapovali.
Z dostupných statistik vyplývá, že v roce 2024 fungovalo v Česku 525 klasických domovů pro seniory, jejich kapacita činila skoro 35 tisíc lůžek. Domovů se zvláštním režimem bylo 420 a jejich kapacita dosahovala zhruba 26 tisíc lůžek. Dohromady jde tedy o víc než 60 tisíc lůžek, které tyto dva typy domovů nabízejí. Takové kapacity ovšem zásadně nestačí.
Na poskytnutí místa totiž v současnosti čeká podle odhadů Centra dlouhodobé péče (CDP) dalších 45 tisíc lidí. Komplikované je najít místo dlouhodobě ve Středočeském, Moravskoslezském a Jihočeském kraji – viz mapka níže. Čekání na domov se tak může protáhnout i na dva až tři roky.
Neuspokojené žádosti monitoruje každý rok k 30. červnu ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a výsledky jsou pak zveřejňovány ve statistické ročence. A uvádí skoro dvojnásobné číslo čekajících žadatelů.
„Úskalí tohoto šetření je to, že se evidují všechny neuspokojené žádosti žadatelů anonymně. Tudíž v krajích, kde je poptávka nejvyšší a čekací doby dlouhé, podávají občané několik žádostí najednou s nadějí, že si tímto zvýší šance na umístění. Proto je nutné čísla částečné zredukovat,“ vysvětluje vlastní odhad ředitel CDP David Pospíšil.
Podle něj zájem o pobytové sociální služby neustále roste, zatímco nabídka stagnuje. Zájem o klasické domovy pro seniory meziročně stoupl o 17 procent, o domovy se zvláštním režimem o 15 procent.
„Kvůli stárnutí populace bude nutné do roku 2030 navýšit počet lůžek o dalších zhruba 44 tisíc. Se současným převisem poptávky je to už skoro 90 tisíc lůžek, která budou chybět,“ upozorňuje Pospíšil.
Většina lidí, kteří se rozhodnout odejít do domova pro seniory, podá v první fázi žádost do některého z obecních/městských či krajských zařízení. Důvodem je cena. Tato zařízení jsou totiž o dost lacinější než ta soukromá.
„Městská či krajská, obecní zařízení jsou registrované sociální služby podle zákona o sociálních službách. Klient platí pouze za ubytování a stravu, ostatní péče je financována z veřejných zdrojů,“ vysvětluje Klára Gramppová z Linky seniorů společnosti Elpida. Ceny se běžně pohybují kolem 16 tisíc za měsíc podle krajských sazeb.
Ministerská vyhláška pak stanovuje ceny maximální. A ta říká, že teď můžou domovy chtít za stravu maximálně 300 korun za den, tedy cca 9000 Kč za měsíc, a za ubytování 280 Kč na den, tedy 8400 Kč za měsíc. Dohromady je to 17 400 Kč za měsíc. Čili víc klient v městských zařízeních zaplatit nesmí.
„U obecních domovů ale zároveň platí, že ze svého důchodu člověk nesmí zaplatit více než 85 procent. Patnáct procent příjmu musí zůstat jako osobní kapesné. Například pokud má důchod 20 tisíc, musí mu zůstat alespoň tři tisíce korun a může zaplatit maximálně 17 tisíc,“ vysvětluje Gramppová.
Navíc se platí za takzvané fakultativní služby – může jít o služby kadeřnice, pedikérky, různé přednášky či kulturní akce. Za ty si mohou klienti připlácet další dva tři tisíce měsíčně. Jde ale o dobrovolnou platbu.
Negativem obecních/městských domovů může být malá nabídka jednolůžkových pokojů. Často jsou v nabídce dvoulůžkové pokoje, někdy i třílůžkové, které noví klienti obývají s neznámými lidmi, což představuje značnou ztrátu soukromí.
V posledních letech roste i nabídka soukromých domovů, které se snaží vyhovět poptávce, proto nabízejí více jednolůžkových pokojů. Výjimkou nejsou ani pokoje pro manžele.
Protože ale mají soukromé domovy velmi malou naději proniknout do státem dotované sítě sociálních služeb, jsou jejich služby dražší. Zároveň se na ně jako na komerční poskytovatele nevztahují pravidla jako na obecní zařízení, tedy neexistují žádné maximální limity. Ceny za pobyt se tedy běžně pohybují mezi 35 000 až 70 000 Kč měsíčně. „Pro soukromé domovy neplatí ani zákonné omezení ohledně ponechání 15 % důchodu klientovi,“ upozorňuje šéfka Linky seniorů.
