České firmy poskytují Ukrajině a uprchlíkům různé formy pomoci. Finanční správa sice zveřejnila své stanovisko k vybraným druhům podpory, to se však omezuje pouze na prodej zboží v tuzemsku humanitárním nebo dobročinným organizacím (které zboží následně samy dopraví na Ukrajinu), poskytnutí hmotných darů a finančních darů. Nepokrývá tedy všechny situace, se kterými se plátci v praxi setkávají.
Obecně lze konstatovat, že publikovaný výklad není příliš benevolentní a zdůrazňuje povinnosti plátců (zejména důkazní břemeno) vyplývající ze zákona. Například u hmotných darů výslovně uvádí, že plátce nemá nárok na odpočet DPH na vstupu, pokud zboží nakoupil přímo se záměrem ho darovat (tj. pořízení nesouviselo s jeho ekonomickou činností).
Dle dostupných informací sice na úrovni EU probíhají diskuse ohledně možnosti dočasného uvolnění DPH pravidel alespoň pro některé vybrané druhy zboží (potraviny, hygienické potřeby, oděvy nebo léky), v tuto chvíli je ale velmi obtížné předjímat výsledek.
Pro běžence služby zdarma
Velmi častou situací, se kterou se v praxi setkáváme, je poskytování služeb zdarma lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Uplatnění DPH se liší v závislosti na konkrétním typu plnění. Může jít například o:
- Poskytnutí služeb zcela bez úplaty z charitativních důvodů, tj. bez souvislosti s ekonomickou činností plátce. Zde lze očekávat obdobně přísný přístup jako u dodávek zboží.
- Poskytnutí služby bezplatně jejím příjemcům, ovšem s tím, že část nákladů bude uhrazena příspěvkem třetí strany (typicky ze strany státu, krajů, obcí nebo dobročinných organizací). Obecně lze argumentovat, že taková platba představuje úplatu, z níž bude odvedena DPH na výstupu, a nárok na odpočet DPH na vstupu proto zůstane zachován.
- Nepříliš častou kategorií pak může být poskytování služeb zdarma s primárním účelem získání nových zákazníků (tj. v rámci ekonomické činnosti). V takovém případě lze uvažovat o uplatnění nároku na odpočet DPH na vstupu (při uplatnění standardních pravidel).
Informace Finanční správy zcela pomíjí také některé formy dodání zboží. Může jít například o situaci, kdy plátce dopraví na Ukrajinu zboží vlastními prostředky nebo prostřednictvím přepravce a toto zboží daruje až na Ukrajině. Neobvyklé nejsou ani případy dodání zboží za úplatu osobě, která sice není humanitární či dobročinnou organizací, následně ale sama nebo prostřednictvím dalších osob zboží dopraví na Ukrajinu.
Mezinárodní sankce a obchodní partneři
Společnosti, které obchodovaly s ruskými a běloruskými zákazníky, musí zároveň pečlivě sledovat dopady mezinárodních sankcí. Ty lze obecně rozdělit na vývozní restrikce (z EU), dovozní restrikce (do EU) a další zakázané činnosti.
Širokou kategorií zakázaných vývozů tvoří takzvané luxusní zboží, mezi které ale patří i alkohol, oblečení nebo sportovní potřeby.
Z pohledu dovozu je postižen především obchod se železem a ocelí, dá se však předpokládat rozšíření na další oblasti. Při transakcích s obchodními partnery je zase třeba myslet na to, že zákaz se netýká pouze společností ze sankčního seznamu, ale i společností vlastněných či kontrolovaných sankcionovanými společnostmi.
Tyto sankce se přitom nemusí týkat pouze plnění, která směřují do nebo z Ruska či Běloruska. Může jít i o dodávky do jiných zemí, pokud v nich česká společnost figuruje jako subdodavatel zákazníka, na něhož sankce dopadají.
Doporučujeme proto nepodceňovat prověřování stávajících ani budoucích obchodních partnerů.
Sdílejte článek, než ho smažem