Zdroj: Pleska / Midjourney
Jste v cizím městě. Chcete jet pár zastávek tramvají, ale nestihli jste si zjistit, jak dlouho pojedete. Stačí vám jízdenka na 15 minut, nebo si radši máte koupit hodinovou, protože cesta potrvá třeba 20 minut?
Nebo jedete na schůzku a víte, že kratší jízdenka vám určitě stačí. Schůzka nejspíš nebude dlouhá, asi se do hodiny stihnete vrátit. Nevyplatí se koupit rovnou hodinovou jízdenku, která je levnější než dvě kratší? Jenže: co když se schůzka prodlouží, nestihnete se vrátit do hodiny, takže nakonec v součtu zaplatíte ještě víc?
To město nemusí být tak úplně cizí – možná v něm jste docela často, přesto se vám z nějakého důvodu nevyplatí koupit roční nebo třeba čtvrtletní předplatné. Ale jsou dny, kdy městskou dopravou jedete hodněkrát – třeba i víckrát, než jste původně plánovali. Nevyplatilo se hned na začátku koupit celodenní jízdenku?
Když máte štěstí, nemusíte už tohle řešit. Jste totiž v některém z měst, kde ve veřejné dopravě zavedli chytrou jízdenku. Sama spočítá, jak dlouho jste jeli a za kolik peněz. A hlavně: pohlídá, aby vás plno kratších jízdenek nakonec nestálo víc než celodenní (nebo i hodinová).
Největším městem, kde na takový systém narazíte, je Brno. Funguje od léta 2020 pod názvem Pípni a jeď.
Začátek je stejný jako při nákupu jízdenky ve většině jiných měst: při nástupu do tramvaje, trolejbusu nebo autobusu přiložíte ke čtečce blízko dveří klasickou platební kartu. Může být prakticky od jakékoliv banky – a nejen plastová. Stačí i digitální karta v mobilu nebo hodinkách.
Když na displeji uvidíte potvrzení, máte nakoupeno. Jízdenku nedostanete vytištěnou, nahrála se rovnou na vaši bankovní kartu (přesněji řečeno: spárovala se s jejím číslem). Když přijde revizor, přiložíte kartu k jeho čtečce. A teď se dostaneme k té chytrosti:
Při prvním pípnutí po nástupu brněnský systém automaticky naúčtuje základní přestupní jízdenku za 25 korun, která platí jednu hodinu. Pokud si však do 15 minut kartu odpípnete, systém změní jízdenku na zlevněnou čtvrthodinovou za 20 korun. Odpípnutí probíhá tak, že kartu před výstupem znovu přiložíte ke čtečce u dveří. A pokud přestupujete na jiný spoj, uděláte při nástupu i výstupu totéž. Stejně jako při každé další jízdě během dne.
Systém po skončení dne spočítá, které cesty vám bude účtovat jen za 20 korun (čtvrthodinová jízdenka) a které za 25 korun (hodinová jízdenka). Pokud by vám během hodiny vycházelo víc čtvrthodinových jízdenek, systém je automaticky spočítá jen jako hodinovou – místo 40 korun (nebo i více) tak z účtu strhne jen 25 korun.
Stejně to funguje i z denního pohledu: systém pohlídá, abyste platili maximálně 90 korun za celodenní jízdenku – i kdyby vám v součtu jednotlivých cest vycházel dvojnásobek. Pozor ale na jednu odlišnost: tímto způsobem se sčítají jen jízdy během kalendářního dne, protože k vyúčtování dochází pokaždé po třetí hodině v noci. Nefunguje to tedy úplně stejně jako předem zakoupená celodenní jízdenka, která platí skutečně 24 hodin – například od úterního poledne do středečního poledne.
Systém „Pípni a jeď“ v Brně.
Komu to přijde moc složité nebo předem ví, že chce přesně 24hodinovou jízdenku (nebo cestuje do tarifních zón mimo město, chce slevu, víc jízdenek na jednu kartu a podobně), může hned při nástupu na displeji zvolit „Další jízdenky“ nebo „Jízdenky pro spolucestující“. V Brně dál zůstává také možnost koupit si papírovou jízdenku předem v trafice nebo v automatu – a klasicky si ji označit po nástupu. Delší předplatné pro pravidelné cestující v dnešním textu neřešíme.
Lidé, kteří se s chytrou jízdenkou setkají poprvé, mají často strach, že si zapomenou odpípnout a systém jim bude účtovat rovnou celodenní jízdenku. Nebude. Naúčtuje jim maximálně hodinovou.
Další obava: odpípnout se chcete, ale co když to nestihnete, protože u čtečky bude při výstupu hodně lidí? V praxi to nebývá tak časté, protože většina cestujících má předplatné a nepípá. Nicméně – kdo chce, může se odpípnout i předem, tedy ne až těsně před výstupem. Změníte tím sice jízdenku z hodinové na čtvrthodinovou, ale neukončíte její platnost okamžitě – dál bude platit až do uplynutí patnácti minut od prvního pípnutí. Jen pozor na to, abyste během té doby skutečně vystoupili.
Co když si nepamatujete, kdy vám těch 15 minut uplyne? Nebo jestli jste si nezapomněli při nástupu pípnout? Zjistíte to tak, že na čtečce u dveří vozu zmáčknete „Informace o kartě“ a pak ji přiložíte. Displej ukáže, co všechno systém zaznamenal.
