Do druhého pilíře důchodového systému můžou vstupovat i osoby samostatně výdělečně činné. Také pro ně platí, že si do důchodového spoření, jak se finanční produkt druhého pilíře nazývá, vyvádí tři procenta z povinného odvodu na důchodové pojištění, které by jinak mířily správě sociálního zabezpečení, a další dvě procenta přidávají ze svého. Na rozdíl od zaměstnanců, kterým platby do druhého pilíře odvádí zaměstnavatel, si ale musí osoba samostatně výdělečně činná vyřídit veškeré papírování sama. V dnešním článku se proto budeme zabývat především tím, co vstup do druhého pilíře pro OSVČ v praxi znamená, jak se tímto krokem mění povinné platby správě sociálního zabezpečení, jakým úřadům a kdy je potřeba vstup do druhého pilíře nahlásit a kterým podnikatelům se vlastně tento způsob zajištění na stáří vyplatí.
Platba správě sociálního zabezpečení se sníží
OSVČ standardně odvádí správě sociálního zabezpečení pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu, který činí 50 % daňového základu. Pokud se však rozhodne vstoupit do druhého pilíře a uzavřít s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření, sníží tento odvod na 26,2 %. Dalších 5 % ale musí přes finanční úřad posílat do druhého pilíře. Pojistné na důchodové pojištění se tak OSVČ sice celkově zvýší na 31,2 %, z toho však 5 % míří na její soukromý účet u penzijní společnosti.
V praxi to tedy znamená, že minimální měsíční záloha na důchodové pojištění, která je v tuto chvíli 1 890 Kč, se OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost sníží na 1696 Kč. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak bude platit minimální měsíční záloha 679 Kč místo původních 756 Kč. OSVČ, která platí vyšší zálohy, si musí výši měsíčního odvodu vypočítat sama – jak už bylo řečeno, jde o 26,2 % vyměřovacího základu, který je rozpočítán mezi měsíce v roce, kdy byla vykonávána samostatně výdělečná činnost.
Nižší zálohy se platí od měsíce, kdy nabyla smlouva o důchodovém spoření platnosti. Platby přitom míří na stejné místo a stejný účet, jako tomu bylo doposud. Jen je potřeba správě sociálního zabezpečení účast ve druhém pilíři nahlásit a doručit kopii potvrzení o registraci, které vám pošle Centrální registr smluv.
Pět procent jde přes finanční úřad
Registraci smluv o důchodovém spoření ve druhém pilíři má na starosti Specializovaný finanční úřad, který spravuje Centrální registr smluv. Výběrem pojistného do druhého pilíře (5 % z vyměřovacího základu) jsou tak pověřeny jednotlivé finanční úřady, přes které peníze míří do penzijních společností. OSVČ neposílá peníze do druhého pilíře každý měsíc, ale pouze jednou ročně. A to v době, kdy podává daňové přiznání, jehož součástí bude i takzvané pojistné přiznání. Až v tuto chvíli budete mít totiž oficiálně vypočtenou částku, která se rovná požadovaným pěti procentům z vyměřovacího základu. Peníze do druhého pilíře tak OSVČ platí ve stejné době jako daň z příjmu, tedy koncem března. Pokud využívá služeb daňového poradce, posouvá se jí deadline až na konec června. „Čísla účtů, kam mohou OSVČ pojistné platit, jsou zveřejněna na webových stránkách Finanční správy v záložce Placení daní a odrážce Jak správně zaplatit daň,“ vysvětluje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová.
Druhou možností, jak poslat peníze do druhého pilíře, je platba pojistného před datem splatnosti. Peníze tak můžete na finanční úřad poslat s předstihem, i když ještě nevíte, kolik je oněch požadovaných pět procent. Maximálně však tímto způsobem jde odeslat sto tisíc korun. Případný přeplatek se použije na snížení budoucí platební povinnosti. Takže pozor, peníze se zpětně nevrací. Možnost předčasné platby ocení především ti, kteří nechtějí mít v době daňového přiznání další výdaje. Zajímavé je to ale i z jiného hlediska. OSVČ tím totiž může dosáhnout výrazně vyššího zhodnocení. „Uhrazená částka (do limitu 100 000 Kč) bude finančním úřadem bez ohledu na termín splatnosti převedena na příslušný účet důchodového spoření vybrané penzijní společnosti. Poplatníkům, kteří provedou úhradu v předstihu, je tak umožněno, aby jimi zaslané prostředky byly dříve zhodnoceny v rámci důchodového spoření,“ vysvětluje Petra Homolová z Generálního finančního ředitelství.
