Družstevní záložny: finanční krize nás neohrožuje

Družstevním záložnám narůstají počty klientů i objem spravovaných vkladů. Například záložna FIO zvýšila od začátku roku počet členů o třetinu. Její služby využívá 12 200 klientů. Na důvěře jim neubírá ani finanční krize. „Zájem klientů o naše produkty je setrvalý. Jen nyní zaznamenáváme více dotazů na zákonné pojištění vkladů,“ potvrzuje Petra Ševiorová, ředitelka marketingu spořitelního družstva WPB Capital.

Rostoucí zájem eviduje také Moravský Peněžní Ústav. Na konci září měla tato záložna zhruba o 800 klientů více než v polovině roku a s objemem depozit ve výši 3,3 miliardy korun se vyšplhala v sektoru spořitelních družstev v České republice na první místo. U klientů boduje hlavně spořícím účtem s možností zhodnotit peníze až o 5,3 procenta při úložkách nejméně 100 tisíc korun a výše. Tento produkt jí přinesl letos rekordní nárůst vkladů o 222 milionů korun. „Naší ambicí je v příštím roce dosáhnout 5 miliard korun depozit,“ říká Radomír Lapčík, předseda představenstva Moravského Peněžního Ústavu.

„ Záložny jsou oproti bankám přísněji omezeny v tom, kam mohou ukládat svá aktiva. Ze zákona záložny v podstatě nemohou spekulovat na finančních trzích. Takže v jejich rozvahách nemohou být žádné "toxické" cenné papíry, které dostaly do problémů několik zahraničních bank. Také kvůli menšímu objemu prostředků většina záložen nemá peníze uložené v zahraničí, ale pouze na českém trhu. A na ten zatím nedopadly žádné větší otřesy,“ popisuje pozici družstevních záložen Ján Franek, tiskový mluvčí FIO.

„Družstevní záložny smí provádět pouze klasické bankovní aktivity, tedy zejména přijímat vklady a poskytovat úvěry. Zákon jim neumožňuje například nakupovat a obchodovat s cennými papíry. Družstevní záložny také nesmí nabýt cenný papír, který představuje majetkovou účast. Zejména u těchto cenných papírů došlo k výkyvům na trhu. Družstevní záložny proto nemohly být finanční krizí ovlivněny,“ vysvětluje Lukáš Hampl,“ mluvčí Asociace družstevních záložen.

Družstevní záložny jsou malé peněžní ústavy zpravidla s regionální působností, na jejich činnost dohlíží Česká národní banka. Výše jejich kapitálu je minimálně 35 milionů korun a klienty jsou hlavně fyzické osoby a malé a střední firmy. Oproti bankám nabízejí záložny užší spektrum produktů vymezených zákonem, a kdo chce tyto služby využívat, musí se stát jejich členem. Vklady střadatelů jsou přitom u záložen pojištěny stejně jako u bank, tedy z 90 procent do maximální výše 25 tisíc eur.

Podle záložen není jejich podnikání závislé na financování od bank, přesto začínají být kampeličky obezřetné a sledují vývoj finanční krize a situaci na trhu. „Naše likvidita je dlouhodobě vysoká. Takže ani případné "zamrznutí" mezibankovního trhu nás nemůže ohrozit,“ říká Ján Franek, tiskový mluvčí FIO.

„Dlouhodobě upřednostňujeme stabilitu před růstem zisku. Abychom zamezili rizikům, stáhli jsme většinu volných prostředků a držíme je na účtu České národní banky. Zredukovali jsme i počet peněžních ústavů, u kterých ukládáme volnou hotovost a stanovili jsme u nich přísné limity,“ přibližuje obezřetnost Moravského Peněžního Ústavu(MPÚ) předseda představenstva Radomír Lapčík. MPÚ též navýšil pokladní hotovost v jednotlivých trezorech na pobočkách a objem volných prostředků tak zvýšil na 20 procent.

Podle Lapčíka finanční krize v České republice ještě nezačala. „Bude mít terciální dopad. Klesnou úspory domácností a výkon automobilového průmyslu, jehož pokles může být značný. Banky, které v důsledku krize čerpaly kapitálové polštáře, půjdou do obezřetnějších obchodů a budou se orientovat na klienty, které dlouhodobě znají,“ míní předseda představenstva Moravského Peněžního Ústavu.

Řada kampeličeksdružených v Asociaci družstevních záložen (ADZ) začíná usilovat o to, aby se přeměnila v malou českou banku. „Mohu to potvrdit. V mnoha případech se ale bude jednat o dlouhodobý proces,“ míní Lukáš Hampl z ADZ, „je třeba, aby existovala možnost přeměny družstevní záložny  na banku a aby záložny, které svým úspěšným rozvojem a hospodařením vyrostou, mohly vykonávat širší spektrum činností na základě bankoví licence.“

Letos o licenci požádala Českou národní banku, jako vůbec první, družstevní záložna FIO, a to i přesto, že zatím neexistuje potřebný transformační zákon. „Legislativně jde o to dovolit přeměnu záložny na akciovou společnost, která by současně požádala o zcela standardní bankovní licenci,“ vysvětluje složitost transformace Pavel Palivec z ČNB.

ČNB s přeměnou vyslovila souhlas za předpokladu, že FIO splní licenční požadavky, což je mimo jiné nezbytný kapitál ve výši 500 milionu korun. Další záložny zatím vyčkávají na nové zákony, „Uvažujeme o změně na banku v horizontu dvou až tří let,“ říká Radomír Lapčík z MPÚ.

Převedli byste své úspory z bank do družstevních záložen? Podělte se o názor.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem