Zdroj: Shutterstock
Paní Michaela vyrazila na svou první okružní plavbu kolem Arabského poloostrova s manželem a sedmiletou dcerou loni v prosinci. „Byla to moje vysněná dovolená. Přílet do Dubaje, pak plavba do Abú Dhabí, Katar, Omán a zpět. Plavba s jídlem all inclusive, perfektní servis, kajuta s krásným výhledem na moře,“ pochvaluje si žena, kterou sedmidenní plavba pro tři osoby vyšla zhruba na 200 tisíc korun včetně letenek.
Podle Simony Thérové z české pobočky cestovní kanceláře Oneworld Travel, která se na okružní plavby specializuje, zájem o takové plavby u Čechů soustavně roste. „Na základě poptávek si evidujeme, zda se klienti chystají na plavbu poprvé, a vychází nám, že to tak je u zhruba 30–40 % poptávajících. Zaznamenáváme hlavně nárůst objednávek rodin s dětmi, tato skupina dnes už tvoří kolem 30 % klientů na plavby. Velké procento zákazníků se opakovaně vrací, protože tento typ dovolené je svým způsobem ‚návykový‘,“ popisuje.
Podobně mluví i Klára Divíšková z Čedoku. „Zájem o plavby roste, potvrzuje to i fakt, že už jsme prodali první plavbu s termínem na začátek roku 2027,“ říká mluvčí.
Zatímco dříve byly podle ní plavby doménou především klientů 55+, teď se trend mění. „Ukazuje se, že právě tato forma cestování je atraktivní i pro páry, aktivní jednotlivce nebo rodiny s dětmi, a to díky široké nabídce aktivit na palubě i během zastávek v přístavech,“ dodává.
Také podle mluvčí cestovní agentury Invia Jiřiny Ekrt Jiruškové se počet rezervací okružních plaveb v posledních letech postupně zvyšuje – loni jich podle ní bylo čtyřikrát více než v roce 2023. Na druhou stranu dodává, že pro Čechy je tento typ dovolené stále okrajovou záležitostí – z celkového množství pobytových rezervací tvoří méně než pět procent.
Nejoblíbenější jsou podle cestovek jednoznačně týdenní plavby ve Středozemním moři – a to hlavně díky dobré dostupnosti přístavu k nalodění například autem, případně cenové dostupnosti letenek.
Ekrtová Jirušková uvádí, že loni se průměrná cena plavby pohybovala od 50 do 75 tisíc korun, to je meziročně asi o 16 procent víc. Důvodem je podle mluvčí Invie nejen zdražení paliva, ale také větší zájem lidí o luxus.
Například klienti Čedoku si podle Divíškové nejčastěji připlácejí za kajuty s balkonem kvůli pohodlí a výhledu. „Velmi oblíbené jsou také nápojové balíčky,“ podotýká.
„Plavby na výletní lodi umí uspokojit i velmi náročné klienty. A to jak exotikou destinace, tak luxusem v ubytování na palubě a exkluzivními službami typu consierge (osoba, která se stará o hostovo pohodlí, pozn. red.),“ pokračuje Thérová z Oneworld Travel. Plavební společnosti mají v nabídce třeba speciální VIP zóny, mezi novinkami jsou plavby jen pro dospělé pasažéry.
Češi se podle ní ale umějí od evropských břehů odpoutat. „Nabízíme v podstatě plavby po celém světě. V poslední době roste zájem o plavby v Asii – Japonsko, státy jihovýchodní Asie jako Singapur, Filipíny, Vietnam – a také je v kurzu Aljaška i Austrálie a Nový Zéland. Pro zkušené a náročné cestovatele jsou pak ostrovy Tichomoří jako Havaj a Francouzská Polynésie,“ vyjmenovává Thérová. „Prodané máme také plavby kolem světa v délce zrhuba tři měsíce, kdy si klienti plní svůj životní sen,“ dodává.
