Zdravotní a sociální pojištění jsou sice na první pohled dvě úzce související věci, ale na ten druhý je nutné je oddělit a podívat se na každou zvlášť. Zdravotní pojištění, přesněji pojistné na všeobecné zdravotní pojištění vybírají jednotlivé zdravotní pojišťovny, u kterých jsou občané pojištěni. Zdravotní pojištění nevzniká na základě uzavřené smlouvy, ale ze zákona. Takto vybrané peníze jsou určeny na lékařské ošetření, úhradu léků, ošetření či pobyt v nemocnici.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jak je přesnější název sociálního pojištění, se odvádí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a je určeno na důchodové zabezpečení, tj. výplatu důchodů, nemocenského pojištění, tj. výplatu dávek při pracovní neschopnosti, a státní politiku zaměstnanosti, tj. například vyplácení podpor v nezaměstnanosti, ale i vytváření chráněných dílen nebo dotování rekvalifikačních kurzů.
Peníze chce zdravotní pojišťovna...
| Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění u těchto osob: |
|
- nezaopatřené děti (nevýdělečně činné do 26 let), - poživatelé důchodů,- ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené, - osoby pečující celodenně a osobně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, - příjemci rodičovského příspěvku, - uchazeči o zaměstnání, - osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti, - osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby o ně pečující, - osoby pečující o dlouhodobě těžce zdravotně postižené děti nebo částečně bezmocné rodinné příslušníky starší 80 let, - osoby konající základní (náhradní) vojenskou službu, civilní službu nebo osoby povolané k vojenskému cvičení, - osoby ve vazbě nebo výkonu trestu, - mladiství umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, - osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují podmínky jeho přiznání, - osoby s trvalým pobytem na území ČR, které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění a za které neplatí pojistné zaměstnavatel a ani stát a nejsou osobami samostatně výdělečně činnými. |
Ze zákona musí být v České republice povinně zdravotně pojištěna každá osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, a to bez ohledu na státní občanství této osoby. Dále musí být pojištěn každý, kdo sice nemá trvalý pobyt na našem území, ale je zaměstnaný u zaměstnavatele se sídlem v České republice. Účastníkem zdravotního pojištění se stává na dobu zaměstnání. To, že prakticky každý musí být pojištěn, ale ještě neznamená, že každý toto pojištění platí.
Kdo tedy odvádí peníze do pokladen zdravotních pojišťoven a je plátcem?
- zaměstnavatel (odvádí pojistné za zaměstnance),
- stát (odvádí pojistné za určité skupiny osob - viz sloupek),
- samotný pojištěnec:
- osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ - odvádí částku odvozenou z příjmů z vlastní samostatné výdělečné činnosti),
- osoba bez zdanitelných příjmů (OBZ - odvádí pojistné v minimální výši, osoba, za kterou neplatí pojistné zaměstnavatel ani stát a není ani samostatně výdělečně činná).
V případě zaměstnanců představuje zdravotní pojištění 13,5 % z hrubé mzdy a to tak, že zaměstnanec zaplatí 4,5 % a organizace, u které je zaměstnán, platí zbytek, tj. 9 %. Pravidelné měsíční odvody celé částky jsou potom na zaměstnavateli. Minimální vyměřovací základ jak pro zaměstnance a pro OBZ je stanoven ve výši minimální mzdy. V letošním roce je minimální mzda 7 570 Kč (a k dalšímu zvýšení dojde 1. července 2006 na 7 955 Kč) a minimální částka pojistného pro tyto osoby tedy činí 1 022 Kč měsíčně. U OSVČ se pro rok 2005 zvýšil vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění na 45 % příjmu po odpočtu výdajů. Minimální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění pro rok 2005 byl stanoven ve výši 101 520 Kč, minimální měsíční záloha činí 1 218 Kč.
... i sociálka
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je v největší míře odváděno zaměstnavateli, a to i za zaměstnance. Kdo všechno je konkrétně plátcem tohoto pojistného?
- organizace, (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců),
- malé organizace (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň 1 zaměstnance a nejsou organizacemi),
- zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění,
- OSVČ (pojistné na nemocenské pojištění jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny platit, pokud se dobrovolně k tomuto pojištění přihlásí),
- osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, které jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.
| Důvod účasti na dobrovolném důchodovém pojištění: |
|
- vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, - soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR, - výdělečná činnost v cizině po 31. 12. 1995, - výkon dlouhodobé dobrovolnické služby, - dobrovolné pojištění – bez uvedení důvodu. |
| Hlavní a vedlejší OSVČ |
|
Za OSVČ vedlejší se považují: - zaměstnanci, pokud v daném roce dosáhli příjem v zaměstnání v minimální výši 12-ti násobku měsíční minimální mzdy platné k 1. lednu roku, za který se účast posuzuje, - starobní a plně invalidní důchodci, - osoby mající nárok na výplatu příspěvku při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, - osoby vykonávající vojenskou (civilní) službu, - nezaopatřené děti, tj. studenti, - osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu, Ostatní osoby jsou automaticky považovány za OSVČ hlavní. |
Vyměřovacím základem je v případě zaměstnance úhrn příjmů, které mu organizace zúčtovala. Z tohoto základu pak 8 % platí zaměstnanec a 26 % zaměstnavatel, celou částku pak odvádí zaměstnavatel.
V případě OSVČ je vyměřovacím základem částka, kterou si sama určí. Minimálně to však v letošním roce musí být 45 % příjmu ze samostatně výdělečné činnosti po odečtení výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení. (v roce 2006 potom 50 % příjmů) Od loňského roku zákon rozlišuje tzv. hlavní a vedlejší OSVČ. Minimální vyměřovací základ pro pojistné sociální pojištění 48 288 Kč, pokud byla samostatná výdělečná činnost činností hlavní (a byla vykonávána po celý rok). U osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění je vyměřovacím základem částka, kterou si sama určí.
Z vyměřovacího základu se výše pojistného vypočítá vynásobením příslušnou sazbou. Přehled sazeb je v následující tabulce:
| Sazby sociálního pojištění | ||||
| Sociální pojištění na: | Organizace a malá organizace | Zaměstnanec | OSVČ | Osoba dobrovolně učastná důchodového pojištění |
| Nemocenské pojištění | 3,3 % | 1,1 % | (dobrovolně 4,4 %) | - |
| Důchodové pojištění | 21,5 % | 6,5 % | 28 % | 28 % |
| Státní politiku zaměstnanosti | 1,2 % | 0,4 % | 1,6 % | - |
| Celkem | 26 % | 8 % | 29,6 % | 28 % |
| Zdroj dat: ČSSZ | ||||
V následující tabulce si můžete prohlédnout, kolik běžně odvádí zaměstnavatel společně se zaměstnancem na zdravotním a sociálním pojištění.
| Zdravotní a sociální pojištění odváděné zaměstnancem a zaměstnavatelem | |||
| Pojištění | Zaměstnanec | Zaměstnavatel | Celkem |
| Zdravotní pojištění | 4,5 % | 9 % | 13,5 % |
| Sociální pojištění | 8 % | 26 % | 34 % |
| Celkem | 12,5 % | 35 % | 47,5 % |
| Zdroj dat: ČSSZ | |||
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