Kdy se druhý pilíř OSVČ vyplatí?
Ekonom Jiří Šatava z akademického pracoviště CERGE-EI tvrdí, že při úvahách o výhodnosti druhého pilíře pro OSVČ platí stejná logika jako pro zaměstnance. Čím víc vydělají a čím víc jim zbývá let do důchodu, tím je pro ně druhý pilíř atraktivnější. „Pokud OSVČ platí pouze minimální zálohy, pak je její příjem moc malý na to, aby se jí vyplatilo vstoupit do druhého pilíře. Výše uvedené by ale neplatilo v případě, kdyby se v budoucnu enormně snížily důchody z prvního pilíře,“ myslí si Šatava. Jednoduché rozhodování však nemusí mít ani podnikatelé, kteří mají nadstandardní příjmy. „Pro OSVČ s maximální výší odvodů je druhý pilíř výhodnou možností vyvedení 3 % z prvního pilíře. Vstup do druhého pilíře se jim však nevyplatí v případě, že jsou schopni 2 % ze svého zúročit výrazně lépe než důchodové fondy, nebo pokud chtějí mít možnost alespoň část naspořených prostředků vybrat před odchodem do důchodu.“ Zároveň je však nutné zdůraznit, že OSVČ se dlouhodobě snaží, aby byla jejich závislost na státu co nejmenší. Z tohoto pohledu je tak princip, na kterém funguje druhý pilíř, bezesporu velmi lákavý.
Pro mnohé zase představuje druhý pilíř určitou diverzifikaci při zajištění na stáří. Z tohoto pohledu je pak kvantifikované vyjádření výhodnosti důchodového spoření velmi obtížné. „V první řadě musí každý zájemce o účast posoudit, jestli chce rozložit své příjmy v důchodu do více zdrojů a zajistit si tím i rozložení rizik spojených s různými druhy zabezpečení. V návaznosti na potřebu zajistit více důchodových příjmů je třeba se rozhodnout, zda rozložení provést již v rámci povinných odvodů na důchodové pojištění nebo nad jejich rámec. V prvním případě je jedinou možností, jak požadovaného stavu docílit, vstup do druhého pilíře. Souběžně s těmito úvahami je jistě pro rozhodování klíčové kritérium důvěry v instituce, které důchodové spoření nabízejí (penzijní společnosti) nebo v něm participují (banky, životní pojišťovny),“ vysvětluje Štěpánka Filipová, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 5. 2013 9:54, Martin Horák
Citace / 10.05.2013 08:46
Díky za Vaší reakci - protože to co nemůžu ovlivnit mě nezajímá. Tedy já sám můžu vstoupit do II pilíře, můžu investovat své peníze, můžu nakupovat nemovitosti, můžu přemýšlet o těchto věcech, ale nebudu řešit přistěhovalce ani porodnost mých sousedů. Proč? Protože se mě netýkají. Nebudu sem dovážet přistěhovalce, nebudu je pravděpodobně ani zaměstnávat. Řeším to, co se mě týká a to, co já sám můžu ovlivnit. Vše ostatní jen krade můj čas. Proto se i Vám divím, že jste si dal tu práci s hledáním údajů, které nakonec ani nesedí, tak jak by měly :) Ale ano, jsem v oboru a článek mi pomohl jako fajn postup pro laiky. Jestliže investujete 10% svých příjmů pravidelně do své budoucnosti, potom 2 procenta už nejsou tak zásadními... Ale nechci Vám svou myšlenku určitě nutit a tato diskuze jako taková ani nepatří k tomuto článku. Ten popisoval proces jako takový. Doufám, že budeme za 30 let oba usměvavý.
Závěrem asi tolik: U nás a na Slovensku se bavíme o tom proč investovat. V ostatních vyspělých státech Evropy se lidé baví o tom kam a kolik. - Cítíte v tom rozdíl?
A teď jsem se dočetl k nesmyslu plánování něčeho na 30 let. Víte pokud svůj život neřídíte a nevíte kam směřuje a kdy chcete kde být, potom je opravdu zbytečné plánovat a potom chápu i to, že mi nemůžete rozumět.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.