Kampeličky se v posledních letech úporně snažily napravit pošramocenou pověst z konce devadesátých let minulého století, kdy krach některých z nich připravil řadu klientů o úspory. Dlouhodobé úsilí však může snadno přijít vniveč. V loňském roce bylo odebráno povolení k provozu čtvrté největší kampeličce Unibon. A teď to vypadá, že průšvihy stojí ve frontě a předbíhají se kdo dřív: Na konci minulého týdne ohlásilo Metropolitní spořitelní družstvo, tedy největší družstevní záložna v České republice, že svým klientům nemůže vyplácet vklady. „Vrchní státní zastupitelství v Praze zajistilo Metropolitnímu spořitelnímu družstvu všechny peněžní prostředky. Z uvedeného důvodu nemůžeme provádět platební příkazy do jiných finančních institucí,“ stálo v prohlášení záložny na jejím webu. Podle nejnovějších informací byly peníze na účtech záložny zablokovány kvůli podezření, že by mohly být použity k trestné činnosti. V Metropolitním spořitelním družstvu teď probíhá rozsáhlá kontrola České národní banky. Nejde však o jedinou kampeličku, která se aktuálně potýká s problémy.
Národní banka vyslala kontrolory také do družstva WPB Capital – trojky na trhu, která dočasně nepřijímá nové členy, vklady a ani neposkytuje nové úvěry. A podle informací serveru motejlek.com navíc není vše v pořádku ani v případě Moravského Peněžního Ústavu.
Podotýkáme ovšem, že se samozřejmě může stát, že kontroloři centrální banky za pár dní srazí paty, zasalutují pracovníkům jmenovaných záložen a řeknou Děkujeme za pohostinnost, nic jsme nenašli, mějte se krásně. Česká národní banka o svých akcích v takových případech zachovává s odvoláním na příslušné zákony přísnou mlčenlivost. Pokud za dobu kontroly klientům kampeličky přibude šedivých vlasů, žádná kompenzace se nevyplácí.
Měla ČNB jednat dřív?
Družstevní záložny získávaly pozornost možných klientů především vysokými úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Někteří odborníci se přitom domnívají, že právě úrokové sazby podezřele vysoko nad průměrem trhu měly Českou národní banku přimět ke kontrolám mnohem dřív. Centrální banka přitom již ve své Zprávě o finanční stabilitě 2011/2012 upozorňovala na to, že „sektor záložen nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům“. K akci se ale neodhodlala. Dalším problémem záložen je také to, že poskytují půjčky i rizikovějším klientům, což se projevuje ve vysokém podílu úvěrů v selhání. Ovšem je fakt, že právě kontrolované záložny v tomto směru nepatřily k rekordmankám.
Klienti družstevních záložen, kteří mají na účtech v ohrožených finančních institucích méně než zhruba 2,5 milionu korun, můžou zůstat v relativním klidu. Od roku 2006 je totiž sektor „pod ochranou“ Fondu pojištění vkladů, který klientům v případě krachu kampeličky zaručuje výplatu náhrad škod až do výše sta tisíc eur. Otázkou zůstává, zda tato „záruka“ nezbavuje klienty až příliš obezřetnosti a není ponouknutím k morálnímu hazardu. Určitým opatřením proti tomuto jevu by mohla být spoluúčast klientů zkrachovalé finanční instituce. Podobné návrhy si ale popularitu u veřejnosti rozhodně nezískají.
A co si o současné situaci kampeliček myslí odborníci ze světa financí? Představuje podle nich trh družstevních záložen časovanou bombu?
Jan Kotíšek
tajemník prezidia Asociace družstevních záložen
Pokud jde o stávající řízení vůči dvěma družstevním záložnám, bylo by pouhou spekulací předjímat jejich vyústění a důsledky. Nicméně podle dostupných informací se jedná o naprosto rozdílné důvody těchto řízení, a proto je Asociace družstevních záložen nadále přesvědčena, že se nejedná o systémový problém, který by postihoval celý sektor družstevních záložen. Za velmi důležité asociace považuje i skutečnost, že oba dotčené subjekty poskytují maximální součinnost, s dozorujícím orgánem spolupracují a snaží se situaci co nejdříve vyřešit.