S chytrou jízdenkou jako první přišla už v polovině roku 2016 Ostrava. Dokonce jako druhé město v celé Evropě – po Londýně.
Také v Ostravě přikládáte bankovní kartu k terminálu při každém nástupu do vozu. Když ji do deseti minut přiložíte znovu (při výstupu), naúčtuje se vám jen nepřestupní desetiminutová jízdenka. Pokud se včas neodhlásíte, platíte hodinovou přestupní jízdenku. Systém sám pohlídá, abyste za více kratších jízdenek platili maximálně cenu za celodenní – součet se uzavírá vždycky ve tři hodiny v noci. Kdo chce radši 24hodinovou bez omezení na kalendářní den, musí si ji koupit předem.
Ostrava se zároveň už v roce 2016 stala prvním velkým městem v České republice, které u terminálů uvnitř vozu přestalo tisknout jízdenky – jen se nahrají (spárují) na kartu.
Od roku 2020 si připsala další prvenství: zcela přestala prodávat papírové jízdenky, tedy i v trafikách a venkovních automatech. Ze všech vozů odmontovala jejich označovače. Když nepočítáme dlouhodobé předplatné (na krajské kartě ODISka nebo v mobilní aplikaci) nebo tarifní pásma mimo město, je alternativou pro krátkodobé jízdné Kreditní jízdenka a SMS .
Kreditní jízdenka v Ostravě. Dobíjecí alternativa k bankovní kartě.
Kreditní jízdenku si lze koupit ve venkovních jízdenkomatech (zdaleka ale nejsou na každé zastávce) nebo v prodejních místech dopravního podniku. Zaplatit se dá i hotově, ovšem má podobu dobíjecí karty, která se opět přikládá k terminálu uvnitř vozů. Minimální částka k nabití je sto korun, jízdné se postupně odečítá z kreditu. Samotný nosič Kreditní jízdenky platí maximálně rok.
Systém zvaný „check-in, check-out“ najdeme také v Ústí nad Labem, Pardubicích, Zlíně a od letošního září v Hradci Králové. Kdo včas přiloží kartu i při výstupu, zaplatí jen levnější kratší jízdenku. Zároveň by součet jednotlivých jízdenek neměl být dražší než celodenní.
Bez tištění jízdenky uvnitř vozu se obejde také městská doprava v Českých Budějovicích – kde ovšem nefunguje žádné odhlašování, platební karta funguje jen jako nosič klasické jízdenky.
Průkopníkem platby bankovní kartou uvnitř vozů byla i Plzeň. V polovině roku 2015 se stala prvním městem v republice, které mělo terminály pro nákup kartou ve všech vozech městské dopravy. Dodnes ale tisknou papírovou jízdenku a nespočítají nejvýhodnější cenu. K trojici průkopníků tehdy vedle Plzně a Ostravy patřil ještě Liberec.
Nákup jízdenky v Hradci Králové
Jízdenku ve vozech MHD si v současnosti koupíte bankovní kartou skoro ve všech velkých městech. Zpoždění za mnohem menšími městy už dohnala Praha. V tramvajích se dá koupit jízdenka od roku 2019, v autobusech teprve od roku 2023. Jako zatím poslední velké město umožnil platbu kartou od loňského podzimu Zlín.
Jediným krajským městem, kde si nekoupíte jízdenku kartou uvnitř vozu, zůstává Olomouc. „Validátory pro platbu jízdného ve vozech budou instalovány v druhé polovině roku 2026, spuštění je plánováno v září 2026,“ říká mluvčí Anna Sýkorová. Pro cestování v Olomouci pak má stačit jízdenka nahraná na kartu. Bude nicméně možné i její vytištění, pokud ji cestující chce použít u dalších dopravců krajského integrovaného systému.
V současnosti si občasný cestující v Olomouci může vedle papírových jídenek (přes venkovní automaty a prodejní místa) koupit elektronickou jízdenku přes SMS (za vyšší cenu) nebo přes aplikaci dopravního podniku, aplikaci DoKapsy (ČSOB) a aplikaci Sejf.
Z dalších největších měst, která nejsou krajská, neumožňuje placení kartou ve voze jen společný dopravní podnik měst Most a Litvínov. I to se brzy změní.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
„Testování a zapojení systému za účasti veřejnosti je naplánováno na začátek roku 2026, v polovině roku 2026 by měl být plně funkční. Umožní placení kartami ve všech jejich podobách, tedy například i v mobilním telefonu nebo chytrých hodinkách. Systém bude vždy tisknout papírovou jízdenku, nahrání jízdenky do platební karty nebude možné,“ říká mluvčí Hana Syrová.
Čím dál více měst cenově zvýhodňuje elektronickou jízdenku před klasickou papírovou. S distribucí a prodejem papírových jízdenek (přes prodejní místa, případně i venkovní automaty) jsou totiž vyšší náklady než s nákupem přes aplikaci dopravního podniku nebo uvnitř vozů.
Nově začne ceny rozlišovat také Praha: od ledna 2026 zdraží půlhodinovou jízdenku z 30 Kč na 36 Kč v elektronické podobě a na 39 Kč v papírové. Jízdenka na 90 minut zdraží ze současných 40 Kč na 46 Kč v elektronické podobě a na 50 Kč v papírové. Elektronickou podobou rozumí jen nákup v aplikaci Lítačka, ne kartou uvnitř vozu.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