Server Cruise Industry News zveřejnil seznam výletních lodí, které letos dosednou na hladinu moře poprvé. Pětici těch největších obrů včetně kapacit, kterými disponují, si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:
Ne všude vidí výletní lodě rádi. To se týká hlavně evropských destinací, které kvůli přetlaku turistů cestujícím návštěvu města buď zpoplatňují více než ostatním, nebo vjezd lodím do přístavu rovnou zakazují.
Nejde přitom jen o nárazové zahlcení města tisícovkami návštěvníků. Důvodem je také ekologie. Pro srovnání, celkem 218 výletních lodí, které se v roce 2022 plavily napříč Evropou, vypustilo podle organizace Transport & Environment tolik oxidů síry jako miliarda automobilů. A to se nepočítají emise z letadel, kterými se dovolenkáři k lodím v přístavech běžně dopravují.
Výletní lodě si kvůli obavám z poničení historického centra města drží stranou například italské Benátky. Omezení se podle serveru Euronews chystá znovu utáhnout také Palma de Mallorca. V rámci pravidel budou moct do tamních přístavů denně vplout maximálně tři lodě, přičemž pouze jedna z nich smí mít kapacitu přesahující 5000 cestujících.
Španělští politici zase navrhují přísnější regulace týkající se zdanění a používání znečišťujících paliv výletními loděmi. Barcelona loni v říjnu uzavřela těmto plavidlům svůj severní terminál. Po uzavření dalšího terminálu v oblasti Maremagnum a zavedení pravidla „jedna loď na terminál“ teď může v Barceloně kotvit maximálně sedm výletních lodí současně.
Omezení pro výletní lodě zpřísnily také řecké Santorini, chorvatský Dubrovník, Amsterdam nebo norská města. O jejich zpoplatnění uvažuje například i Skotsko.
Zastánci výletních lodí v přístavech argumentují přínosem pro místní ekonomiky. Hned několik studií ovšem ukázalo, že cestující na lodích během zastávek neutratí tolik, kolik by se mohlo zdát.
Jednoduše proto, že všechno podstatné už mají na palubě. Ne nadarmo se výletním lodím přezdívá „plovoucí města“, běžně totiž disponují desítkami atrakcí, barů a restaurací, o nejrůznějších obchůdcích nemluvě.
Hledáte cestovní pojištění na míru? Poradíme!
Najděte cestovní pojištění podle svých představ, ať na pracovní cestu nebo dovolenou. Sjednáte i v den odjezdu sobě i ostatním.
Jedna z norských studií věnovaných tomu, kam lidé vyrážejí za krásami severských fjordů, například ukázala, že 20 až 40 procent pasažérů v těchto oblastech ani nevystoupí z lodi. A ti, kteří ano, utratí v průměru asi 23 eur, tedy necelých 600 korun.
Jednou z cest k vyrovnání negativ okružních plaveb by tak podle expertů mohlo být navýšení poplatku za pasažéra v přístavu. Ten se aktuálně pohybuje kolem čtyř až 14 eur za osobu.
Zmenšit by se měl i dopad na životní prostředí. Mezinárodní asociace výletních lodí (CLIA) argumentuje tím, že plavební společnosti byly v odvětví první, které se zavázaly snížit emise o 40 procent do roku 2030, některé dokonce do roku 2050 až na nulu. Třeba tím, že některé nejnovější modely výletních lodí začaly pro pohon používat i zkapalněný zemní plyn, který je oproti tradičním lodním palivům ekologičtější. Stále se však jedná o fosilní palivo, kvůli kterému pro změnu v atmosféře přibývá metanu.
Pomoci by do určité míry mohla také elektrifikace přístavů, která by kotvícím lodním gigantům umožnila vypnout motory. To má v plánu do roku 2026 třeba Barcelona.
Pavla Adamcová
Sdílejte článek, než ho smažem