Lukáš Kovanda
ekonom a žurnalista
Nedělám si pražádné iluze o průzračné čistotě chodu kampeliček a úmyslech je ovládajících osob. Na tento segment stále hledím s jistým podezřením. Nicméně návrat do devadesátých let či na přelom tisíciletí, kdy se dalo hovořit o výbuchu časované „kampeličkobomby“, podle mě nehrozí. Dohled České národní banky je nyní obezřetnější než před lety, čehož důsledkem je právě i současné mediální haló kolem situace v družstevních úložnách Metropolitní spořitelní družstvo a WPB Capital. Dále je třeba si uvědomit, že vklady družstevníků (klientů) kampeliček – jichž je v porovnání s klienty bank minimum – jsou pojištěny do stejné výše jako u bank. To na jednu stranu pochopitelně svádí k morálnímu hazardu družstevníků, kteří si řeknou cosi v tom smyslu „proč nerisknout krapet vyšší úrok s kampeličkou, když to v nejhorším tak jako tak zatáhne daňový poplatník“. Na druhou stranu to však zároveň též signalizuje skutečnost, že segment kampeliček může být v současnosti časovanou bombou jen stěží.
Renáta Kadlecová
výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů
Družstevní záložny jsou regulované zákonem o bankách a je na České národní bance, jakožto dohledovém orgánu, aby kontrolovala jejich činnost a v případě zjištění pochybení činila kroky nutné k prošetření a případnému vyvození důsledků.
Z hlediska nároků na správu a fungování družstevních záložen došlo od devadesátých let, kdy jsme byli svědky masivních krachů těchto institucí, k zpřísnění pravidel jejich fungování i dozoru, v neposlední řadě i k jejich zapojení do systému pojištění vkladů.
Z pohledu Fondu pojištění vkladů a i vkladatelů je zásadní, že nyní jde o „řízené“ procesy, které na rozdíl od těch v devadesátých letech nepřinášejí tak masivní destabilizaci finanční situace občanů, zejména pak, že občané nepřicházejí nenávratně o své finanční prostředky. Současný zákon o bankách garantuje výplatu náhrad za vklady ve výši sta procent až do limitu sta tisíc eur. Lze jistě diskutovat o dopadu zrušení spoluúčasti klientů na pojištění vkladů, které bylo v minulosti např. deset procent, a mluvit o morálním hazardu, nicméně musíme si uvědomit, že běžný občan nemá v zásadě šanci posoudit „bezpečnost“ instituce, jakými jsou banky, družstevní záložny či stavební spořitelny.
Z pohledu celého trhu je dobré si také uvědomit, že pojištěné vklady v záložnách – cca 36 miliard Kč – představují 1,5 procenta celkových vkladů v české republice. Naprosto nezpochybňuji nepříjemné dopady krachu jakékoliv finanční instituce na občany, dá se ale hovořit o tom, že z hlediska systému a jeho stability družstevní záložny netvoří riziko, se kterým by si současná záchranná síť nedokázala poradit.
Tomáš Prouza
ekonom
Kampeličky obecně mají smysl, a pokud jsou dobře řízené, mohou velmi dobře vyplňovat mezery na trhu. Stávající „kauzy“ ve mě spíš vyvolávají řadu otázek nad kvalitou dohledu ze strany České národní banky. Národní banka má v ruce dostatek nástrojů na to, aby jakýmkoliv excesům zabránila včas. Nejsem si ale jistý, že má i dostatek odvahy tyto nástroje použít. Dohled České národní banky by měl důrazně jednat – a komunikačně by národní banka neměla strkat hlavu do písku tak, jak to zatím dělá.