Výhodou soukromých zařízení je ale to, že místo poskytnou většinou do několika málo týdnů. „U nás jsme schopni poskytnou volné lůžko do zhruba tří čtyř týdnů. Nejsme v regionální síti, takže nás vlastně výše důchodu klienta nezajímá, máme taxu v rozmezí od 1000 do 1200 korun za den pobytu. Zda to klient pokryje ze svého důchodu nebo zda mu přispívá rodina, nezjišťujeme. Částka obsahuje ubytovaní, stravu, volnočasové aktivity. Navíc si klienti platí služby pedikérky nebo kadeřnice,“ vypočítává Lukáš Drásta, zakladatel SenLife. Společnost provozuje mimo jiné i domov pro seniory a domov se zvláštním režimem ve středočeské Tmani.
Podle zjištění České asociace pojišťoven každému sedmému seniorovi jeho příjem na úhradu v pobytovém sociálním zařízení nestačí. Musí tak pomoci rodina, případně na pobyt v domově čerpají své životní úspory. Pokud nemají rodinu ani úspory, doplatí chybějící sumu stát. Ovšem jen ve státních domovech.
Pro provoz domovů – ať už obecních, nebo soukromých – je důležitým zdrojem peněz, vedle těch od klienta, také příspěvek na péči. Tento příspěvek vyplácí stát osobám, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné fyzické osoby.
Výše příspěvku záleží na stupni závislosti klienta – začíná na 880 korunách měsíčně v I. stupni závislosti, ve II. stupni je to 4900 korun, ve III. stupni 14 800 korun až po 23 tisíc nebo 27 tisíc ve IV. stupni závislosti. Vyšší sumu u IV. stupně dostane osoba, která je v péči jiné osoby v domácím prostředí, nižší částku pak právě pobytová zařízení.
Pro domovy jde o tak důležitý příjem, že některé dokonce podmiňují příjem nového klienta právě pobíráním tohoto příspěvku. „Některá zařízení vyžadují příspěvek na péči s tím, že jsou primárně určena lidem, kteří péči potřebují a jeho přiznání je výrazem toho, že tomu tak skutečně je. Zákon ale nevyžaduje mít příspěvek na péči před nástupem, ale mnoho zařízení jej podmiňuje zejména pokud poskytují i osobní péči, tedy nejen ubytování,“ vysvětluje Klára Gramppová.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Problém je, že někteří senioři vůbec netuší, že o příspěvek můžou požádat. „Přijímat pouze klienty s příspěvkem nám přijde jako vyloženě diskriminační. Takže bereme i klienty, kteří zatím příspěvek nemají. Vyřídíme ho tady s nimi a v 95 procentech jim ho úřad práce skutečně schválí,“ vysvětluje Drásta ze seniorského domova v Tmani.
Vyřízení příspěvku může trvat dva až čtyři měsíce a po tu dobu v rozpočtu domova státní peníze chybí. „Zařízení, které klienty bez příspěvku odmítají, si tak ušetří právě několika měsíců čekání, kdy mají za klienta méně peněz. Stát ale pak příspěvek doplatí zpětně od data žádosti, takže ve finále o nic nepřijdou,“ dodává Drásta.
Pokud klient už příspěvek vyřízený má, stačí při příchodu do domova vyplnit formulář o změně poskytovatele péče. Příjemcem příspěvku se stane právě dané zařízení.
Drásta blíže vysvětluje, jak funguje financování v soukromém zařízení. „V průměru vychází měsíční náklady na provoz jednoho lůžka na 45 až 50 tisíc korun. Z toho 60 procent jsou mzdové náklady,“ říká a doplňuje, že průměrná hrubá mzda zaměstnanců je v zařízeních SenLifu 39 tisíc korun hrubého. „Obdobnou mzdu nabízejí podle našich informací i ostatní zařízení včetně těch státních, tam je to možná o něco málo méně,“ doplňuje.
Náklady se zaplatí právě z vybraných peněz od klienta, z příspěvku na péči a také platbou od zdravotní pojišťovny za úkony, které provádějí zdravotní sestry v domově.
V městských zařízení jsou náklady na lůžko vyšší – zhruba od 70 do 90 tisíc měsíčně. Vedle plateb od klienta, příspěvku na péči a úhrad zdravotních pojišťoven je provoz hrazen ještě ze státních či evropských dotací, příspěvků od kraje či obce, případně z darů a grantů.
Podle Davida Pospíšila je rozdíl v provozních nákladech dán tím, že soukromá zařízení bývají efektivnější. A dodává, že v obecních zařízeních může být přezaměstnanost v doprovodném personálu. Tedy ne v tom odborném, po kterém je stále poptávka. „Vedle ředitele, ředitelky najdete několik zástupců a různých vedoucích. To pak zvyšuje náklady na provoz,“ tvrdí expert na sociální služby z CDP.
Jak upozorňuje řada expertů, nabídka a kvalita služeb seniorských domů se může výrazně lišit. A protože je odchod do domova důchodců zásadním životním rozhodnutím, je potřeba se na něj dobře připravit. Nejprve tím, že zájemci navštíví více míst a zeptají se na podmínky, služby, denní režim, možnosti individuálních aktivit.
„Doporučujeme lidem, aby měli reálná očekávání – péče je zajištěna, ale nejedná se o nemocnici ani hotel. Je třeba se přizpůsobit režimu a soužití s ostatními, a to může být pro některé klienty velmi náročné. Obecně je v zařízeních málo soukromí. Je potřeba promyslet, jestli není v tom případě lepší cestou využít služeb, které mohou za dotyčným docházet do místa bydliště,“ radí Gramppová z Linky seniorů, která funguje na telefonním čísle 800 200 007, případně na e-mailu: podpora@linkasenioru.cz. Lidé se na ni mohou obrátit zdarma i anonymně, pokud se potřebují zorientovat třeba právě v možnostech péče.
Expertka připomíná, že domovy pro seniory jsou určené lidem, kteří potřebují péči a podporu v každodenním životě – ne pouze pro osamělost či pohodlí. „Pokud má klient taková očekávání, většinou je potom zklamaný,“ dodává Gramppová.
A také připomíná, co je potřeba v případě nástupu do seniorského domu vyřídit. Je to:
Česko je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi v oblasti sociální péče specifická právě velkým podílem příspěvkových organizací, které domovy pro seniory provozují, a které zřizuje kraj nebo obec. V zahraničí převažují soukromá zařízení nebo zařízení, která provozují církve.
Podle Davida Pospíšila tak míří ze státního rozpočtu do pobytových služeb každý rok desítky miliard korun. „A protože potřebujeme do budoucna zvýšit investice do pobytových zařízení, aby se lépe uspokojila velká poptávka, je potřeba více zapojit soukromý sektor. Tlak na veřejné výdaje se bude stále zvyšovat a stát na to mít nebude,“ míní expert.
A zároveň varuje: „Pokud se nezvednou kapacity systému, tak za 15 let bude vázáno péčí o nesoběstačné rodinné příslušníky odhadem 160 tisíc osob, tedy asi 3 procenta práceschopného obyvatelstva.“
Poslední dobou přibývá projektů na výstavbu nových domovů. Stovky nových lůžek tak přinese do sociálních služeb v následujících několika letech projekt České asociace pojišťoven a Centra dlouhodobé péče. Jeho cílem je otevřít hned několik domovů pro seniory po celé republice. První by se měl otevřít na konci letošního června v Chodové Plané, další pak v příštím roce v Dolních Břežanech.
Kromě výstavby nových domovů pro seniory je podle Pospíšila nutné více podpořit domácí péči, která šetří státnímu rozpočtu peníze. Jenže lidé, kteří se starají o své příbuzné, přicházejí o příjmy, a tím i v budoucnu o vyšší důchody. První vlaštovkou, která by je měla podpořit, je ocenění péče o blízké v důchodové reformě. Nově bude doba strávená péčí oceněna jako práce a tím se zvýší budoucí důchod pečovatel. Více jsme psali zde: Výpočet důchodu se změní. Reforma ocení péči o blízké
Nedostatek pobytových sociálních služeb také rozvířil debatu o v zahraničí běžném pojištění dlouhodobé péče. To má pomoci v případě, kdy se klient nebo jeho blízká osoba stanou závislými na pomoci někoho jiného kvůli nepříznivému zdravotního stavu, tedy typicky ve stáří. Z pojištění se pak vyplácí měsíční renta, ze které se může uhradit i část nákladů na pobyt v seniorském zařízení.
Pojištění zatím nabízejí jen některé pojišťovny, například NN pojišťovna nebo Generali Česká pojišťovna a další ho chystají. Pojišťovna Simplea garantuje v rámci pojištění i místo v pečovatelském zařízení.
Pojištění je postaveno na principu výplaty sjednaného pojistného plnění v případě, kdy se klient nebo jeho blízcí ocitnou v určeném stupni nesoběstačnosti. Platby pojistného jsou přitom takzvaně daňově uznatelné. Je tedy možné si částku ve výši až 48 tisíc korun odečíst od základu daně. Zatím jde ale o novinku na českém trhu, která si své příznivce teprve hledá. Ani nabídka zatím není příliš velká. Více jsme psali zde: Připravte se, že budete závislí na pomoci druhých. Pojištění s daňovou úlevou přibývá.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