Zdeněk Bubák
šéfredaktor serveru Finparáda.cz
Tento rok nebude pro záložny rozhodně odpočinkový. Do úvěrových portfolií záložen mohou nahlížet jen pracovníci bankovního dohledu České národní banky. Je pravděpodobné, že pokud by zde dříve existovala vážná rizika, už by Česká národní banka jednala. Ale na druhé straně záleží i na tom, jak pečlivě a sofistikovaně dřívější dohled probíhal. Faktem je, že dvě větší družstevní záložny nyní zastavily vyplácení a přijímání vkladů. Metropolitní spořitelní družstvo má dokonce obstavené účty a zavřené pobočky. Přestože celý trh spořitelního družstevnictví zažil loni velký boom a kampeličky navýšily objemy vkladů celkově meziročně o třetinu, bude mít aktuálně probíhající řízení se dvěma zmíněnými ústavy neblahé důsledky pro celý trh. Lidé pravděpodobně ztratí v kampeličky důvěru, kterou si tyto instituce pracně získávaly od přelomu tisíciletí, kdy proběhla série krachů záložen. Nedávné vyšší sazby na vkladech, než jaké nabízely banky, a individuální přístup ke klientům sehrály u veřejnosti pozitivní roli.
Pokud obě ohrožené kampeličky svůj provoz plně neobnoví a zkrachují, což není vyloučené, přejdou klienti vyplacení Fondem pojištění vkladů pravděpodobně do klasických bank. Navíc, po výplatě peněz klientům dvou ohrožených záložen, ve fondu pravděpodobně zbude jen asi polovina prostředků, která tam byla předtím. Lidé zřejmě začnou vnímat, že Fond pojištění vkladů není nevyčerpatelný a budou více rozmýšlet, do jak silné instituce své peníze vkládají.
Petr Teplý
ekonom
Ano, jedná se o dynamit, na který již dlouho upozorňuji. Je smutné, že se lidé nepoučili z krachů družstevních záložen a malých bank v polovině 90. let minulého století. Businessmodel současných kampeliček je ještě rizikovější než v minulosti, jak lze vyčíst z bankovních statistik České národní banky. Kampeličky nejenže opět čelí vysokému kreditnímu riziku (půjčují rizikovým klientům), zároveň jim nově významně roste i likviditní riziko (začaly se totiž financovat ze spořicích účtů). Oboje znamená smrtelnou kombinaci pro rizikový profil těchto „kasinových“ institucí. Bohužel zde existuje stoprocentní pojištění vkladů do zhruba 2,5 milionu korun (tzv. institucionalizovaný morální hazard) čili klient nerozlišuje mezi dobrou a špatnou institucí.
Kdybych byl na místě České národní banky, poslal bych kontrolu do institucí nabízejících nejvyšší úrok na spořicích účtech, zejména do družstevních záložen. Co říci závěrem? Kdo si chce zahrát v kasinu, ať si uloží peníze do kampeličky na spořicí účet!
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 5. 2013 14:05, Jana
Kampelička Metropolitní spořitelní družstvo měla jen 0,61 procento rizikových úvěrů. Podobně cca 4,2 procenta na tom je také druhá kampelička, která se dostala do hledáčku zájmu ČNB na popud ministerstva financí: WPB Capital. Obě kampeličky kvůli nízké rizikovosti úvěrů a objemem vložených prostředků (celkově cca 40 miliard) pochopitelně, jako menší jednotky s důvěrou občanů: asi 20.000 osob v nich má finance. Může být zajímavě použít je jako oběti na oltář Mezinárodního měnového fondu, který dostal minulý týden další půjčky od ČNB, a to cca 65 miliard. P. Singer k tomu sdělil, že není úplně ideální sypat do MMF už cca pětinu devizových rezerv ČNB. Inspekce MMF byla minulý týden v Praze a na ministerstvu financí a doporučila závěry o nutnosti dávat peníze do oběhu: utrácet, investovat atd. Tahle prasárna Kalouskovi plus TOP 09 ale neprojde, lidi už jsou víc informovaní.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.